Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Linka D pražského metra je zamýšlenou a projektovanou čtvrtou linkou této podzemní sítě. Má být vedena ve směru sever–jih, částečně paralelně s linkou C, s níž je plánován přestup ve stanici Pankrác.
Obsah |
Již v projektu z roku 1968 je zmiňována existence modře značené linky D. Její realizace byla odsunována vždy na konec – jejím hlavním úkolem je propojit centrum Prahy s Modřany a Novými Dvory, což jsou oblasti, kde je městská doprava zastoupena převážně autobusy, a to relativně dostatečně. I tak by ale vybudování zcela nové linky metra sem pomohlo zkrátit jízdní doby do centra města, vedení trati pod Nuselským údolím by zase v případě výluky Nuselského mostu mohlo zajistit kontinuitu spojení centra města s jeho jižními sídlišti.
V dalším plánu na výstavbu metra, z poloviny 80. let 20. století, je harmonogram výstavby linky rozvržen do tří úseků (I. D, II. D, III. D), po jejichž dokončení by byly spojeny přímo čtvrti Žižkov, Vinohrady, Nusle, Pankrác a Nové Dvory. S výstavbou I. D se mělo začít roku 1995 a s provozem o dalších osm let později. Jižně navazující II. D, směřující do Krče, se měl budovat v období let 1999 až 2004, v Písnici pak mělo vzniknout depo (počítá se s ním stále). Severním směrem měl na úsek I. D, končící na Náměstí Míru navázat úsek III. D na Žižkov. Vzhledem ale k sametové revoluci, po níž celý tento plán byl de facto zrušen, nějakou dobu trvalo, než byly přehodnoceny plány na rozvoj metra celého. Přednost tak dostaly úseky linky A na Petřiny a linky C směrem na Severní město. To odsunulo čtvrtou trasu až k horizontu druhého desetiletí 21. století.
Současné projekty vymezují nový termín výstavby zhruba mezi lety 2009 až 2015. Tento projekt je zahrnut i do územního plánu hlavního města. Někteří radní (například Radovan Šteiner) prosazují výstavbu déčka jako lehkého metra, které by mohlo být i automatizované (jako například linka 14 v Paříži). Takový návrh však někteří lidé odmítají jako nevhodný, jejich hlavním argumentem proti němu je menší kapacita takovéto trati a nekompatibilita se současnou sítí metra, která bude nutná v případě plánované rekonstrukce Nuselského mostu (linka D by po tuto dobu měla částečně nahrazovat přerušenou linku C v relaci sever-jih). Náklady na budování lehkého metra jsou podle některých zdrojů o třetinu nižší než v případě podzemní dráhy klasické, avšak mají v některých parametrech vyšší provozní náklady (např. spotřeba energie při větších stoupáních a klesáních, nutnost kratších intervalů při nízkokapacitních vlacích apod.).
I nejnovější z projektů výstavby však může ohrozit fakt, že stát neplánuje ve svém státním rozpočtu na rok 2007 spolufinancovat výstavbu metra.
Dopravní podnik prosazuje stavbu této trasy hned po dokončení trasy C do Letňan, hlavním důvodem je nutná oprava Nuselského mostu.
Ještě v únoru 2007 byly zvažovány různé varianty, zda stavět lehké nebo standardní metro, v jakém pořadí stavět úseky a zda stavět depo hned zpočátku.[1]
V polovině srpna 2007 proběhla médii zpráva šířená ČTK, že radě města byl předložen návrh vyhlásit výběrové řízení na investora linky D, pravděpodobně soukromého, který by ji pak po dobu 20 nebo 50 let i vlastnil a provozoval. Radní Radovan Šteiner podle těchto zpráv vyjádřil přesvědčení, že rada města návrh do dvou týdnů schválí. Výstavba by měla započít nejpozději v roce 2010 a její cena se odhaduje na 44 miliard korun. Prvním úsekem má být Pankrác – Nové Dvory, následovat má úsek Nové Dvory – Písnice a třetím úsekem má být Pankrác – Hlavní nádraží. K tomuto způsobu financování se navrhovatelé inspirovali v Kodani a Londýně, podobným způsobem byl soukromý sektor zapojen do výstavby metra i v Římě, Milánu a Dublinu. Město preferuje lehké automatické metro (bez strojvůdců).[2] Téhož dne (15. 8. 2007) radní Radovan Šteiner i zastupitel Petr Hulínský zprávu dementovali a upřesnili, že neexistuje návrh, že by trasu D měl postavit soukromý investor.[3] Rada hlavního města Prahy 28. 8. 2007 schválila pouze zadání expertní studie financování provozního úseku metra I.D mezi stanicemi Hlavní nádraží a Písnice pomocí soukromých zdrojů formou PPP projektu (= partnerství soukromého a veřejného sektoru) a zároveň porovnání výstavby a provozu klasickou metodou s variantou lehkého automatického metra.[4]
Stávající projekt byl v únoru roku 2007 pozměněn a bude přepracován, proto zatím nelze s určitostí říci, kde se budou jednotlivé stanice nacházet, ani jaká bude jejich podoba. Zde je uveden seznam předpokládaných stanic stavebního úseku I.D. Od konečné:
V dalších letech se počítá s prodloužením linky D přes Žižkov (etapa II.D) do Vysočan (etapa III.D) s předpokládanými stanicemi (dle platného územního plánu):
Dříve se předpokládalo i další pokračování do Letňan a Kbel, avšak nakonec bylo rozhodnuto o stavbě trasy IV.C2 do Letňan a odsouhlaseno stavbu linky D dlouhodobě ukončit na Vysočanské.
Připravuje se a obecně se předpokládá zásadní zvýšení významu železnice v městské a příměstské dopravě po dokončení přestavby pražského železničního uzlu. Jedna z variant studie SUDOP[5], zveřejněná na webu Nového spojení, počítá s odbočkou z železniční stanice Praha-Krč do stanic Praha-Lhotka, Praha-Nové Dvory, Praha-Libuš a Praha-Písnice, která by společně s dalšími železničními tratěmi mohla plnit roli, pro niž se původně počítalo s trasou metra D. Tato varianta však nebývá v médiích ani při jednáních orgánů města zmiňována.
| Související články obsahuje Portál Doprava |