Danajský dar

Danajský dar je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání. Vyznačuje takový dar nebo výtěžek a zisk, který způsobuje obdarovanému spíše potíže či zlo než užitek a spokojenost. Často se také pro podobný dar užívá přirovnání Trojský kůň.

[editovat] Původ rčení

• Základem rčení jsou varovná slova věštce Láokoóna:

Darem byl „Trojský kůň“ - v řecké mytologii předposlední akt deset let trvající trojské války. Útočící Řekové (zvaní Achájci, Danaové) válečnou lstí učinili poslední krok ke zničení hrdého města Trója.

Básnické líčení Trojského koně se dochovalo ve Vergiliově Aeneis. Lest prý vnukla bohyně Athéna jistému Prylidovi. Řekové pak před branami Tróje postavili velkého dutého dřevěného koně, zasvětili ho Athéně, sklidili tábořiště a odpluli s loděmi do míst, kde nebyli z břehu vidět. V tábořišti zůstalo jen několik vojáků skrytých v útrobách dřevěného koně. Další venku skrytý Řek měl za úkol zapálit pochodeň na znamení toho, že se podařilo koně dostat do města. Trójané považovali koně před městem za dar protivníka na usmířenou a v radosti z vítězství vtáhli koně za hradby. Když město tvrdě usnulo, řečtí vojáci vylezli padacími dveřmi v koňském břiše ven a otevřeli městské brány a dobyvatelé, kteří se mezitím znovu vylodili, stráže přemohli, město obsadili a zapálili.