Datový typ

Datový typ definuje v programování druh proměnných (a konstant). Je určen oborem hodnot a zároveň typickými výpočetními operacemi, které lze s daty provádět (srovnej abstraktní datový typ). Datový typ nemůže být určen pouze oborem hodnot, protože existují i datové typy, které se liší pouze v operacích nad těmito typy.

Téměř každý programovací jazyk má některé datové typy předdefinované. Pomocí nich může programátor tvořit typy nové (abstraktní datové typy).

[editovat] Prázdný datový typ

• void – nenabývá žádných hodnot (slouží např. k deklaraci toho, že funkce nemá návratovou hodnotu)

[editovat] Jednoduché datové typy

Nemají vnitřní strukturu. Složitější typy jsou ve skutečnosti složeny z těchto základních.

• logická hodnota (boolean) – true nebo false (také 1 nebo 0)
• celé číslo (integer) – např. 256, 1, 0, -65535, 0xA9 (tzv. hexadecimální zápis), …
• znak (char) – např. 'a', 'A', 'g', ' ', '5', '%', …

Tyto typy jsou ordinální – hodnoty tohoto typu tvoří lineárně uspořádanou množinu, kde pro každý prvek je přesně definovaný předchůdce i následovník (z posledního prvku dojde k tzv. přetečení na první).

• reálné číslo, číslo s plovoucí řádovou čárkou (float, real) – 3.14, 0.5 (podle anglosaské konvence zapsané s desetinnou tečkou)

[editovat] Strukturovaný datový typ

Datový typ obsahuje jeden nebo více prvků. Říkáme, že je homogenní, jsou-li prvky stejného typu.

• pole (array) – [21, -5, 11], může být vícerozměrné (např. dvourozměrné označujeme jako matici),
• textový řetězec (string) – „Ahoj“, " ", „loopback 127.0.0.1“,
• výčtový typ (enum) – programátorem definovaný typ, např. pro barvu karet:

 enum barva {
   piky,
   srdce,
   kary,
   krize
 };

Jednotlivé prvky strukturovaného typu jsou dostupné pod číslem, které určuje jejich pořadí (tzv. index), obvykle počítáno od 0. Pro výše uvedené příklady: pole[1] = -5, retezec[0] = 'A' (resp. ' ' a 'l'), obdobně pro výčtový typ.

[editovat] Heterogenní datový typ

Datový typ je složen z prvků různých datových typů (opak homogenního) a navenek se chová jako kompaktní celek. Např. v jazyku Pascal typ record nebo v jazyku C typ struct:

 typedef struct {
    int vek;
    char *jmeno;
    enum { muz, zena } pohlavi;
 } Osoba;

• seznam (list) – obdoba pole, ['a', 'b', 9, „cokoliv?“]

[editovat] Zvláštní datové typy

• ukazatel (pointer) – ukazuje na místo v paměti (např. na jinou proměnnou nebo na určitý prvek pole)
• soubor (file) – reprezentuje (ukazatel na) soubor (ať už uložený na pevném disku či virtuální)
• komplexní číslo – např. v jazyku Python: (2+4j)

[editovat] Generický datový typ

Datový typ, který je možné parametrizovat jiným typem. V jazyce Pascal to může být např. typ pole s parametrem a jaké prvky budou v poli uloženy (např. array of char). Mnohem větší možnosti, jak parametrizovat typy, poskytuje systém šablon v C++ nebo generické typy uvedené v jazycích Java 5, či C# 2.0.

[editovat] Rozsah datového typu

V paměti počítače jsou všechna data reprezentována posloupností 1 a 0 (dvojková soustava). Počet míst (bitů) vyhrazených pro daný datový typ omezuje rozsah hodnot, kterých může nabýt. Existuje tak např. několik datových typů pro celé číslo (liší se podle jazyka, v tabulce jsou uvedeny obvyklé hodnoty):

Některé jazyky nevyžadují deklaraci délky proměnné a dynamicky (za běhu programu) přiřazují další paměť, je-li to potřeba. Programátor např. může spojovat řetězce nebo přidávat další prvky do pole bez omezení.

[editovat] Typová signatura

Signatura jednoduchého datového typu Bool a operací (funkcí) na něm by se dala symbolicky zapsat:

Druhy dat:

• Bool

Operace:

• true, false : Bool
• not : Bool -> Bool
• and : Bool, Bool -> Bool
• eq : Bool, Bool -> Bool

[editovat] Související články

• Abstraktní datový typ