David (král Izraele)

Michelangelo: David, 1500-1504

David byl druhým králem sjednoceného Izraele. Nastoupil po Saulovi, jež byl z trůnu sesazen pro své chování a neposlušnost vůči Hospodinu. Je představován jako spravedlivý panovník - nikoli však dokonalý - stejně jako uznávaný válečník, básník a hudebník (je tradičně uznávaný jako autor mnoha žalmů). Jeho život a vláda je v Bibli zaznamenaná v První a Druhé knize Samuelově a První knize královské.

[editovat] Život

[editovat] Do nástupu na trůn

Bůh zanevřel na krále Saula, kvůli jeho neposlušnosti a vyslal proroka Samuela k Jišajovi, aby mezi jeho syny nalezl nového krále. Volba padla na Davida, Jišajova nejmladšího syna, který pásl ovce svého otce. Protože se Bohu zalíbil, nařídil Samuealovi, aby Davida pomazal jako dalšího krále Izraele.

Saul se velmi trápil. Jeho služebníci mu doporučili poslat pro Davida, nadaného hráče na lyru. A tak David vstoupil do Saulových služeb a kdykoli Saula posedlo trápení seslané od Hospodina, David ho obveselil hrou na lyru.

Během Saulovy vlády hrozil Izraeli znovu vojenský střet s Pelištejci. Davidův úkol bylo nosit jídlo svým starším bratrům, kteří společně se Saulem naslouchali výzvám Pelištějnského šampiona, obra Goliáše. Nikdo z Izraelitů se mu neodvažoval postavit, a proto když David prohlásil, že může Goliáše porazit, Saul mu nebránil, ba naopak mu nabídl svou vlastní zbroj. David souboj vskutku vyhrál za použití praku, kterým zasáhl obra Goliáše a zajistil tak Izraeli velké vítězství.

Král Saul učinil z vděčnosti Davida velitelem své armády a dal mu za ženu svou dceru. David zvítězil v mnoha bitvách a jeho popularita mezi lidmi rostla až do té míry, že Saul začal žárlit a pokoušel se jej zabít. Saulův syn jej na královu nevraživost upozornil, a tak David prchá do divočiny.

Saul i jeho syn Jonatan padli v bitvě s Pelištejnci a David jejich smrt oplakával. A tak se David vrátil, aby vládl Izraeli jako pomazaný král, jenže sever země ovládal druhý Saulův syn. Propukla mezi nimi válka a Saulův syn byl zavražděn. Vrazi Davidova protivníka donesli Davidovi hlavu své oběti doufajíce, že dostanou odměnu. Avšak David je obvinil ze zločinu. Po této události se v Hebronu sejdou starší Izraele, aby Davida s konečnou platností ve věku 30 let potvrdili na trůnu.

[editovat] Davidova vláda

Jedním z nejvýznamnějších činů krále Davida bylo dobytí Jeruzaléma na Jesubejcích. David si také podmanil okolní království Edom, Moab, Amon a Aram. David si Saula vážil, což dokazuje jeho tolerance Saulových potomků.

Samozřejmě, ani David nebyl dokonalý dopustil se cizoložství s Bet-šebaou, které se pokusil zakrýt úkladnou vraždou jejího muže. Z obou činů byl usvědčen prorokem Natanem. První dítě, které se Davidovi a Bet-šebě narodilo zemřelo po porodu. Druhým dítětem byl Šalamoun.

Největším nebezpečím pro Davidovu vládu se stala vzpoura jeho syna Abšoloma, který dokonce obsadil Jeruzalém. Pří potlačování vzpory Abšolom zemřel. David pak předal vládu Šalamounovi a zemřel. Vládl 40 let.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

David (král Izraele)

Tento biblistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.