Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Debrecín Debrecen |
||
|---|---|---|
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | 47° 31′ s. š., 21° 38′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 121 m n. m. | |
| župa: | Hajdú-Bihar | |
![]() |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 461,65 km² | |
| počet obyvatel: | 204 083 (2006) | |
| hustota zalidnění: | 442,53 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Maďaři, Rumuni | |
| správa města | ||
| starosta: | Kósa Lajos | |
| oficiální web: | www.debrecen.hu | |
| telefonní předvolba: | 52 | |
| PSČ: | 4000-4044 | |
Debrecín, (maďarsky Debrecen), je druhým největším městem v Maďarsku.Debrecín se nachází asi 220 km na východ od Budapešti. Poblíž města leží národní park Hortobágy.Je hlavním městem župy Hajdú-Bihar.Debrecín nosí přezdívku „kalvinistický Řím“.
Obsah |
Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem „Debrezun“. Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou kolonii.Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka.Dobrou politikou bylo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. V letech 1848-1849 bylo hlavním městem revoluce a boje za svobodu.Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.
Symbolem města je klasicistní Velký kalvínský kostel z roku 1821, který se svojí kapacitou 3 00 míst je největší kostel tohoto vyznání v Maďarsku. Velmi pozoruhodné je i Kálvin tér, kalvínský Malý kostel, Červený kostel v Kossuth utca, Synagoga v Pásti utca, řecko katolický kostel na Attila tér, Vědecká univerzita Lajose Kossutha na Egytem tér, kostel sv.Anny a mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě.
Rodáci
Žijící ve městě
| Související články obsahuje Portál Maďarsko |
|
|
|
|---|---|
|
ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) | Baranya (Baranja) (Pécs) | Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) | Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) | Csongrád (Čongrádská župa) (Segedín) | Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) | Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) | Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecín) | Heves (Hevešská župa) (Eger) | Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) | Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) | Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) | Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) | Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) | Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) | Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) | Vas (Vašská župa) (Szombathely) | Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) | Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg) |
|