Diadém

Královna Viktorie při korunovaci s diadémem

Diadém (řečtina, Dyadém) je ozdobou hlavy, čelenkou. Mantila může být také chápána jako řasený druh diadému.

V pravěku ho vytvářeli z opracovaných kostěných destiček nebo zubů. Od eneolitu používali měděný i zlacený plechový pásek zdobený perličkovým vybíjením nebo rytím.

Později kombinovali pásek s drahokamy nebo perlami.

Diadém mohl být těž hedvábnou nebo vlněnou páskou vázanou kolem hlavy, která symbolizovala vítězství - Diadúmenos.

Také ve starověkém Egyptě byl vytvořen z pruhu hedvábné látky jako odznak královské moci. Podle mýtu Hor nebo Re vsadil posvátnou vztyčenou kobru na diadém a od té doby se stala nedílnou součástí pokrývky hlavy panovníka.

Bývala barvená purpurem jako symbol královské moci (součást tiary perských panovníků převzatá Alexandrem a diadochy) nebo bílá. Nejznámější je právě modrý, bíle protkaný diadém, kterým perští králové ovíjeli svůj turban. Později se objevuje i zdobená páska, užívána od Diocletiana římskými císaři.

Ve středověku byl symbolický význam diadému oslaben.

[editovat] Významné diadémy

Přívěsek diadému z 3. století př. n. l. ze Starověkého Řecka se dnes nachází v Louvru, Paříž.

• Pro střední Evropu byl důležitý rok 1000, kdy polský kníže Boleslav Chrabrý obdržel od císaře Oty III. diadém a uherský panovník Štěpán byl korunován papežem Silvestrem II.

• Jako první Přemyslovec získal královskou čelenku Vratislav II., jemuž ji za pomoc na cestě k získání císařského titulu propůjčil Jindřich IV. v Mohuči v dubnu 1085.

• Karel IV. byl za českého krále korunován v roce 1347 v románské bazilice. Během slavnostní mše došlo k předání diadému a ostatních insignií. Arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. pomazal a nově zhotovenou korunu na položil jeho hlavu. Bezprostředně poté byla diadémem ozdobena i první choť Karla IV.Blanka z Valois.

[editovat] Citace

Na pomníku má skladatel Václav Jan Křtitel Tomášek vytesáno své životní heslo: „Jen pravda je diadémem umění“.

[editovat] Souvisejí články

• Mantila