Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Dimenzí (nebo také rozměrem) vektorového prostoru nazýváme počet prvků libovolné báze tohoto prostoru. Triviálnímu vektorovému prostoru {0}, který nemá žádnou bázi, přiřazujeme dimenzi 0.
Vektorový prostor V dimenze n zapisujeme jako Vn, popř. píšeme
. Prostor Vn nazýváme n-rozměrným vektorovým prostorem. Pokud je dimenze konečná, příslušný vektorový prostor se označuje jako konečněrozměrný. Pokud prostor není konečně rozměrný, nazývá se někdy nekonečněrozměrný, neboli říkáme, že má nekonečnou dimenzi. Za předpokladu axiomu výběru má každý vektorový prostor bázi. Pak můžeme dimenzi příslušného prostoru definovat jako kardinalitu báze.
má bázi {(1,0,0),(0,1,0),(0,0,1)} o třech prvcích, takže jeho dimenze je 3. Obecně platí, že
a ještě obecněji dimFFn = n (pro libovolné těleso F, Fn je chápáno jako vektorový prostor nad F).
má bázi
o nekonečně mnoha prvcích, dimenze tohoto prostoru je proto nekonečná a označuje se
(alef 0).Je-li W podprostorem konečněrozměrného prostoru V, pak platí
, přičemž rovnost nastává pouze tehdy, pokud W = V. Libovolné dva konečněrozměrné vektorové prostory nad stejným tělesem se stejnou dimenzí jsou izomorfní.
Pokud je F rozšíření tělesa K, je F vektorový prostor nad tělesem K a libovolný vektorový prostor V nad tělesem F je také vektorový prostor nad tělesem K, přičemž platí

Příkladem je fakt, že libovolný komplexní vektorový prostor dimenze n je současně reálným vektorovým prostorem dimenze 2n.
Pokud V je vektorový prostor nad tělesem F, platí:
konečné, pak
,
nekonečné, pak
.