Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Divišov | |
|---|---|
Pohled na budovu úřadu městysu |
|
|
znak |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0201 529621 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Benešov (CZ0201) |
| obec s rozšířenou působností: | Benešov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 30,98 km² |
| počet obyvatel: | 1482 (25. 7. 2008) |
| zeměpisná šířka: | 49° 47’ 21’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 52’ 42’’ |
| nadmořská výška: | 466 m |
| PSČ: | 257 26 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 8 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa úřadu městyse: | Obecní úřad Divišov Horní nám. 21-22 257 26 Divišov |
| starosta / starostka: | Jana Famfulíková |
| Oficiální web: http://www.divisov.cz E-mail: famfulikovaj@divisov.cz |
|
 |
|
Městečko Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, na 41 km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křesice, Lbosín, Měchnov, Radonice, Šternov a Zdebuzeves. V obci je registrováno v roce 2008 celkem 754 adres a 1482 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.
Obsah |
Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.
Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).
Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před r. 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]
Divišov se proslavil v posledních letech dvěma skandály s celorepublikovým dosahem. Mgr. Lipová v roce 2006 vydala na webu http://divisov.hyperlink.cz/phpBB2/viewtopic.php?t=224 prohlášení s titulem „Nechutně obnažená psí přirození“, které vyzývalo zastupitelstvo obce k vydání vyhlášky o zakrývání psích ohanbí. Po detailních zprávách v rádiích (Evropa 2 a ČRo Radiožurnál) a v celostátním tisku zastupitelstvo obce přípravné práce na vyhlášce dementovalo a vydalo běžnou vyhlášku o poplatcích za psa.
Druhá aféra se týkala svévolné akce několika občanů, kteří několik týdnů pokládali na silnici hřeby s tím, že v daném období došlo ke snížení (jinak stejně celkem řídké) dopravy v obci. K této věci se vyjádřil i druhý den po svém jmenování nový ředitel dopravní policie Martin Červíček na stránkách deníku MF Dnes takto "Samozřejmě je něco takového nepřijatelné. Problematika kamionové dopravy si opravdu zaslouží prioritní řešení, především s ohledem na budování odpovídající komunikační sítě.... "
Divišovský kostel, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. Jak už v Divišově bývá zvykem, tak v roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony. Tři roky po tomto měšťští konšelé kostel, ve kterém se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků, přestavěli v pozdně barokním stylu a byl ulit nový zvon, jenž pojmenovali Bartoloměj. Vysoká věž vystupující jako rivalit ze západního vstupního průčelí byla dokončena až roku 1793.Barokní kostel je jednolodní s presbytářem ukončeným segmentově a s obdélnými přístavky ( oratoř a sakristie ). Loď má strop s fabionem, presbytář sklenut plackou a v závěru lunetami. Vnitřní zařízení bylo sem dáno z jiných kostelů, kapliček a chrámů (např. z Karlova chrámu v Praze raně barokní sloupový oltář , v nástavku s kopií Madony Ara coeli z roku 1760, sloupový pozlacený oltář sv. Kříže z roku 1687 a sloupový oltář sv. Václava z roku 1661; z klášterního chrámu sázavského rámový oltář sv. Prokopa s velkolistým akantem, z doby kolem roku 1700).
Dřevěná kazatelna je z roku 1751. Tehdejší barokní kazatelny převzaly polygonální formu pozdně gotických a renesančních ambon a zachovaly také tradiční rozdělení na řečniště s vchodem zpravidla ze strany a na vlastní stříšku, na níž vrcholila plastická výzdoba. Řečniště je architektonicky členěno pilastry a sloupky, dále zdobeno plastikami a reliéfy. Na vypouklém řečništi je mezi válečnými trofejemi a rokajovou výzdobou plastický alianční znak majitelů českošternberského panství Františka A. z Roggendorfu a Barbory Marie, rozené z Götzenu. Barokní sošky nad zpovědnicí a na pilířích kruchty jsou z první čtvrtiny 18. století. Na vnější stěně sakristie jsou zasazeny tři hluboce sešlapané figurální náhrobníky. Na jednom je postava rytíře se šternberským znakem, na zbylých dvou ženské postavy se znakem roku pánů z Říčan. Pocházejí z konce 16. století.
Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753.
Nyní je zde pochována Eliška, dcera krále Jiřího z Poděbrad, protože její matka Kunhuta, první manželka Jiřího z Poděbrad byla rozená ze Šternberka. V kostele se nachází i populární kopie obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.
Vedle křesťanského a převažujícího protestantského lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - synagogu. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18.století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Bohoslužby se konaly cca do 30. let 20. stol. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po r. 1950 budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován a v dnešní době je kompletně opravená a sídlí v něm muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.
Rabíni a správcové synagogy:
poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni:
Starostové židovské náboženské obce:
Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov. Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.
Na konci 19.století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování sametu, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny. Tři roky po II. světové válce založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky Jawa (původně ESO). V letech 1995 začala další etapa výstavby rodinných domů na východním okraji obce v lokalitě Vrcha (Vrchy). V roce 2004 došlo k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.
| Městys Divišov | |
|---|---|
|
Dalovy | Divišov | Křešice | Lbosín | Měchnov | Radonice | Šternov | Zdebuzeves |
|
