Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina
Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina

Dmitrij Ivanovič Mendělejev, rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků.

Mendělejev je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Mendělejev publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených.

K nejslavnějším objevům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia (Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge), jehož vlastnostem Mendělejev věnoval nejvíce pozornosti. Gallium objevil v roce 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederik Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Winkler při analýze nerostu argyroditu. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.

Geniálnost Mendělejevova uspořádání prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy radioaktivity a rentgenových spekter, při nichž zjistil britský fyzik Henry Gwyn Jeffreys Moseley vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra a pořadovým číslem prvku v periodické soustavě.

Mendělejev publikoval na 400 prací (včetně prací z fyziky a metrologie), např. práce o původu ropy a o jejím průmyslovém zpracování, o roztocích, provedl také například předběžné výpočty ledoborce Jermak. Napsal vynikající učebnici Základy chemie.

Mendělejevovým jménem je nazván kráter na Měsíci, minerál mendelevit a 101. prvek mendelevium.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
 
Dmitrij Ivanovič Mendělejev v jiných jazycích: Afrikaans, Aragonés, العربية, Asturianu, Žemaitėška, Български, Brezhoneg, Bosanski, Català, Cymraeg, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Estremeñu, فارسی, Suomi, Français, Gaeilge, Gàidhlig, Galego, עברית, Hrvatski, Magyar, Հայերեն, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, ქართული, Qaraqalpaqsha, 한국어, Latina, Lumbaart, Lietuvių, Latviešu, Македонски, മലയാളം, Монгол, मराठी, Bahasa Melayu, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Иронау, Polski, Piemontèis, Português, Română, Русский, Саха тыла, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, தமிழ், Тоҷикӣ, ไทย, Türkçe, Tatarça/Татарча, Українська, Tiếng Việt, Volapük, , 中文, Bân-lâm-gú
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovi%C4%8D_Mend%C4%9Blejev
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 1. 9. 2008 v 20:56.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt