Dmytro Čyževskyj

Tomuto článku chybí obrázky.
Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku.

WikiProjekt Fotografování

Dmytro Čyževskyj (ukrajinsky Чижевський Дмитро Іванович; 5. dubna 1894, Oleksandrija, Kirovohradská oblast - 18. duben 1977, Heidelberg, Německo) byl ukrajinský filosof a literární vědec, působil mj, v Praze; roku 1935 objevil v Halle rukopisy části díla J. A. Komenského.

Byl jedním z nejvýznamnějších slavistů 20. století, dlouholetý „patriarcha“ a poslední polyhistor německé slavistiky.

[editovat] Život

Narodil se 5. 4. 1894 v rodině důstojníka carské armády. Studoval na univerzitách v Petrohradě (1911-1913) a v Kyjevě (1914-1919). Zúčastnil se revoluce roku 1917, člen Ukrajinské centrální rady UNR. V roce 1921 z politických důvodů vycestoval do Německa, kde studoval filosofii mj. u Jasperse, Heideggera a Husserla v Heidelbergu a Freiburgu. V létech 1924–1932 se podílel na organizování ukrajinských vzdělávacích institucí v Praze. Po roce 1945 byla Ukrajinská svobodná univerzita (založená 1921 ve Vídni) přemístěna z Prahy do Mnichova (kde existuje dodnes). Čyževskyj odjel tamtéž. V létech 1949-1956 byl profesorem na Harvardské univerzitě (USA). Rovněž řídil filosofické oddělení Ukrajinské svobodné akademie v New Yorku. Od roku 1956 do konce života zastával funkci ředitele Institutu slavistiky na Heidelberské univerzitě.

[editovat] Dílo

Dmytro Čyževskyj působil v celé řádě humanitních odvětví. Kromě filosofie, jazykovědy a literární vědy věnoval se kulturologii, religionistice, kulturní historii. Zabýval se Hegelovým vlivem na slovanskou vědu, studoval reflexi německé filosofie v ruské literatuře. Během svého bádaní o mystice v dílech Skovorody, Gogola a Dostojevského objevil v archivech univerzity v Halle četné rukopisy Jana Amose Komenského. Působil na celé řádě německých univerzit, je zakladatelem slavistických studií v Halle, Marburku a Heidelbergu.

Jako první zavedl koncepci slovanského, zejm. ukrajinského baroka. Svou Historii ukrajinské literatury koncipuje jako dějiny stylů, přičemž zdůrazňuje počáteční spojení s byzantskou kulturní tradici a pozdější souznění se západními literárními vlivy (poč. od 16. století).

[editovat] Práce D. Čyževského

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Dmytro Čyževskyj

• «Логіка» (1924)
• «Dostojevskij Studien» (1931),
• «Hegel bei den Slavan» (1934),
• «Štúrova filozofia života» (1941),
• «Geschichte der altrussischen Literatur: Kiever Epoche» (1948 a 1960)
• «Outline of Comparative Slavic Literatures» (1952),
• «On Romanticism in Slavic Literatures» (1957),
• Das heilige Russland" (1959),
• «Russland zwischen Ost und West» (1961),
• «Russische Literaturgeschichte des 19 Jahrhunderts» (1964),
• «Comparative History of Slavic Literatures» (1971);

[editovat] z ukrajinistiky:

• «Філософія на Україні» (1926),
• «Нариси з історії філософії на Україні» (1931),
• «Укр. літ. барок. Нариси», І— III (1941— 44),
• «Історія укр. літератури від початків до доби реалізму» (1956),
• «Skovoroda, Dichter, Denker, Mystiker» (1974),
• «A History of Ukrainian Literature» (1975).

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Чижевський Дмитро Іванович na ukrajinské Wikipedii.