Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ Letní dětský tábor
 

Dolnoslezské vojvodství

Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie

Znak Dolnoslezského vojvodství Vlajka Dolnoslezského vojvodství

Znak Vlajka

Dolnoslezské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Vratislav
Vojvoda Krzysztof Grzelczyk
Rozloha 19 948 km²
Počet obyvatel 2 878 410 [1] obyv. (2008)
Regist. značka D
ISO 3166-2 PL-DS
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 3
Zemské okresy: 23
Gminy
Městské gminy: 36
Městsko-vesnické gminy: 54
Vesnické gminy: 79
Webstránka Dolnoslezského vojvodství
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Wałbrzychu
Historické centrum Kladska

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2007 zde žilo 2 878 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 3 městské okresy.

Obsah

[editovat] Geografie

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1602 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

[editovat] Města a obce

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst, z toho 3 (Vratislav, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1. Herb wroclaw.svg Vratislav (Wrocław) - 636 268

2. POL Wałbrzych COA.svg Wałbrzych - 127 566

3. Legnica herb.svg Lehnice (Legnica) - 106 143

4. POL Jelenia Góra COA.svg Jelení Hora (Jelenia Góra) - 87 643

5. POL Lubin COA.svg Lubin - 76 595

6. POL Głogów COA.svg Hlohov (Głogów) - 71 312

7. POL Świdnica COA.svg Svídnice (Świdnica) - 60 541

8. POL Bolesławiec COA.svg Bolesławiec - 41 117

9. Herb Oleśnicy.png Oleśnica - 36 968

10. POL Dzierżoniów COA.svg Dzierżoniów - 34 878

11. POL Zgorzelec COA.svg Zgorzelec - 33 278

12. POL Bielawa COA.svg Bielawa - 32 652

13. POL Oława COA.svg Oława - 31 078

14. POL Kłodzko COA 1.svg Kladsko (Kłodzko) - 28 540

15. POL Nowa Ruda COA.svg Nowa Ruda - 25 240

16. POL Jawor COA.svg Jawor - 24 477

17. POL Świebodzice COA.svg Świebodzice - 23 233

18. POL Boguszów-Gorce COA.svg Boguszów-Gorce - 22 815

19. POL Lubań COA.svg Lubań - 22 392

20. POL Polkowice COA.svg Polkowice - 22 297

21. POL Kamienna Góra COA.svg Kamienna Góra - 21 675

22. POL Bogatynia COA.svg Bogatynia - 19 169

23. POL Strzegom COA.svg Strzegom - 16 932

24. POL Złotoryja COA 1.svg Złotoryja - 16 578

25. POL Ząbkowice Śląskie COA.svg Ząbkowice Śląskie - 16 326

26. POL Jelcz-Laskowice COA.svg Jelcz-Laskowice - 15 271

27. POL Chojnów COA.svg Chojnów - 14 510

28. POL Brzeg Dolny COA.svg Brzeg Dolny - 12 891

29. POL Góra COA.svg Góra - 12 671

30. POL Strzelin COA.svg Strzelin - 12 289

31. POL Wołów COA.svg Wołów - 12 260

32. POL Trzebnica COA.svg Trzebnica - 12 159

33. POL Milicz COA.svg Milicz - 12 113

34. POL Kowary COA.svg Kowary - 11 965

35. POL Syców COA.svg Syców - 10 763

36. POL Bystrzyca Kłodzka alt COA.svg Bystrzyca Kłodzka - 10 594

37. POL Kudowa-Zdrój COA.svg Kudowa-Zdrój - 10 274

38. POL Lwówek Śląski COA.svg Lwówek Śląski - 9 807

39. POL Pieszyce COA.svg Pieszyce - 9 576

40. POL Ziębice COA.svg Ziębice - 9 326

41. POL Środa Śląska COA.svg Środa Śląska - 8 765

42. POL Oborniki Śląskie COA.svg Oborniki Śląskie - 8 440

43. POL Chocianów COA.svg Chocianów - 8 232

44. POL Gryfów Śląski COA.svg Gryfów Śląski - 7 200

45. POL Szklarska Poręba COA.svg Szklarska Poręba - 7 156

46. POL Głuszyca COA.svg Głuszyca - 7 083

47. POL Polanica-Zdrój COA.svg Polanica-Zdrój - 6 966

48. POL Twardogóra COA.svg Twardogóra - 6 869

49. POL Sobótka COA.svg Sobótka - 6 854

50.POL Żarów COA.svg Żarów - 6 836

51. POL Piława Górna COA.svg Piława Górna - 6 811

52. POL Żmigród COA.svg Żmigród - 6 630

53. POL Przemków COA.svg Przemków - 6 590

54. POL Lubawka COA.svg Lubawka - 6 580

55. Herb Piechowic.svg Piechowice - 6 518

56. POL Lądek-Zdrój COA.svg Lądek-Zdrój - 6 296

57. POL Stronie Śląskie COA.svg Stronie Śląskie - 6 253

58. POL Ścinawa COA.svg Ścinawa - 5 970

59. POL Pieńsk COA.svg Pieńsk - 5 925

60. POL Szczawno-Zdrój COA.svg Szczawno-Zdrój - 5 544

61. POL Bolków COA.svg Bolków - 5 438

62. POL Kąty Wrocławskie COA.svg Kąty Wrocławskie - 5 390

63. POL Szczytna COA.svg Szczytna - 5 286

64. POL Jaworzyna Śląska COA.svg Jaworzyna Śląska - 5 214

65. POL Jedlina Zdrój COA.svg Jedlina-Zdrój - 5 155

66. POL Duszniki-Zdrój COA.svg Duszniki-Zdrój - 5 150

67. POL Bierutów COA.svg Bierutów - 5 110

68. POL Karpacz COA.svg Karpacz - 5 107

69. POL Leśna COA.svg Leśna - 4 929

70. POL Olszyna COA.svg Olszyna - 4 697

71. POL Mieroszów COA.svg Mieroszów - 4 585

72. POL Świeradów-Zdrój COA.svg Świeradów-Zdrój - 4 577

73. POL Zawidów COA.svg Zawidów - 4 447

74. POL Mirsk COA.svg Mirsk - 4 200

75. POL gmina Janowice Wielkie COA.svg Janowice Wielkie - 4 073

76. POL Nowogrodziec COA.svg Nowogrodziec - 4 058

77. POL Wojcieszów COA.svg Wojcieszów - 4 014

78. POL Siechnice COA.svg Siechnice - 3 887

79. POL Prochowice COA.svg Prochowice - 3 709

80. POL Niemcza COA.svg Niemcza - 3 201

81. POL Węgliniec COA.svg Węgliniec - 3 121

82. POL Złoty Stok COA.svg Złoty Stok - 2 972

83. POL Bardo COA.svg Bardo - 2 860

84. POL Wąsosz COA.svg Wąsosz - 2 814

85. POL Międzylesie COA.svg Mezilesí (Międzylesie) - 2 776

86. POL Radków COA.svg Radków - 2 508

87. POL Świerzawa COA.svg Świerzawa - 2 474

88. POL Międzybórz COA.svg Międzybórz - 2 343

89. POL Prusice COA.svg Prusice - 2 216

90. POL Wiązów COA.svg Wiązów - 2 207

91. POL Wleń COA.svg Wleń - 1 902

92. POL Lubomierz COA.svg Lubomierz - 1 812

Wałbrzych – uhelné doly Matylda a Chrobry

[editovat] Hospodářství a doprava

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Wałbrzychu. Uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve velmi špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, slouží nyní osobní dopravě jeden až dva; po roce 2006 se však situace začíná zlepšovat.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo - Węgliniec - Vratislav - Opole a Čechy - Kladsko - Vratislav - Poznaň, důležitá je také trať do Jelení Hory. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať spojující Jelení Horu s kořenovskou zubačkou, jejíž znovuzprovoznění se připravuje.[2]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4, buduje se obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2007 přes milión pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

[editovat] Reference

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 19 [1]
  2. Revitalizace tratě Szklarska Poręba – Harrachov zubacka.cz, 6. 2. 2008.

[editovat] Externí odkazy

Coat of arms of Poland-official.png Související články obsahuje
Portál Polsko
Joint CoA of Upper and Lower Silesia.JPG Související články obsahuje
Portál Slezsko


 
Dolnoslezské vojvodství v jiných jazycích: العربية, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, Bosanski, Català, Qırımtatarca, Dansk, Deutsch, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, Français, Galego, Hrvatski, Hornjoserbsce, Magyar, Bahasa Indonesia, Italiano, 日本語, ქართული, Lietuvių, Latviešu, Bahasa Melayu, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Simple English, Slovenčina, Српски / Srpski, Svenska, Ślůnski, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, Winaray, Zeêuws, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD
Stránka byla naposledy upravena 29. 8. 2010 v 21:17.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy