Řád bratří kazatelů

Svatý Dominik, zakladatel Řádu bratří kazatelů, na obraze El Greka

Řád bratří kazatelů (Ordo (Fratrum) Praedicatorum, odtud zkratka O.P. nebo OP uváděná za jménem; hovorově dominikáni) je katolický kněžský řeholní řád.

[editovat] Historie řádu

Řád bratří kazatelů jako žebravý založil v roce 1215 na základě augustiniánské řehole španělský kněz Domingo de Guzmán - sv. Dominik. Již roku 1216 se mu dostalo schválení od papeže Honoria III. Původním posláním dominikánů bylo kázat a zpovídat věřící, a působit tak proti šíření herezí (především katarského učení v jižní Francii). Řád neměl vlastnit žádný majetek a jeho členové nebyli vázáni na konkrétní klášter. Měli žít v chudobě pouze z almužen po způsobu heretických kněží, aby se tak více přiblížili lidu a mohli přimět zbloudilé sektáře k návratu do lůna katolické církve.

Sv. Dominik pálí katarské knihy

Dominik dbal o to, aby se jeho druhům dostalo nejprve dobrého teologického vzdělání a posílal je na významné univerzity do Paříže, Bologne nebo Oxfordu. Vzdělání jim mělo pomoci odhalit a účinně potírat kacířství. Celoživotní studium se pro dominikány stalo formou askeze, fyzická práce se nepožadovala. Mezi nejznámější dominikány patřili významní středověcí učenci Albertus Magnus a Tomáš Akvinský. V době Tomáše Akvinského bylo vzdělání u dominikánů považováno za prestižní záležitost (téměř každý chlapec si to přál). Ve školách tohoto řádu se totiž nevyučovalo pouze ordinérním předmětům, ale k učební náplni patřila také střelba z kuše či luku, šerm a boj. Byla zde tedy očividná snaha skloubit vzdělání ducha i těla.

Dominik jednal o splynutí svého řádu s minority, dalším žebravým řádem, který v té době vznikl, ale František z Assisi s tím nesouhlasil, neboť jejich poslání bylo zčásti odlišné.

Řád vytvořil ženskou větev a třetí, tzv. polomnišský řád. Mezi dominikánské terciáře patřila například sv. Kateřina Sienská.

Roku 1233 svěřil papež Řehoř IX. dominikánům inkvizici ve Francii, přestože sv. Dominik osobně proti heretikům násilně nikdy nepostupoval. Pojmenování řádu pak bývalo vykládáno jako domini canes - psi Boží a členové řádu také bývali jako psi zobrazováni ve výtvarném umění. Například freska Andrey di Bonaiuto Triumf církve (1365-1367) ve Španělské kapli dominikánského kláštera u kostela Santa Maria Novella ve Florencii představuje dominikány jako smečku psů, hájící církev.

Koncem 15.století napsali dominikánští inkvizitoři Heinrich Insistoris a Jakob Sprenger neblaze proslulý spis Malleus maleficarum - Kladivo na čarodějnice, návod, jak vyhledávat a rozpoznávat čarodějnice. Práce vyšla poprvé roku 1487 v Kolíně nad Rýnem. První vydání následovala řada reedic a 16 dalších vydání (do roku 1669). Příručka, vyznačující se značným fanatismem,byla používaná až do 18.století.

[editovat] Organizace řádu

Andrea di Bonaiuto: Triumf církve, (Florencie)

V čele řádu stojí generál (magistr) volený nejvyšším řádovým orgánem, generální kapitulou. V České republice působí Česká provincie Řádu bratří kazatelů, jejíž součástí je 6 konventů bratří, 2 kláštery mnišek a Řeholní institut rozjímavých sester sv. Dominika, mimo to zde též existuje Česká kongregace sester dominikánek, která je součástí Dominikánské rodiny. Současným provinciálem je Benedikt Tomáš Mohelník.

[editovat] Související články

• Generál dominikánského řádu
• Česká kongregace sester dominikánek

[editovat] Externí odkazy

• http://www.op.cz/ Web české provincie
• http://www.op.org/inter/en/ Dominican International
• http://krystal.op.cz/sth/sth.php Summa teologická
• http://agora.metaphysica.skaut.org/sita/index.htm Společnost Tomáše Akvinského

Literatura

• SADOK. Dominikáni. Praha : Krystal OP s. r. o., 1996. ISBN 80-85929-15-5.

Tento článek týkající se křesťanství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.