Donín (hrad)

Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Donín

Hrad Donín (německy Dohna) nechal roku 960 založit Otto I., jako nástupní pevnost před českou hranicí. Jindřich IV. jej roku 1076 spolu s příslušným správním obvodem věnoval Vratislavu II. jako projev důvěry. Pravděpodobně v té době získává hrad jméno Donín, tedy sídlo Doně nebo Zdoně (české křestní jméno).

Od té doby byl Donín českým zbožím v Říši, což nebyla zrovna typická pozice - král ani císař Říše v Česku žádné zboží nedrželi.

Nicméně Vratislav Donínskem oblenil Wiprechta z Grojče (při příležitosti svatby s Vratislavovou dcerou Juditou), v roce 1109 jej přejímá Jindřich V. a činí z Donína purkrabství. V držbě se pak v krátkých sledech střídá Říše a český panovník, v roce 1152 pak přechází už jako říšské léno od Fridricha Barbarossy na Jindřicha z Rotova, který se začíná psát jako purkrabí z Donína.

V roce 1212 opět připadá hrad darem Bedřicha II. českému králi, ovšem za podmínky, že hrad vyplatí Míšni, tak se i stalo. Roku 1341 je purkrabství donínské proměněno v panství České koruny přináležející králi.

Hrad ovšem v roce 1402 připadl k Míšeňsku (následně Sasku) - byl dobyt - a Donínové o svou hodnost přišli, přesto se ale dále psali jako Donínové. Koruna se domáhala ještě s různými úspěchy náhrady, ale v 17. století tyto pokusy ustaly, zůstaly bez odezvy.

Od 13. století do roku 1562 sídlila jedna větev donínského rodu v severních Čechách, kde držela Grabštejn, Lemberk a Valtínov. Jiná větev rodu držela Vildštejn, Okoř a Benátky nad Jizerou, většinu majetků ale rod ztratil po bělohorských konfiskacích.

Historické události spjaté s Donínem:

• v době, kdy se knížecího stolce domáhali moravští brněnští údělníci Ota Černý a Svatopluk, se Ota Černý u Donína setkává s Bořivojem.
• Soběslav I. tu držel v letech 1126-28 své strýce.