Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Doneck / Doněck Донецьк / Донецк |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | ~169 m n. m. |
| Stát: | Ukrajina |
| Oblast: | Doněcká |
| administrativní dělení: | 9 rajónů (Район). |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 358,3 km² |
| počet obyvatel: | 993 500[1] (2006) |
| hustota zalidnění: | 2790,9 obyv. / km² |
| etnické složení: | Ukrajinci, Rusové, Řekové, Bělorusové |
| náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství |
| správa města | |
| starosta: | Oleksandr Lukjančenko |
| oficiální web: | www.donetsk.org.ua |
| telefonní předvolba: | +380-062 |
| PSČ: | 83000 |
Doněck (ukrajinsky Донецьк ,Donec'k, rusky Доне́цк , Doněck) je průmyslové město na východní Ukrajině. Leží ve zvlněné krajině na řece Kalmius, asi 50 km západně od hranic s Ruskem, 100 km severně od Azovského moře. Je centrem samosprávné Doněcké oblasti a celého průmyslového regionu zvaného Donbas. Ve městě dnes žije zhruba 1 milion obyvatel; jejich počet však po rozpadu SSSR klesá.
Obsah |
Roku 1869 vybudoval welšský průmyslník John Hughes na místě dnešního Doněcku metalurgický závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada Hughesovka, rus. Юзовка, Juzovka. Na počátku 20. století měla již okolo 50 000 obyvatel; roku 1917 byla povýšena na město a roku 1922 přejmenována dostala název Stalino (na počest Josefa Stalina). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v Chruščovově éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku 1961 – je odvozen od řeky Donec (pravého přítoku Donu), která však městem neprotéká.
Od roku 1932 je Doněck oblastním centrem. Po 2. světové válce, kdy bylo město silně poničeno, nastoupil opět rychlý růst: stavěly se další doly, závody, sídliště. Roku 1978 dosáhl počet obyvatel 1 miliónu. Po rozpadu Sovětského svazu nastal kolaps řízené ekonomiky a útlum výroby; krize se projevila úbytkem počtu obyvatel pod 1 milión a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky doněckého metra. Doněck je považován za baštu opozice proti ukrajinské politice po Oranžové revoluci a Janukovyčova Strana regionů zde zpravidla získává drtivou většinu hlasů.
Podle sčítání v roce 2001 měl Doněck 1 016 000 obyvatel, údaje z roku 2006 uvádějí 993 000. Národnostně těsně převažují Rusové (48,15 %) nad Ukrajinci (46,65 %). Převládajícím jazykem je ruština, a to i u rodilých Ukrajinců. Dalšími menšinami s alespoň čtvrtprocentním podílem jsou Bělorusové, Řekové, Židé a Arméni.
| 1897 | 1911 | 1920 | 1926 | 1936 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2005 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 28 100 | 48 000 | 31 000 | 105 700 | 239 000 | 462 400 | 699 200 | 879 000 | 1 020 799 | 1 109 102 | 1 016 094 | 999 975 |
Doněck je rozdělen na 9 rajónů, které podléhají Doněcké městské radě (viz mapku).
Doněck je jedním z největších těžebním a průmyslovým centrem Ukrajiny. I po ekonomické krizi 90. let je zde 17 uhelných dolů, 5 velkých slévárenských komplexů, desítky strojírenských a potravinářských závodů.
Kromě hlavního nádraží má Doněck 3 další železniční stanice. Hlavní tratě, většinou dvoukolejné a elektrifikované, míří na Slov'jansk (-Charkov), Luhansk, Rostov-na-Donu, Mariupol; dokončuje se rekonstrukce z hlediska osobní dopravy nejvytíženější trati na Dněpropetrovsk a Kyjev. Doněck je sídlem Doněcké dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[2]
Ve městě funguje také letiště a 2 autobusová nádraží. MHD zajišťují maršrutky, autobusy, trolejbusy a rozsáhlá tramvajová síť. Buduje se první linka metra.
|
|
||
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rovenská oblast (Rovno) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||