Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Brno je důležitou dopravní křižovatkou již historicky. Dne 7.července 1839 byl příjezdem prvního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Brno – Vídeň (část Severní dráhy císaře Ferdinanda) a tím i na území dnešního Česka. Dnes slouží Brněnský železniční uzel pro hlavní přepravní směry mezi Vídní, Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu. V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 z Prahy do Brna. První úsek do Mirošovic byl uveden do provozu 12.července 1971 avšak k propojení Prahy z Brnem došlo až v roce 1980. Nyní do Brna vedou dvě dálnice a jedna rychlostní silnice. Město Brno má k dispozici mezinárodní letiště. Obyvatelům Brna slouží rovněž i rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, který se skládá ze sítě tramvají, trolejbusů a autobusů. Uvažuje se též i o vybudování rychlodráhy, podpovrchové tramvaje či metra. Zdejší dopravní podnik též provozuje i lodní dopravu na Brněnské přehradě. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika.
Obsah |
Městská hromadná doprava (provozovaná Dopravním podnikem města Brna) je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Historie tramvajové dopravy sahá až do 2. poloviny 19. století, kdy v roce 1869 poprvé na území dnešního Česka vyjela koňská tramvaj. Po počátečních neúspěších byl v roce 1884 zahájen provoz parní tramvaje, která spolehlivě sloužila až do roku 1900,poté byla celá její síť elektrifikována. Vrcholný rozkvět zažily brněnské tramvaje za první československé republiky. V 70. a 80. letech byly stavěny především tratě rychlodrážního charakteru do velkých sídlišť na okraji města. Poslední změnou v kolejové síti bylo v roce 2008 prodloužení tratě v Králově Pole na konečnou Technologický park. V současné době je tramvajová síť v Brně největší na Moravě.
První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce 1949. Dlouho však byly spíše „popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech 20. století, kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice.
Autobusová doprava zahájila v Brně provoz již v roce 1930. Zpočátku měla spíše doplňkový charakter. Za socialismu byla však síť linek velmi výrazně rozšířena do celého města. V 90. letech byl při reorganizaci městské hromadné dopravy vyloučen provoz autobusů z centra. V současné době by autobusy měly působit zejména jako napaječe pro kapacitnější a ekologičtější tramvajovou dopravu.
Od roku 1946 zajišťuje brněnský dopravní podnik rovněž provoz lodí na Brněnské přehradě.
V budoucnu se plánuje výstavba tzv. Severojižního tramvajového diametru, neboli kolejové rychlodráhy, která spojí na segregovaném částečně podzemním tělese sever a jih Brna, kde se napojí na regionální železniční tratě.
Brno je významný železniční uzel České republiky. Již 7. července 1839 přijel do Brna první vlak na území nynějšího Česka. Pravidelná vlaková spojení dnes existují ve směrech Hamburk – Berlín – Drážďany – Praha – Česká Třebová – Brno – Vídeň, Brno – Přerov – Ostrava, aj.
V současnosti probíhá rekonstrukce uzlu. Ta zahrnuje úpravy vedoucí k možnosti rychlejšího pohybu vlaků městem, výstavbu nových železničních zastávek a jejich lepší začlenění do integrovaného dopravního systému. Nejdiskutovanějším projektem je přesun hlavního brněnského nádraží o 800 metrů jižněji, do Komárova, který dělí obyvatele města na dva nesmiřitelné tábory. Podle skupiny odpůrců tohoto řešení se jedná o přesun z výhodné polohy v centru do vzdálenější lokality. Podle zastánců se jedná o redukci nepotřebných kolejišť a jejich nahrazení městskou zástavbou.
V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských multimodálních koridorů vysokorychlostní železnice v trasách Athény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Brno – Praha – Drážďany – Norimberk a Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň.
Brno je významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází dálnice D1 z Prahy přes Jihlavu dále na Vyškov a Kroměříž, respektive po R46 na Olomouc a dále do Ostravy; v Brně se od ní odděluje dálnice D2 do Bratislavy. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na Vídeň – rychlostní komunikace R52, před zahájením výstavby je kvalitní spojení Brna se severem republiky – rychlostní silnice R43, které však naráží na odpor občanských sdružení, nespokojených s navrženou trasou přes sídliště Bystrc. Chystá se také rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.
Buduje se Velký městský okruh (VMO), zahrnující například výstavbu MÚK Hlinky (zprovozněna 2007), Královopolského tunelu (probíhá jeho stavba), rozšíření ulice Žabovřeské, tunelů Akátkami a tunelů Červený kopec nebo přemostění maloměřického nádraží. VMO má být kompletně dokončen roku 2025.
Letiště Brno-Tuřany je vzdálené zhruba 7 km jihovýchodně od centra. Pravidelné lety: Brno – Londýn, Brno – Praha, Brno – Moskva, Brno – Barcelona a dále charterové lety do turistických destinací ve Středomoří.
.svg){kind=small} |
Související články obsahuje Portál Brno |
