Doprava v Třebíči

Doprava v Třebíči – schéma

Doprava v Třebíči. Třebíč je pouze uzlem místního významu, kterému se v minulosti hlavní tahy sice nevyhýbaly, ale s rostoucí dopravou byly jejich trasy přesunuty dále od města. Město tak ztratilo post významné obchodní křižovatky. Proto je mnoho plánů na zlepšení stávající situace a jejich realizace. Dopravní infrastruktura Třebíče se dopracovává pro lepší využití MHD a individuální automobilové dopravy a v poslední době hlavně turistiky.

[editovat] Napojení města na okolní silniční síť

Východozápadní magistrála vedená středem města

Území města je napojeno na silniční síť těmito silnicemi:

• I/23 Pisárecký tunel – Kývalka – Třebíč – Předín (I/38) – Jindřichův Hradec
• II/351 Chotěboř – Třebíč – Dalešice
• II/360 Letohrad – Velké Meziříčí (D1) – Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou
• II/405 Jihlava – Brtnice – Třebíč
• II/410 Třebíč – Jemnice – státní hranice Rakouska
• a silnicemi třetích tříd

Od roku 2000 se postupně realizuje rekonstrukce silnice druhé třídy č. II/360, která by měla napojit město Třebíč na dálnici D1 a která je zároveň jednou z páteřních komunikací kraje. Celý soubor staveb byl zahájen obchvatem obce Trnava. Tento zhruba 3kilometrový úsek značně ulehčil obci Trnava a významně zrychlil cestu k dálnici. Všechny komunikace budou realizovány v kategorii S9,5/70. Dalšími následujícími stavbami byly obchvaty obcí Oslavice, Oslavička část I, Velké Meziříčí malý silniční obchvat.

Na jih od Třebíče bude rekonstrukce úseku Štěpánovice – odbočka Vacenovice, na kterou by měl navázat obchvat města Jaroměřice nad Rokytnou.

[editovat] Městská hromadná doprava

První zmínka o MHD v Třebíči se datuje k otevření nové silnice spojující centrum města s železničním nádražím Třebíč-Starč (1871). Doprava byla zajišťována omnibusy, které měly kapacitu 18 míst.^[1] Jezdily několikrát denně a byly velice vytížené. Provoz byl ukončen s otevřením železničního nádraží v Třebíči roku 1886. V 80. letech 20. století bylo plánováno zavedení trolejbusové dopravy na území města. Dnes se také uvažuje o stavbě kabinové lanovky jezdící z centra města do sídliště Nové Dvory.^[2]

[editovat] Autobusy

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Třebíči.

Autobus Mercedes-Benz Citaro na zastávce Augustina Kratochvíla

Městská autobusová doprava v Třebíči se rozjela na podzim roku 1956. Dnes je v provozu celkem 9 linek, které rovnoměrně zajišťují dopravu po celém městě. Všechny linky staví na centrálním Karlově náměstí. V návrhu je linka č. 10 okružní. MHD je hojně využívaná, protože historické centrum je v údolí a novější paneláková a činžovní zástavba až o 70 metrů výše. V provozu jsou linky 1 až 9.

[editovat] Trolejbusy

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava v Třebíči.

Ke konci osmdesátých let 20. století se začalo plánovat zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči. Veškeré záměry však skončily v době 1. poloviny 90. let, kdy panoval celkový nedostatek financí na investice a město Třebíč si potřebovalo poradit s většími problémy, jako zásadní rekonstrukce židovského města a peněžní prostředky byly přednostně směřovány tímto směrem. Plány na zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči zůstaly nerealizovány.

[editovat] Autobusová doprava

Autobusové nádraží v Třebíči

Autobusová doprava je jediná doprava, která byla vybudována v kapacitě příslušící velikosti města. Dnes při částečném úpadku veřejné dopravy se uvažuje o zrušení jednoho nástupiště a přilehlého parkoviště. Tím by vznikl prostor pro opětovné zastavění, a tím i uzavření jižní strany ulice Vítězslava Nezvala.

V roce 1984 bylo postaveno nové autobusové nádraží v centru města. V rámci stavby byla zbourána část Stařečky. Výpravní budova byla situována v dobré poloze s napojením na MHD a centrální Karlovo náměstí. Vlastníkem a hlavním provozovatelem autobusového nádraží je společnost TRADO-BUS, s. r. o., která je od roku 2004 ve vlastnictví společnosti ICOM transport a. s. se sídlem v Jihlavě.

Nádraží je kombinované, jak příjezdové, tak koncové. Nádraží je tvořeno 5 ostrovními nástupišti kolmo k výpravní budově. Celkem je zde 30 odjezdových stání a asi 10 odstavných stání.

Denně je zde kolem 500 spojů, které přepraví více jak 11 500 cestujících. Nejdůležitější spoje jsou s Jadernou elektrárnou Dukovany a Bosch Diesel v Jihlavě, kam denně dojíždí mnoho lidí za prací.

[editovat] Železniční doprava

Železniční stanice Třebíč za pozdního zimního odpoledne

První spojení města se světem železnicí bylo v roce 1871, a to tratí č. 241 Vídeň – Znojmo – Jihlava – Berlín. Stanice byla situována nedaleko obce Stařeč asi sedm kilometrů západně od Třebíče. Město nechalo vybudovat novou spojnici města s nádražím, kde byla pravidelná doprava omnibusy a nákladu z a do Třebíče. 3. června 1886^[3] byla slavnostně zprovozněna trať č. 240 jako tzv. „Českomoravská transversálka“ Zastávka u Brna – Okříšky, která vedla přímo městem. Tím de facto zanikla první městská doprava do dnešní stanice Stařeč, dříve Třebíč-Starč.

Městem tedy prochází trať č. 240 Brno – Jihlava. Železniční stanice Třebíč leží na 50. km v úseku Střelice – Okříšky. Dva kilometry západně leží zastávka Třebíč-Borovina. Situování je poněkud nešťastné, protože v okolí jsou dvě přípojné stanice, a to Okříšky a Studenec. Denně zde projede kolem 40 osobních vlaků a rychlíků; svého času i kolem 15 nákladních vlaků, dnes pouze tzv. místní obsluha (jednou tam a jednou zpět).

V nejbližších letech je naplánována elektrifikace trať č. 240 Brno – Třebíč – Jihlava. Tím by byla dokončena elektrifikace celé jižní větve, přes kterou vedou rychlíky z Bohumína do Plzně a Brna do Českých Budějovic bez výměny lokomotiv. Společně by měla být upravena i nádraží a jejich okolí.

[editovat] Individuální automobilová doprava

Východní část okruhu – Rafaelova

Automobilová doprava je zde velice rozšířena a počet automobilů je mnohem vyšší, než je celorepublikový průměr.

Dříve postavený průtah městem je místní sběrná komunikace MS14/50, který je tvořen ulicemi Sportovní, Bráfova, Sucheniova, Pražská. S navazujícími obslužnými komunikacemi. V centru města už kapacitně nestačí, intenzita dopravy přesahuje 20 tis. vozidel za 24 hodin.

Dopravní politika města počítala s vytvořením dopravní sítě radiálně-okružní, kterou měly tvořit dva okruhy, malý okruh a velký městský okruh s navazujícími sběrnými komunikacemi. Nová politika dopravy už pracuje jen s velkým městským okruhem. Na jihu města by měla okruh tvořit přeložka silnice první třídy č. 23. Na východě již postavená silnice druhé třídy č. 360 (Rafaelova). Severní a západní část by měla vytvořit přeložka silnice druhé třídy č. 351.

[editovat] Letecká doprava

Letecká doprava je jen sportovní z letiště Třebíč.

[editovat] Cyklistická doprava

V poslední době se začaly hojně rozšiřovat cyklostezky neboli cyklistické trasy, a to i přes kopcovitý terén. V roce 2006 byla zřízena půjčovna kol pro turisty i širokou veřejnost. V roce 2007 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs. Ve studii je také trasa spojující historické centrum Třebíče s přehradou Dalešice, kde byla 1. 7. 2007 zahájena lodní doprava.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Karel Dvořák: Ze staré Třebíče, II. vydání 1990, str. 15
2. ↑ Třebíčský dopravní web – Projekt na spojení centra města se severními sídlišti
3. ↑ FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč : Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 21–25.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Třebíč

• MAD Třebíč
• TRADO Třebíč
• Informace o dopravě v Třebíči a na Vysočině
• Společnost pro veřejnou dopravu
• Třebíčský dopravní web
• Fotografie třebíčských autobusů
• Informace o třebíčských autobusech a jejich fotografie
• Autobusy TEDOM Kronos vyráběné v Třebíči
• Návrh nového nádraží v Třebíči

Doprava v Třebíči
Městská autobusová doprava v Třebíči • Příměstská autobusová doprava v Třebíči • Trolejbusová doprava v Třebíči • Silnice v Třebíči • Letecká doprava v Třebíči • Cyklistická doprava v Třebíči