Dopravní podnik hl. m. Prahy

Sídlo Dopravního podniku v Sokolovské ulici ve Vysočanech

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, je hlavní provozovatel veřejné dopravy – metra, tramvají a autobusů v hlavním městě České republiky, Praze a zároveň provozovatel městských drah (speciální a tramvajové), na nichž tuto dopravu provozuje. Je také provozovatelem několika příměstských autobusových linek Pražské integrované dopravy a dvou lanových drah v Praze. Má vlastní střední odbornou dopravní školu. Podnik vydává pro zaměstnance časopis s dopravní tematikou DP KONTAKT, zveřejňovaný i na webu podniku.

[editovat] Organizace

Podnikový časopis

Společnost je organizována jako akciová společnost, jejíž jedinou akcii v hodnotě přibližně 32 miliard Kč vlastní hlavní město. (V roce 1995 byla tato akcie rozdělena na 3001 ks akcii). Rozšířená rada městského zastupitelstva (dříve zastupitelstvo samo) vykonává funkci valné hromady, tj. provádí i volbu předsedy představenstva a dozorčí rady. V nynější právní formě existuje od roku 1991, vystřídal mnoho názvů a forem:

• 1897 – Elektrické podniky král. hlavního města Prahy
• 1918 – Elektrické podniky hlavního města Prahy
• 1940 – Elektrizitätsunternehmungen der Hauptstadt Prag – Elektrické podniky hlavního města Prahy
• 1942 – Stadtwerke Prag – Městské podniky pražské
• 1945 – Městské podniky pražské
• 1946 – Dopravní podniky hlavního města Prahy
• 1949 – Dopravní podnik hlav. města Prahy, komunální podnik
• 1953 – Dopravní podnik hlavního města Prahy
• 1971 – Dopravní podniky hlavního města Prahy (VHJ)
• 1977 – Dopravní podniky hlavního města Prahy, koncern
• 1989 – Dopravní podniky hl. m. Prahy – kombinát
• 1991 – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

Od konce 19. století do roku 1946 předchůdci DP provozovali i elektrárnu a rozvodnou elektrickou síť v Praze. Do 80. let 20. století provozoval DP také pražskou taxislužbu a osobní lodní dopravu na Vltavě. Součástí DP bývala také Technická správa komunikací a Pražské komunikace včetně svozu odpadků.

V letech 2004 až 2006 prošel DP transformací, při níž byly přeorganizovány vnitřní jednotky v podniku, dosavadní odštěpné závody, vzniklé roku 1992, byly nahrazeny „jednotkami“, provoz byl organizačně a ekonomicky oddělen od správy vozidel, některé servisní činnosti (správa budov, počítačových sítí, projektování dopravy a jízdních řádů, vnitropodniková doprava, zásobování, účetnictví, právní činnosti atd.), které dosud byly vykonávány pro každý odštěpný závod zvlášť, byly integrovány, změnil se systém řízení na takzvané procesní. Účelem změn mělo být mimo jiné zpřehlednění struktury a obnovení ekonomických mechanismů, které by měly vést ke snížení a efektivizaci nákladů podniku.

Firma má úplnou nebo částečnou kapitálovou účast v několika dceřinných společnostech:

• Pražská strojírna a. s., byla založena 1. dubna 1994, od roku 1912 byla součástí dopravního podniku. Předmětem činnosti je navrhování a výroba kolejových konstrukcí.
• RENCAR Praha a. s., reklamní společnost, založena roku 1990
• SPŠD a. s. (střední průmyslová škola dopravní), samostatnou právní subjektivitu má od 1. ledna 1998
• Elaugen DP Praha s. r. o., vznikla roku 1997 s podílem německé firmy Elaugen Holding GmbH, zabývá se navařováním a broušením kolejnic, zimní údržbou nástupišť, dodávkami elektrického proudu z nezávislých zdrojů
• Inženýring dopravních staveb a. s., vznikla 1. dubna 1994 transformací odštěpného závodu Inženýrské služby MHD.

[editovat] Organizační schéma

Staré logo Dopravního podniku na historickém automobilu DP v Lešanském muzeu

Stav podle údajů z ledna 2006, kdy došlo k přečíslování útvarů, s aktualizací k 1. květnu 2007 (změna organizace marketingu, komunikace, investic a strategického řízení).

Představenstvo / Dozorčí rada

• 900000 Generální ředitel
  • • 900100 odbor Kancelář GŘ
    • 900200 odbor Právní
    • 900300 odbor Interní audit a kontrola
    • 900500 odbor Strategický a investiční rozvoj (od 1.12.2007)
    • 900700 odbor Marketing a komunikace (od 1.května 2007 vytvořen z referátu 900010 „Tiskový mluvčí“ a z části odboru 102000 s původním názvem „Marketing a informační servis“)
    • 900900 projekt Transformace
    • (útvary 900400 odbor Strategie a řízení, 900500 odbor Investice, 900600 odbor Stavby byly od 1. května 2007 převedeny do nového odborného úseku 700000, který byl od 1.12.2007 zrušen bez náhrady a odbory byly začleněny do úseku generálního ředitele, úseku služeb a a změněn na odbor 900500)

• • 100000 úsek dopravní
    • 100100 odbor Příprava provozu
    • 100200 odbor Provozní informace (původní název Marketing a informační servis, část útvaru od 1. května 2007 převedena pod 900700)
    • 100300 odbor Přepravní kontrola
    • 100400 odbor Řízení a kontrola provozu
    • 100500 odbor Jízdní řády
    • 110000 jednotka Provoz Metro
    • 120000 jednotka Provoz Tramvaje (zahrnuje i správu a provoz lanové dráhy na Petřín)
    • 130000 jednotka Provoz Autobusy
  • 200000 úsek technický
    • 200100 odbor Energetika
    • 200200 odbor Technický dozor (zřízen cca v první polovině roku 2007)
    • 210000 jednotka Správa vozidel Metro
    • 220000 jednotka Správa vozidel Tramvaje
    • 230000 jednotka Správa vozidel Autobusy
    • 240000 jednotka Dopravní cesta Metro
    • 250000 jednotka Dopravní cesta Tramvaje (zahrnuje i správu autobusových zastávek)
  • 300000 úsek služeb
    • 300100 odbor Spisová služba
    • 310000 jednotka Informační technologie
    • 320000 jednotka Vnitropodniková doprava
    • 330000 jednotka Zásobování
    • 340000 jednotka Správa nemovitého majetku
    • 350000 jednotka Zájezdová doprava - zrušena
    • 360000 jednotka Historická vozidla
  • 400000 úsek obchodně-ekonomický
    • 400100 odbor Financování
    • 400200 odbor Speciální analýzy a controlling
    • 400300 odbor Jízdní doklady a tržby
    • 400400 odbor Manažerská ekonomika
    • 400500 odbor Účetnictví
  • 500000 úsek personální
    • 500100 odbor Strategie a řízení lidských zdrojů (do první poloviny roku 2007 název odbor Personální strategie)
    • 500200 odbor Zaměstnanecký
    • 500300 odbor KS a sociální péče
    • 500400 odbor Výchova a vzdělávání zaměstnanců
  • 600000 úsek bezpečnostní
    • 600100 odbor Krizové plánování (pův. název Krizové řízení a plánování)
    • 600200 Hasičský záchranný sbor
  • 700000 úsek strategický a investiční rozvoj (úsek zřízen od 1. května 2007, od 1. prosince 2007 zrušen a odbory rozpuštěny do útvarů 900000, 300000 a 400000)
    • 700100 Příprava investic
    • 700200 Realizace investic
    • 700300 Kvalita a optimalizace

[editovat] Ředitelé

• František Harlass (ředitel dráhového odboru, 1945–1946)
• Vojtěch Thoř (ředitel dráhového odboru 1946, ústřední ředitel 1946–1948)
• Karel Lukavský (zodpovědný správce, 1949–1952)
• František Pommer (zodpovědný správce 1952–1953, ředitel 1953–1956)
• Josef Eliáš (ředitel, 1956–1964)
• Mikuláš Lacek (ředitel 1964–1970, generální ředitel 1971–1987, po část tohoto období byl zároveň vysokoškolským pedagogem na Vysoké škole ekonomické).
• Ladislav Slepička (1987 – 20. července 1990)
• Vavřinec Bodenlos (20. července 1990 – 26. dubna 1991)
• Milan Hašek (1991–1993)
• Rudolf Mládek (1993–1994)
• Milan Houfek (od ledna 1995, zemřel 23. února 2005)
• Tomáš Jílek od 10. října 2005 do konce března 2007
• Martin Dvořák od 2. dubna 2007

Mimoto jsou v podniku další ředitelské funkce:

• dopravní ředitel (Petr Blažek)
• technický ředitel (Jiří Bezdíček, do října 2005 Tomáš Jílek),
• ředitel úseku služeb (Tomáš Petana, před ním Petr Smolka)
• obchodně-ekonomický ředitel (od 1. 8. 2007 Ivo Štika, před ním Václav Pomazal)
• personální ředitel (Jaroslav Ďuriš)
• bezpečnostní ředitel (Antonín Fedorko)
• ředitel pro investice a strategický rozvoj (Tomáš Jílek, funkce zřízena od 1. května 2007 a zrušena k 30. listopadu 2007)
• investiční ředitel (David Dohnal, 2008^[1])
• ředitel Transformačního projektu (Ladislav Špitzer)

Před poslední transformací měly své ředitele též odštěpné závody (Metro, Elektrické dráhy, Autobusy), ty však byly nahrazeny menšími tzv. „jednotkami“, v jejichž čele stojí vedoucí jednotky.

[editovat] Předsedové statutárních orgánů

Předsedové představenstva:

• František Polák od 11. července 1991 do 1. dubna 1993
• Jaromír Císař od 1. dubna 1993 do 30. června 1993
• Martin Hejl od 30. června 1993 do 17. srpna 1999
• Milan Houfek od 17. srpna 1999 do 23. února 2005 (generální ředitel)
• Radovan Šteiner od 14. července 2005 (člen rady města)

Předseda dozorčí rady:

• Martin Hejl od 10. února 1999 do 11. března 2003 (resp. do 13. března 2007, kdy byla zvolena nová dozorčí rada) a od 19. března 2003 dosud

[editovat] Ekonomika společnosti

Většinu činnosti tvoří závazek veřejné služby na linkách Pražské integrované dopravy, kterou město Praha a některé další obce u dopravce objednávají prostřednictvím organizace ROPID. Občas DP provozuje také linky financované soukromoprávními subjekty (například do konce ledna 2007 provozoval 6 autobusových linek pro bezplatnou dopravu k obchodnímu komplexu TESCO v Letňanech). Příležitostně provozuje i například náhradní autobusovou dopravu pro České dráhy a. s., dopravní obsluhu hromadných kulturních, sportovních a podobných akcí na objednávku jejich pořadatelů, zájezdy atd. Veřejně nabízí také některé činnosti související se servisem vozidel, výuku v autoškole atd.

• Počet zaměstnanců – 12 956 (z toho 10 714 mužů), plánuje se další snižování
• Tržby z jízdného (v rámci celé PID) – 3 340 760 000 Kč ročně
• Účelové investiční dotace z rozpočtu hl. m. Prahy – 4 636 641 000 Kč; celkové roční dotace překračují 12 mld Kč
• Účelové investiční dotace ze státního rozpočtu – 420 miliónů Kč

(Data z konce r. 2006)^[2]

[editovat] Logo

Od roku 1999 DP používá nové logo, kterým je bílý nebo červený kruh (symbolizuje autobusy) s dvěma přes něj probíhajícími zakřivenými liniemi (tramvaje) a se svislou linií (metro). Používá se jak na autobusech, tak i tramvajích či v metru. V devadesátých letech každý odštěpný závod používal své vlastní logo; metro trojúhelník s písmenem M, tramvaje stylizovanou Prašnou bránu (podobné logo bylo do 80. let užíváno pro celý DP) a autobusy stylizované písmeno A.

[editovat] Sídlo a další objekty

Společnost má oficiální sídlo v moderní budově v Sokolovské ulici ve Vysočanech, u stanice metra Vysočanská. Známější je dřívější budova Elektrických podniků v Bubnech, kterou vlastnil jiný následník Elektrických podniků a Dopravní podnik ji z ekonomických důvodů po mnoha desetiletích opustil.

Další významná pracoviště, mimo areálů dopravních provozoven:

• Centrální dispečink městské dopravy, v ulici Na Bojišti nedaleko stanice metra I. P. Pavlova. Kromě dopravních, technických a energetických dispečinků MHD jsou zde umístěny i kanceláře, centrální předprodej jízdenek a vyřizování pokut, ale také dispečinky dopravní policie a správy komunikací.
• Ústřední dílny DP, rozsáhlý areál na pomezí Hostivaře, Strašnic, Malešic a Štěrbohol. Zahrnuje kromě administrativních budov rozsáhlé opravny tramvají, autobusů i metra, depo metra, hasičskou základnu metra a garáže autobusů. V minulosti se uvažovalo i o vybudování vozovny tramvají v hostivařské části areálu náhradou za strašnickou vozovnu.
• Střední průmyslová škola dopravní v Motole je umístěna v objektu motolské tramvajové vozovny a užívá také objekt bývalé trolejbusové vozovny v Košířích nedaleko zastávky Klamovka.
• Autoškoly: výuka a školení řidičů autobusů probíhá v nové budově v Malešicích nedaleko vrátnice hostivařských ústředních dílen, tramvajácká škola sídlí ve vozovně Pankrác.
• Bývalá vozovna na Vinohradech u bývalé Orionky je sídlem údržby trakčního vedení pro tramvaje.
• Areál Rustonka v Libni (u stanice metra Invalidovna) je dnes především sídlem firmy Pražská stojírna a. s., která je dceřinou společností Dopravního podniku a jejíž činností je zejména výroba kolejových konstrukcí. Dříve součástí areálu byly i autobusové garáže (zrušeny začátkem 90. let), autoškola DP (zrušena po vyplavení povodní v srpnu 2002), v budově podél Sokolovské ulice sídlil v 80. a 90. letech odbor metodiky a kontroly přepravy (revizoři) atd.

[editovat] Dopravní provozovny

[editovat] Autobusové garáže

Podívejte se také na Autobusová doprava v Praze.

Číslo garáže bývá uvedeno po straně čela vozidla.

• 1 – Garáže Dejvice (v roce 2004 zrušené)
• 2 – Garáže Klíčov
• 3 – Garáže Libeň (začátkem 90. let zrušené)
• 4 – Garáže Vršovice
• 5 – Garáže Kačerov
• 6 – Garáže Pankrác (zrušené v 80. letech)
• 6 – Garáže Hostivař
• 7 – Garáže Řepy (v provozu od roku 1981)

[editovat] Tramvajové vozovny

Podívejte se také na Tramvajová doprava v Praze.

Číslo vypravující vozovny je první číslicí trojciferného pořadového čísla, umisťovaného na boku čelního skla vozidla.

• 1 – Vozovna Hloubětín
• 2 – Vozovna Kobylisy
• 3 – Vozovna Motol
• 4 – Vozovna Pankrác
• 5 – Vozovna Strašnice
• 6 – Vozovna Střešovice (nyní slouží jako Muzeum MHD a vypravuje jen historickou linku č. 91)
• 7 – Vozovna Vokovice
• 8 – Vozovna Žižkov

[editovat] Depa metra

Podívejte se také na Metro v Praze.

• Depo Kačerov (na hranici Michle a Záběhlic)
• Depo Hostivař (ve Strašnicích)
• Depo Zličín (na hranici Zličína a Třebonic)

[editovat] Prodej jízdenek

Předprodej téměř celého sortimentu jízdenek zajišťuje podnik v síti předprodejních okének, která jsou především v mnoha stanicích metra.^[3] Od 90. let provoz této předprodejní sítě smluvně provozovala firma Petr Šoch. Poté, co jí v roce 2007 Dopravní podnik vypověděl smlouvu, dostala tuto agendu počátkem listopadu 2007 bez výběrového řízení, původně na tři měsíce, personální agentura VD Work Agency, čímž byla dozorčí rada DP překvapena. Ještě krátce předtím údajně ředitel Martin Dvořák tvrdil, že firma Šoch bude prodej zajišťovat do té doby, než bude řádně vybrána nová firma.^[4] Od 1. března 2008 zajišťuje prodej firma Cross Point.^[5]

Jízdenky s kratší dobou platnosti (označovací) podnik prodává také prostřednictvím sítě vlastních prodejních automatů.^[6] Je jediným z dopravců v PID, který provozuje prodejní automaty jízdenek PID.

Jízdenky Dopravní podnik distribuuje též prostřednictvím smluvních prodejců, zejména provozovatelů novinových stánků a podobně. Vzhledem k málo výhodným podmínkám, zejména nízkému rabatu, však na rozdíl od 80. let dnes již není samozřejmou součástí sortimentu trafik a prodejny, které jízdenky vedou, již nejsou označeny jednotným výrazným označením. Vybrané druhy jízdenek začal DP distribuovat i ve svých informačních střediscích a prostřednictvím pošt.

1. května 2000 byl zaveden doplňkový prodej základního druhu jízdenek za zvýšenou cenu u řidičů městských autobusových linek. V tramvajových vozidlech se však jízdenky dosud neprodávají. 22. listopadu 2007 byla zavedena SMS jízdenka. 29. září 2008 byl spuštěn e-shop. Přes internet je tak možné si koupit papírové kupony nebo kupony pro Opencard

[editovat] Související články

• Doprava v Praze (odkazy na články o jednotlivých druzích dopravy)
• Pražská integrovaná doprava
• Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID)

[editovat] Reference

1. ↑ Na metro D nejsou peníze. Přednost má áčko, idnes.cz, 13. 5. 2008 (Petr Švec, MF Dnes)
2. ↑ O společnosti: Data a fakta (DP hl. m. Prahy, k 31. 12. 2006)
   Josef Kolina: Změny? Kdepak, tvrdí kritici DP, Lidové noviny, 19. 12. 2006
3. ↑ Předprodeje jízdenek PID u stanic metra
4. ↑ Jana Šprunková: Kupóny MHD v Praze prodává jiná firma, Právo, 28. 12. 2007, rubrika Praha - Střední Čechy, str. 15
5. ↑ Marie Faturová: Počítače zaskočil 29. únor, Pražanům neprodaly časové jízdenky, idnes.cz, 29. 2. 2008
6. ↑ Seznam automatů na výdej jízdenek PID, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.dp-praha.cz, http://www.dpp.cz – Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., oficiální stránky
• Hodnosti v Dopravním podniku hl. m. Prahy