Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Drnovice | |
|---|---|
 |
|
| charakter sídla: | obec |
| obyvatel: | 2 278 (25. 2. 2008) |
| PSČ: | 683 04 |
| součást obce: | Drnovice |
| okres: | Vyškov |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Drnovice |
| katastrální výměra: | 11,96 km² |
| zeměpisná šířka: | 49° 16’ 35’’ s. š. |
| zeměpisná délka: | 16° 56’ 48’’ v. d. |
| nadmořská výška: | 256 m |
 |
|
| obec Drnovice základní územní samosprávné společenství občanů |
|
|---|---|
|
|
|
| obyvatel: | 2235 (2006) |
| kraj: | Jihomoravský |
| Oficiální web obecního úřadu: http://www.oudrnovice.cz/ E-mailová adresa: web@oudrnovice.cz |
|
| adresa obecního úřadu: | Drnovice 1 68304 Drnovice |
| starosta: | JUDr. Zuzana Hermanová |
| NUTS 5 (obec): | CZ0626 CZ0626 593001 |
| obec s rozšířenou působností: | Vyškov |
| pověřená obec: | Vyškov |
| katastrální výměra: | 11,96 km² |
| katastrální území: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
Drnovice (původně se píše Drinovice) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v centru okresu Vyškov s 2235 obyvateli. Nachází se na úpatí Drahanské vysočiny a úrodné nížiny Vyškovské brány v nadmořské výšce pohybující se mezi 270 - 290 m. n. m. Nad obcí ční kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366 m. n. m. a vesnicí protéká potok Drnůvka.[1] Historie obce je úzce spjata s račickým panstvím, ke kterému po dlouhou dobu náležela. Je zde barokizovaný kostel svatého Vavřince, zámek postavený baronem Mundym na konci 19. století a další historické památky.
Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina s rozrůstající se urbanistickou zástavbou; v obci je 450 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Za svůj rozvoj do značné míry vděčí za svému mecenáši baronu Janu Mundymu, jenž má pod kostelem sv. Vavřince kryptu.[2]
Obsah |
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy Oldřich kníže brněnský daroval obec benediktinskému klášteru v Třebíči. Roku 1131 patřily Drnovice kostelu sv. Václava v Olomouci.
Na počátku 13. století náležely Drnovice spolu s Račicemi mocnému rodu Hrabišiců. Kojata, syn Hrabišův, v roce 1227 odkázal obě vsi sestřenicím Eufemii a Svatoně. Díky Svatoni se Drnovice dostaly věnem do rukou rodu Švábeniců. V polovině 14. století tu byl markraběcí dvůr. Markrabí Jošt dal Drnovice roku 1379 Damiánovi Puklici z Cetkovic a roku 1390 mu tato práva odebral a přepsal týž dvůr Petrovi ze Šternberka. Tak se stala ves součástí panství račického. Roku 1419 držel Drnovice zástavou Jan Motyčka z Lilče (dnešní Luleč). Od roku 1346 byla obec Drnovice součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) Račice. Tehdy byla obec v držení pánů z Lipého. V roce 1350 držel hrad Račice Jindřich, syn Jindřicha z Lipého, který postupil hrad náhradou synům Čeňka z Pirkštejna.[3][4]
Do rukou pánů ze Šternberka se panství dostlo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albert ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí Račice i Drnovice Petrovi ze Šternberka. Pánům z Kravař dává v podrůčí panství račické Markvart ze Šternberka v roce 1399.[4]
Petr z Kravař, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic, stranil husitům. Proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad. Poté na čas drželi Drnovice, Račice i s hradem, patrně úchvatem, Petr z Konice a Vok z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař. Po jeho smrti roku 1466 Drnovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.[4] Jejím manželem byl Václav z Boskovic a tak roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi, což byli příbuzní jejího manžela. Ti pak přenechali panství Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.[4]
Janův syn Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Račice i Drnovice Janu Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostalo zboží račické i drnovické do rukou Haugviců z Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž Račice i Drnovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym.[4]
Bernardův syn Hanuš nechal zvelebit panství a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše také připomíná na zámku pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku. Panství račické pak koupil Karl Willinger ze Schonenperku.[5]
V roce 1629 se v obci zdržovali evangelíci, kteří byli pro svou víru nuceni uprchnout z Čech.[6] V roce 1631 byl majitelem Drnovic Šimon Kratzer. V roce 1670 se Drnovice dostaly do držení rodu Braidů. Tento neapolský rod vlastnil Račice i Drnovice po dlouhých 130 let (1670 - 1800). Jejich erb je stále patrný nad vchodem do drnovického kostela, kde je také rodinná hrobka Braidů.[4]
Roku 1789 koupil celé panství otec barona Jana von Mundyho, Vilém Mundy. V Roce 1832 zemřelo v Drnovicích 82 lidí na choleru a 20. prosince 1863 byl v Drnovicích velký požár a o rok později se staly Drnovice nezávislé na račickém panství. Když ve Vídni zemřel baron Jan von Mundy, zdědil Drnovice jeho třetí syn profesor Mudr. Jaromír von Mundy. Z jeho pověření se stává místodržitelem Josef Potinga. Pozemky pak byly ponechány v nájmu a správě drnovického cukrovaru a zámek byl pronajat zemskému výboru. Ten na zámku zřídil chudobinec pro 80 mentálně postižených žen. Správa byla svěřena sestrám 3. řádu sv. Františka, které o svěřence pečovaly. Přilehlá konírna byla přebudována na kapli zasvěcenou sv. Alžbětě, která sloužila i pro veřejnost. 1. července 1947 byl ústav zrušen a zámek připadl obci Drnovice. Postupně byla provedena rekonstrukce budovy, kaple přestavěna na kinosál, zahrada přebudována na hřiště a v jedné z budov zřízena mateřská školka.[7]
.JPG)
Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina s rozrůstající se urbanistickou zástavbou, v obci je 450 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola.[8] V roce 2007 byla zpracována krajinářská studie, jenž má za cíl úpravu krajiny, možnost rekreačního využití a částečně i protipovodňová opatření v okolí Drnovic. Součástí tohoto záměru je také naučná stezka, která povede touto lokalitou až na kopec Chocholík. Plánuje se zde i výstavba nové rozhledny v místech zaniklé dřevěné.[9]
Nejdříve geologické vrásnění oddělilo Český masiv od Karpat, aby následně vzniklé údolí zalilo moře. A když se vodní plocha proměnila v rozsáhlou úžlabinu, tehdy pravděpodobně vznikl kopec tvořícího výraznou dominantu krajiny, jenž byl pojmenován Chocholík. Dnes je z něj vidět téměř celá obec, blízké město Vyškov a vzdálené vesnice. Východní horizont uzavírají Hostýnské vrchy a za dobrého počasí jsou vidět i Beskydy. Obec leží na úpatí Drahanské vrchoviny a úrodné nížiny Vyškovské brány v nadmořské výšce pohybující se mezi 270 - 290 m. n. m. Vesnicí protéká potok Drnůvka, jenž pramení v lese nad obcí Ježkovice.[10]
Podnebí patří jak v okolí Drnovic, tak i na celém Vyškovsku klimatologicky do oblasti Českomoravské vrchoviny. Projevuje se zde blízkost Drahanské vysočiny s pravidelnými a častými větry přinášejícími čerstvý vzduch z lesů Drahanské vysočiny. Nejčastěji zde vanou západní a severní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních s průměrnou rychlostí 3 m/s.
Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1937-1948) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu byla -29,5 °C (leden 1942) a nejvyšší 35 °C (červen 1947). Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 550,6 mm, přičemž většina z nich spadne v létě.[7]
Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[11] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, enviromentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[12] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[13]
Obecní symboly popisuje vyhláška takto[14]: „Obecní znak vychází z historie obce Drnovice. Jednou ze tří součástí znaku je zlatá odstředivá střela letící do čtyř světových stran, převzatá ze znaku rodu Švábeniců. Druhým znakem je zlatý vinný hrozen připomínající pěstování vinné révy a posledním znakem je zelená palmová ratolest, jenž je atributem sv. Vavřince, patrona místního kostela. Modrá polovina podkladu je odvozena ze symboliky prvních majitelů obce a zároveň vodního prameniště potoka Drnůvky a zlatá polovina symbolizuje úrodný kraj Haná.“
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pěti člennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu jednoho starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Drnovicích volební účast 59,89%[15] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ODS, KDU-ČSL A ČSSD):[16][17]
| VOLBY 2006 | POČET HLASŮ | POČET MANDÁTŮ | |
|---|---|---|---|
| ODS | 4 357 | 5 | |
| ČSSD | 4 217 | 4 | |
| KDU-ČSL | 3 357 | 3 | |
| KSČM | 3 239 | 3 | |
Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 2186 obyvatel, z toho 1071 mužů a 1115 žen.[18] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 1712 obyvatel se hlásí k národnosti české, 424 k národnosti moravské, 25 k národnosti slovenské a 4 k národnosti vietnamské.[19] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásilo 920 – k římskokatolické církvi 882 věřících, k československé církvi husitské 6 věřících. Další církve a náboženství měly ve městě méně než 6 věřících.
| Rok | 1791 | 1834 | 1854 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1947 | 1960 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 845 | 1057 | 1131 | 1256 | 1399 | 1474 | 1783 | 2062 | 2012 | 2101 | 2155 | 2157 | 2255[21] |
První záznam o zřízení školy v Drnovicích je z roku 1691. Nová škola, vzniklá v roce 1846, byla původně jednotřídní, od roku 1873 dvojtřídní a v roce 1893 se stala trojtřídní. Měšťanská škola byla v obci otevřena v roce 1921 pro čtyři blízké obce a první mateřská škola vznikla v roce 1946.[7]
Dnes je v Drnovicích jedna základní škola (na Návsi) a jedna mateřská škola. Zřizovatelem základní školy je obec Drnovice. Škola je zaměřena na rozvoj zdravého životního stylu a zdravého prostředí a na práci s počítači. Její kapacita je 250 žáků. V areálu školy se nachází hřiště s umělým povrchem, pískoviště pro petangue a travnaté prostory pro odpočinek.[22]
Pro sportovní aktivity lze v Drnovicích využít zařízení sokolovny TJ Sokol (založena roku 1908). O 100let později v roce 2008 je Sokol v Drnovicích součástí župy Dr. Bukovského a má 174 členů a dva sportovní oddíly - (oddíl stolního tenisu a volejbalu).[23] Dále je v obci velký sportovní areál okolo bývalého prvoligového stadionu FK Drnovice.
Obec také pořádá regionální sportovní akce. Tradici zde má i požární sport v zastoupení SDH Drnovice (založený roku 1893), jenž každoročně pořádá tradiční soutěž v požárním útoku O pohár obce Drnovice.[24] Zásahová jednotka má 41 členů a je zařazena do kategorie JPO III/2. [25] V obci funguje futsalový klub TJ Sport Drnovice [26] a také nový fotbalový klub FK Drnovice, který je nástupcem zaniklého prvoligového klubu FK Drnovice. Nový klub začal svou činnost v sezóně 2007/08 a byl přihlášen do IV. třídy okresní soutěže, tedy nejnižší možné fotbalové soutěže.[27]
Obec Drnovice je též spojena s narozením řady slavných osobností. K nejznámějším patří hudebník Theodor Žalud, baron Jan Vilém Mundy či Alexander Rossenfeld, rakouský židovský spisovatel.
Před založením zemědělského družstva bylo v obci 52 zemědělských usedlostí, které měly rozlohu nad 2 ha. V roce 1947 zde bylo založeno strojní zemědělské družstvo, které se po třech letech přetvořilo na Jednotné zemědělské družstvo. Toto JZD mělo po deseti letech působení již 511 hektarů půdy k obhospodařování.[7]
V minulém století byly Drnovice převážně zemědělsko-řemeslnickou obcí s větším procentem zedníků než ostatní obce regionu. Za první republiky byl v obci mlýn a za obcí pískový lom. K roku 1934 se tu uvádí okolo 30 řemeslníků a 14 obchodních živností. Z nejznámějších lze zmínit Jednotu, obchodní dům Družbu, pekařství nebo kamenosochařskou provozovnu.[7]
Dopravní obslužnost v obci je zajišťována silniční autobusovou dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Rousínov, Senetářov, Vyškov, Adamov a do Křtin.[28]
.JPG){kind=link}
.JPG){kind=link}
