Družice

Družice, též satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa (např. Měsíc okolo Země). Podle původu se dělí na:

• přirozené družice – měsíce planet (např. Měsíc)
• umělé družice – představují třídu umělých kosmických těles

Jiné dělení družic je spojeno s centrálním tělesem, kolem kterého obíhají, tedy např. družice Země, družice Měsíce, družice Marsu a jiných těles. Pro planetky se někdy používá název družice Slunce.

[editovat] Historie umělých družic

Poprvé o vypouštění satelitů na oběžnou dráhu píše Edward Everett Hale v povídce The Brick Moon. Příběh též začal vycházet v roce 1869 jako seriál v měsíčníku The Atlantic Monthly^[1][2]. Myšlenka vypouštění satelitů na oběžnou dráhu se vrací roku 1879 v knize Julese Verna The Begum's Millions.

V roce 1903 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (1857–1935) publikoval The Exploration of Cosmic Space by Means of Reaction Device (rusky Исследование мировых пространств реактивными приборами). Toto byla první publikace, která obsahovala akademické pojednání o schopnosti raketové techniky vynést těleso na oběžnou dráhu. Jako jednu z variant použitého paliva, navrhoval použití kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Během celého života publikoval přes 500 prací týkající se letu vesmírem a jeho příbuzným oblastem, včetně románů science fiction. Mezi jeho práce patří návrhy raket, pomocných raket, kosmických stanic, vzduchových uzávěrů pro výstup z kosmická lodě a spoustu dalších. Navrhoval též biologické systémy. Jeho myšlenky daly vzniknout i detailnímu řešení stravování a řešení problémům s kyslíkem na vesmírných koloniích. Od kosmonautiky není daleko k letectví, takže není překvapením, že jisté úsilí věnoval i tomuto oboru. Zajímavostí je, že tyto kalkulace prováděl ve stejnou dobu jako bratři Wrightové.

V roce 1928 Herman Potočnik (1892–1929) publikoval svou první a zároveň poslední knihu Problém letu vesmírem - raketový motor (německy Das Problem der Befahrung des Weltraums - der Raketen Motor). Představil kosmickou stanici podrobně v detailech a popsal, že jako umělá družice dokáže zaujmout stálé postavení na oběžné dráze a že její využití může být pro lidstvo velkým přínosem především v mírovém nasazení.

V roce 1945 anglický spisovatel science fiction Arthur C. Clarke (narozen 1917) popsal detailně možnost použití družic pro hromadné sdělovací prostředky. Clarke zkoumal operativní zabezpečení ostrovního systému. Podle jeho vize by dostačovalo vypustit na oběžnou dráhu tři družice pro pokrytí celé naší planety.

[editovat] Druhy družic

• Vědecké
  • Astronomické
  • Geofyzikální
  • Geodetické
  • Biologické
• Komunikační
• Meteorologické
• Vojenské
• Špionážní

[editovat] Státy s první vypuštěnou umělou družicí

První umělou družicí Země se stal Sputnik 1, vypuštěný z kosmodromu Bajkonur 4. října 1957

[editovat] Reference

1. ↑ The Brick Moon and Other Stories by Edward Everett Hale [online]. Project Gutenberg. Dostupné: <[1]>.
2. ↑ Contents - The Atlantic monthly. Volume 24, Issue 141 [online]. Cornell University Library. Dostupné: <[2]>.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku satellite na anglické Wikipedii.

[editovat] Odkazy

[editovat] Literatura

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.

Související články obsahuje Portál Kosmonautika