Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Přemyslovci | |
|---|---|
 Erb dynastie Přemyslovců |
|
| země | České knížectví České království, Moravské markrabství |
| tituly | kníže, král |
| zakladatel | Přemysl Oráč (mýtický) |
| poslední vládce | Václav III. |
| rok založení | dříve než 10. století |
| konec vlády | 1306 |
| současná hlava | není (rod vymřel) |
| větve rodu | |
| polská, uherská, opavská | |
Dynastie Přemyslovců byla první českou knížecí a královskou dynastií (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také jako králové polští (1300–1306) a uherští (1301–1305). Ve vedlejší (levobočné) opavské linii Přemyslovci vymřeli až roku 1521.
Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastii; po jejím vymření po meči vládli v českých zemích (s výjimkou Jiřího z Poděbrad) už jen panovníci z původně cizich rodů.
Obsah |
Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše (v té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I., u nějž se dodnes spekuluje o původu.
Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie L. Galušky, podporované také J. Zástěrou a P. Šimíkem, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.
Podle další teorie V. Karbusického pocházejí jména dvanácti bájných knížat, potomků Přemysla a Libuše z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století. V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let (historicky doložení panovníci), na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů. Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici 28. září 995. Otázka vztahů těchto dvou rodů je dodnes diskutovaná, Slavníkovci možná pro Přemyslovce nepředstavovali mocenskou hrozbu.
V roce 1085 získal jako první z Přemyslovců královský titul Vratislav II., v roce 1158 se totéž podařilo i jeho vnukovi Vladislavovi II. Jednalo se ovšem jen o osobní nedědičný titul, který získali jako poctu a odměnu od císaře.
Od 11. století sahala moc Přemyslovců trvale také na Moravu, kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata olomoucká, brněnská a znojemská. Znojemská větev poté vymřela jako první - její poslední představitel Konrád II. Ota se stal českým knížetem, zemřel ovšem už v roce 1191. Brněnská větev skončila s bratry údělníky Spytihněvem a Svatoplukem na přelomu 12. a 13. století. Posledním představitelem olomouckých Přemyslovců byl kaplan Sifrid, který zemřel v roce 1227. Poslední zprávy o vedlejší linii rodu, Děpolticích, mizí v roce 1247.
Po státní krizi v poslední čtvrtině dvanáctého století na trůn usedl Přemysl Otakar I. a skončila tak řada rychle se střídajících knížat (sám Přemysl byl ostatně jedním z nich). Roku 1212 Přemysl I., dokonale využívající situace v říši, zajistil pro své potomky dědičný královský titul. V době vlády jeho syna Václava I. se česká zahraniční politika změnila z dosavadního víceméně defenzivního postoje na ofenzivní.
V osobě krále Přemysla Otakara II., syna Václava I., se v roce 1253 počet mužských členů rodu omezil jen na jednoho. Přemysl měl jen jednoho legitimního syna, Václava II. a ten také jen jednoho přeživšího mužského dědice, Václava III. Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním mladého Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306.
Přemyslovská linie však poté pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918). Žili také ještě královští levobočkové a hlavně představitelé významné, ale tentokrát už opravdu poslední vedlejší linie rodu - opavští Přemyslovci, potomci Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z Kuenringu.
Podle zachovalých kosterních pozůstatků (studie E. Vlčka z vykopávek na Pražském hradě) je známo, že přemyslovská knížata měřila více než 170 cm, králové necelých 170 cm, byli štíhlí, ale svalnatí.
Svalové úpony prozrazují záměrný tělesný trénink s mečem. Zuby mají králové drobné; horní řada přesahuje poněkud dolní (předkus). Svalové úpony jsou na lebce utvořeny jenom málo; řada znaků, která charakterizuje typicky mužské lebky, chybí.
Přemyslovci, i když se mohli chlubit svalnatou atletickou postavou, nebyli žádní mohutní válečníci. Jejich rysy a utváření těla se vyznačovalo půvabem skoro ženským. To platí hlavně o obličeji. Vlasy a vousy měli hnědé nebo kaštanové. Jedinečnou galerii nejstarších příslušníků přemyslovské dynastie (do roku 1134) představují nástěnné malby ve znojemské rotundě svaté Kateřiny.
| Vláda | Panovník | Poznámka |
|---|---|---|
| Přemyslovská knížata | ||
| 867/868 do 889 | Bořivoj I. | první historicky doložený Přemyslovec |
| 889 do 915 | Spytihněv I. | |
| 915 do 921 | Vratislav I. | |
| 921 do 929/935 | Svatý Václav | |
| 929/935 do 967/972 | Boleslav I. | |
| 967/972 do 999 | Boleslav II. | |
| 999 do 1002 a 1003 | Boleslav III. | |
| 1002 do 1003 | Vladivoj? | jeho zařazení k Přemyslovcům je sporné |
| 1003, 1004 až 1012, 1033 až 1034 | Jaromír | |
| 1012 do 1033, 1034 | Oldřich | |
| 1034 do 1055 | Břetislav I. | |
| 1055 do 1061 | Spytihněv II. | |
| 1061 do 1092 | Vratislav II. | od r. 1085 první český král |
| 1092 | Konrád I. Brněnský | |
| 1092 do 1100 | Břetislav II. | |
| 1100 až 1107, 1117 až 1120 | Bořivoj II. | |
| 1107 do 1109 | Svatopluk Olomoucký | |
| 1109 až 1117, 1120 až 1125 | Vladislav I. | |
| 1125 do 1140 | Soběslav I. | |
| 1140 do 1172 | Vladislav II. | od r. 1158 druhý český král |
| 1172 až 1173, 1178 do 1189 | Bedřich | |
| 1173 do 1178 | Soběslav II. | |
| 1189 do 1191 | Konrád II. Ota | |
| 1191 do 1192 | Václav | neměl řadovou číslovku |
| 1192 až 1193, 1197 až 1198 (poté král) | Přemysl Otakar I. | |
| 1193 do 1197 | Jindřich Břetislav | |
| 1197 | Vladislav Jindřich | |
| Přemyslovští králové | ||
| 1198 do 1230 | Přemysl Otakar I. | třetí český král |
| 1230 do 1253 | Václav I. | čtvrtý český král |
| 1253 do 1278 | Přemysl Otakar II. | pátý český král, také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský |
| 1278 do 1305 | Václav II. | šestý český král, od roku 1300 do r. 1305 také polský král |
| 1305 do 1306 | Václav III. | sedmý český král, v letech 1301 - 1305 uherský král jako Ladislav V., v letech 1305-6 polský král |
|
[editovat] Královská linie (od Vratislava II.)
|
|
||||||||||
|
||
|
Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové |
||
|
||
