Exif

Exif (zkratka z anglického Exchangeable image file format) je specifikace pro formát metadat, vkládaných do souborů digitálními fotoaparáty. Informace se vkládají do existujících souborových formátů, jako je JPEG, TIFF revize 6.0 a RIFF WAVE. Není ale podporován ve formátech JPEG 2000 a PNG.

Struktura Exif dat je převzatá ze souborového formátu TIFF. Datové standardy typu TIFF, Exif, TIFF/EP a DCF si jsou velice podobné.

Exif navrhla japonská průmyslové asociace JEIDA, verze 2.1 vznikla 21. června 1998, verze 2.2 v dubnu 2002. V současnosti standard nikdo oficiálně nespravuje, takže není dále vyvíjen.

Metadata v Exifu mohou mimo jiné obsahovat:

• Značku a model fotoaparátu.
• Datum a čas pořízení snímku.
• Nastavení fotoaparátu. To zahrnuje nastavenou citlivost, clonu, expoziční čas, ohniskovou vzdálenost, informace o použití blesku a někdy i další údaje, jako je vzdálenost zaostření nebo orientace fotoaparátu (která umožňuje automaticky otáčet snímky pořízené na výšku).
• Náhled snímku. Moderní digitální fotoaparáty pořizují snímky velikosti jednotek megabajtů, a tak se do Exif hlavičky přidává malý asi desetikilobajtový náhled, který umožňuje při prohlížení náhledů rychle zjistit, co na snímku je, aniž by se musel zpracovávat celý.
• Informace o místu pořízení, která může být získána z GPS přijímače připojeného k fotoaparátu.
• Komentáře a informace o autorovi (fotografovi). Ty se většinou přidávají až při dodatečném zpracování, ale některé fotoaparáty vyšších tříd umožňují jejich přímé vkládání.

[editovat] Zachování metadat

Protože jsou metadata vložena přímo v souboru, může při editaci v programu, který s jejich přítomností nepočítá, dojít k jejich ztrátě. Nyní většina nových programů metadata zachovává, ale při použití starších je dobré dávat na tuto možnost pozor.

[editovat] Nevýhody

Bez ohledu na svou neudržovanost má formát Exif některé nevýhody:

• Standard povoluje pouze TIFF nebo JPEG soubory – neexistují žádná ustanovení pro „surová“ data získávaná přímo z optického senzoru – každý výrobce vyvíjí vlastní standard pro svá „surová“ data. K řešení tohoto problému přispěla společnost Adobe, která vyvinula další formáty DNG (vycházející z TIFF formátu) pro standardizaci „surových“ dat.
• Barva je vyjádřena 24 bitově.^[1] Avšak moderní fotoaparáty mohou zachytit i vyšší hloubku (např. Nikon D70 zachytí hloubku 36 bitů na pixel). Od té doby, co Exif/DCF formáty nemohou zachytit větší hloubku než 24 bitů, používají výrobci svoje vlastní (nekompatibilní) datové formáty.
• Většina fotoaparátů také může nahrávat video – to standard Exif nepodporuje.
• Exif je často používán v obrázcích vytvořených scannery, avšak žádné zvláštní údaje nezaznamenává.
• Softwaru pracujícímu s obrázky se někdy nepodaří aktualizovat miniaturu po editaci obrázku.^[2]
• Exif datům je vyhrazena velikost 64 kB v JPEG obrázcích. Protože v souladu s těmito informacemi musí být obsažen v samostatném JPEG APP1 segmentu. Přestože FlashPix rozšíření dovoluje rozšíření informací do rozmanitých JPEG APP2 segmentů (tato rozšíření nejsou běžně používána). To vede některé výrobce digitálních fotoaparátů k užití nestandardních technik pro ukládání velkých náhledů (zobrazují se na LCD při prohlížení. Tato nestandardní rozšíření jsou většinou ztracena při ukládání v nějakém editačním softwaru.
• V některých obrazových formátech se Exif data mohou vyskytovat kdekoliv v souboru (není pevné pravidlo, kde). Z toho vyplývá následné ztížení dekódování a opětné kódovaní těchto souborů. Proto většina obrázkových editorů poškodí nebo odstraní Exif metadata (zvláště autorovy poznámky) při ukládání.
• Standard povoluje výrobcům fotoaparátů vkládání autorských poznámek do souboru. Toho je hojně využíváno k ukládání nesčetných informací, které ovšem standard Exif nemusí podporovat (různé snímací mody, post-processing, sériové číslo, zaostřovací mody fotoaparátu atd.). Díky specifičnosti těchto informací je těžké je tyto informace z obrázku vůbec získat nebo ochránit. Někteří výrobci šifrují části těchto informací (např. Nikon šifruje detailní data o nastavení čoček v nejnovější verzi fotoaparátů).^[3]

[editovat] Příklad

Následující tabulka ukazuje Exif data obrázku typického pro digitální fotoaparát. Všimněte si, že autorství a copyright informace nejsou obecně podporovány, musí být tedy následně doplněny.

[editovat] Rozšíření FlashPix

Exif také obsahuje popis FPXR (FlashPix-Ready) informácí, které kohou být obsaženy v APP2 v JPEG obrázcích (podoná struktura jako FPXR).^[4] Tato FlashPix rozšíření chrání meta informace při konverzi mezi FPXR a JPEG obrázky. FPXR informace lze nalézt v digitálních fotoaparátech značky Kodak a Hewlett-Packard. Dole je několik příkladů FPXR informací (Kodak EasyShare V570 digitální fotoaparát):

[editovat] Rozšíření pro zvukové formáty

Exif popisuje RIFF souborový formát používaný ve WAV audio souborech ^[5] a definuje mnoho různých poznámek (tagů): umělec/autor, copyright, datum vytvoření, a další. Následuje tabulka s příklady tagů ve WAV souborech (Pentax Optio WP, digitální fotoaparát):

[editovat] Reference

1. ↑ JEITA CP-3451 Exif 2.2 sekce 4.4.3 (Pixel Composition and Sampling)
2. ↑ EXIF Thumbnail in JPEG images, zápis na blogu
3. ↑ Nikon LensData01 Tags
4. ↑ JEITA CP-3451 Exif 2.2 section 4.7.2 (Interoperability Structure of APP2 in Compressed Data)
5. ↑ JEITA CP-3451 Exif 2.2 section 5 (Exif Audio File Specification)

[editovat] Související články

• IPTC

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Fotografie

• EXIF.org – stránka s příklady fotografií s Exif a plnými texty specifikací
• ExifTool – nástroj pro získání detailních dat z formátu Exif