Eduard Bass

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt, (* 1. ledna 1888, † 2. února 1946) byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař.

Roku 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť. E. Bass byl spolutvůrce kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky.

V letech 1921–1942 působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik.

Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky.

Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko.

V letech 1921–1933 působil jako redaktor Lidových novin. Od roku 1933 byl šéfredaktorem Lidových novin, tuto činnost vykonával až do roku 1942, s obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod židů z LN, E. Bass s ním asi nesouhlasil, ale nepostavil se proti němu, ani nerezignoval na svoji funkci. Někteří kritici LN tohoto období naznačují, že aktivita propouštění byla větší než nutná – což E. Bass jako šéfredaktor mohl ovlivnit, jiní se domnívají, že E. Bass dělal, co bylo v jeho silách.

[editovat] Dílo

• Jak se dělá kabaret? – 1917
• Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu – 1917
• Letáky, 1917-19 – 1920
• Klapzubova jedenáctka – 1922, příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu.
• To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil – 1930, literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem.
• Umělci, mecenáši a jiná čeládka – 1930
• Fanynka a jiné humoresky
• Případ v čísle 128 a jiné historky
• Šest děvčat Williamsonových
• Potulky pražského reportéra
• Holandský deníček
• Divoký život Alexandra Staviského – 1934
• Čtení o roce osmačtyřicátém – 1940
• Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 – 1941
• Cirkus Humberto – Cirk Umberto 1941, román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, … Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu.
• Lidé v Maringotkách – též Lidé z maringotek 1942, soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.
• Kázáníčka – 1946

[editovat] Posmrtně

• Křižovatka u Prašné brány – 1947

Dále vyšla celá řada jeho povídek, nejedná se o výbory sestavené jím, ale o posmrtná vydání jeho většinou ještě nepublikované tvorby:

• Povídky – 1956
• Rozhlásky – 1957
• Pražské a jiné historie – 1968
• Na lodi za pohádkou – 1969
• Kukátko – 1970, obsahuje:

• Kukátko
• Rozmarná vyprávění
• Staropražské motivy

• Postavy a siluety – 1971
• Moje kronika: Vzpomínky a korespondence – 1985

Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů – některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček)

[editovat] Odkazy

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Eduard Bass

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Eduard Bass

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945
• Skupina 42

Související články obsahuje Portál Hudba