Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Eduard Vodnařík

Eduard Vodnařík
Narození 4. prosince 1837
Pačlavice
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Úmrtí 1. května 1917 (ve věku 79 let)
Brno
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Povolání spisovatel, úředník státní služby a překladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Vodnařík (4. prosince 1837 Pačlavice[1]1. května 1917 Brno)[2] byl moravský státní úředník, odborný spisovatel a překladatel z maďarštiny do češtiny. Celý život pracoval ve státní správě; nejprve v uherské komisi pro zavádění pozemkových knih a v letech 1862-1907 na výpomocném úřadě moravského zemského výboru v Brně, nakonec ve funkci ředitele. Byl autorem několika publikací z oboru financí (např. dějiny kontribučenských záložen na Moravě, vývoj předpisů o nákladech za nemocniční péči), vydal mluvnici maďarštiny a překládal maďarskou literaturu do češtiny. Redigoval časopis Svobodná obec. Propagoval prázdninové cestování studentů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 4. prosince 1837 v Pačlavicích u Kroměříže.[3] Vystudoval gymnázium v Kroměříži,[4]

Několik let pracoval u c. k. komise pro zavádění pozemkových knih v Uhrách, nakonec jako ředitel.[5] V důsledku reorganizace musel toto místo roku 1861 opustit a nastoupil do moravských zemských úřadů. Zlepšil zde organizaci registratury.[3] Roku 1883 se stal ředitelem výpomocných úřadů.[3] V roce 1885 byl zmiňován také jako tlumočník na moravském zemském sněmu.[6]

Požíval velkou úctu u zemského výboru i podřízeného úřednictva.[3] Jeho životní a pracovní výročí byla zmiňována v regionálním tisku.[7][3]

V červenci 1907 odešel do výslužby.[8] Zemřel 1. května 1917 v Brně na Mackensenstrasse 5[2] (dnes Jiráskova ulice v lokalitě Veveří).[9] Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 2. května 1917.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem několika známých a oceňovaných odborných prací v češtině, němčině i jiných jazycích:[10]

  • Evropská organisace ku zřizování feriálních cest pro studující mládež (1882). V této brožuře, vydané ve čtyřech jazycích (francouzsky, maďarsky, německy a česky), propagoval myšlenku organizovaných prázdninových cest a výměnných pobytů studentů.[11] Určitý ohlas měla v Čechách a v Chorvatsku.[12]
  • Mluvnice jazyka maďarského (1867), první taková publikace v češtině. Vydal ji vlastním nákladem s věnováním hraběti Serényimu.[13] Pochvalně se o ní zmínili i v recenzi v Moravské orlici; kritik si přitom neodpustil humornou narážku, že se autor stará, aby nově vzniklá Translajtánie „s prázdnýma rukama neodešla“.[14]
  • Die Landesvertretung der Markgrafschaft Mähren in der 6. Landtagsperiode 1878-1883 (1883), německy vydaná brožura o sněmovních volbách roku 1878 se seznamem voličů z velkostatkářské kurie i zvolených poslanců i s adresami.[15]
  • Die Landesvertretung der Markgrafschaft Mähren vom Inslebentreten der Verfassung vom 26. Februar 1861 bis zum Jahre 1884 (1884). Statistická data z této publikace využili např. čeští buditelé na Opavsku k argumentaci, že Češi jsou na Moravě nedostatečně politicky zastoupeni.[16]
  • Dějiny a statistika moravských kontribučenských záložen. Vznik, organisace a působnost hypoteční banky markrabství Moravského. (1886)[p 1] Dílo vyšlo i v němčině jako Geschichte und Statistik der mährischen Contributionsfonds-Vorschusscassen, dann Die Errichtung, Organisation und Wirksamkeit der Hypotheken-Bank der Markgraffschaft Mähren (také 1886).
  • Normalien über Krankenverpflegekosten (1906), do češtiny překládané jako „Normalie o ošetřovacích úhradách za nemocné“, rozsáhlá publikace, mapující vývoj výdajů na péči o pacienty nemocnic, psychiatrických léčeben, porodnic a nalezinců od roku 1784 do začátku 20. století. Pracoval na ní 40 let. Vydal ji s podporou zemského výboru s věnováním moravskému zemskému hejtmanovi, šlechtici F. Vetterovi z Lilie.[17]

V Moravské orlici vycházel roku 1865 na pokračování jeho překlad maďarského románu Ubozí boháči (autor: Mór Jókai).[18]

Redigoval také časopis Svobodná obec[4] a někdy přispíval články do jiných periodik.[19]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. O vzniku a vývoji této původně feudální instituce viz např. SCHREYER, Josef. Kontribučenské sýpky. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Svazek 14. S. 755-756.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Pačlavice 8205, s. 151. Dostupné online.
  2. a b Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno - sv. Tomáš 17054, s. 736. Dostupné online.
  3. a b c d e Jubileum. Moravská orlice. 1888-08-28, roč. 26, čís. 198, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  4. a b c Úmrtí. Moravská orlice. 1917-05-02, roč. 55, čís. 100, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  5. Mluvnice jazyka maďarského. Národní listy. 1867-09-05, roč. 7, čís. 155, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  6. Moravský zemský sněm. Moravská orlice. 1885-11-26, roč. 14, čís. 272, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  7. Šedesáté narozeniny. Národní listy. 1897-12-05, roč. 35, čís. 279, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  8. Ze zemského výboru moravského. Moravská orlice. 1907-07-13, roč. 45, čís. 158, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  9. Tivoli-Gasse v Encyklopedii města Brna
  10. Podle seznamu prací v NK ČR, není-li uvedeno jinak.
  11. KLIKA, Josef. Feriální cesty. In: KLIKA, Josef. Stručný slovník paedagogický. Praha: Odbor literárně-paedagogický při Ústředním spolku jednot učit. v Čechách, 1893. Dostupné online. Svazek 2. S. 322-323.
  12. Feriální výlety studentské. Moravská orlice. 1897-11-28, roč. 35, čís. 273, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  13. Literatura česká. Pražský denník. 1867-09-06, roč. 2, čís. 246, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  14. Mluvnice jazyka maďarského. Moravská orlice. 1867-09-05, roč. 5, čís. 203, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  15. Zastupitelství zemské markrabství moravského. Moravská orlice. 1883-10-06, roč. 21, čís. 229, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  16. Jak Němci na Moravě jsou utlačováni. Opavský Týdenník. 1884-11-19, roč. 15, čís. 91, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  17. Vyznamenání. Moravská orlice. 1903-09-20, roč. 41, čís. 215, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  18. JÓKAI, Mór. Ubozí boháči. Moravská orlice. 1865-07-20, roč. 3, čís. 163, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  19. Viz např. VODNAŘÍK, Eduard. Sady rolnického blahobytu. Velehrad. 1894-06-01, roč. 6, čís. 1, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Vodnařík&oldid=14715335
Stránka byla naposledy upravena 19. 2. 2017 v 20:35. Editovat celý článek Eduard Vodnařík.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy