Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Elektrické jednotky 451 a 452

Elektrické jednotky řady 451 a 452
(dle označení UIC)
Jednotka 451.059 na pražském hlavním nádraží
Staré označení ČSD EM 475.1, EM 475.2
Tovární označení
Základní údaje (4-vozová jednotka)
Výrobce Vagónka Tatra Studénka
Rok výroby 451: 19641968
452: 19721973
Počet vyrobených kusů 451: 51 ks
452: 11 ks
Provozovatel (ČSD), ČD
Období provozu 1964–2018
Trvalý výkon 1320 kW
Maximální tažná síla kN
Maximální rychlost 100 km/h
Míst k sezení/stání 300/380
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 184 t
Délka přes nárazníky 95 290 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod koleje 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu (původní) Bo´Bo´+ 2’2’+ 2’2’+ Bo´Bo´
Napájecí soustava 3 kV DC
Typ motoru Stejnosměrný 3AD 3745 iP
Regulace výkonu odporová
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Elektrická jednotka řady 451/051 (dřívější označení EM 475.1/N475.1) a její novější modifikace 452/052 (dřívější označení EM 475.2/N475.2) Českých drah patří mezi nejstarší typy českých elektrických souprav pro kapacitní příměstskou osobní železniční dopravu. Používá se pro ni více přezdívek, například Emilka (podle původního typového označení), pantograf nebo panťák, nově též žabotlam (podle vzhledu čela). V době vzniku bylo jejich hlavní předností oproti vlakům taženým lokomotivami značné zrychlení (0,7 m/s2) a jednoduchá možnost změny směru jízdy bez posunování. Poslední jednotkou v pravidelném provozu byla souprava 451.025-026, která jezdila na příměstské lince PID S41 Praha-Libeň až Roztoky u Prahy do pátku 10. srpna 2018 večer (5 dnů před další plánovanou technickou kontrolou). Poslední dva týdny byla trasa kvůli výluce zkrácena do zastávky Praha-Podbaba a jednotka jezdila v třicetiminutovém taktu. 11. srpna 2018 byla vlastní silou převezena do depozitáře v Chomutově. Poslední provozuschopnou jednotkou zůstala 451.045-46, kterou po H opravě roce 2010 převedly České dráhy jako muzejní pod Depo historických vozidel Lužná u Rakovníka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čelní maska z profilu – tento pohled vysvětluje pojmenování „žabotlam“
Interiér jednotky 452

Jednotky byly dodávané jako čtyřvozové. Přesněji řečeno dopravní čtyřvozová jednotka se skládala ze dvou tzv. technických jednotek tvořených vždy jedním elektrickým motorovým vozem (dnešním názvoslovím řečeno elektrickým vozem) a jedním nemotorovým (dnes vloženým) vozem. Číslovány jsou technické jednotky, proto jsme měli podle původního číslování jednotky např. EM 475.1001 až EM 475.1102, podle nového číslování řadu 451 s čísly 001 až 102. Vypouštěním nebo vkládáním vložených vozů vzniká pak i menší počet šestivozových, pětivozových nebo třívozových dopravních jednotek. Pro zvýšení kapacity vlaku bývají jednotky spojovány do dvojic, řídící systém umožňuje i ovládání tří spojených jednotek, tedy šesti elektrických vozů. Přepravní kapacita čtyřvozové jednotky byla původně 300 míst u řady 451 a 294 míst u řady 452, postupně v důsledku oddělení předního představku v elektrickém voze tento počet poklesl o 4 a zřízením prostoru pro vlakovou četu v jednom vloženém voze o další 3 místa. Počet stojících je u obou řad uváděn shodně 380. Vozy jsou charakteristické dvoukřídlými automatickými posuvnými dveřmi pro cestující, elektricky ovládanými a pneumaticky poháněnými, s nástupem bez schůdků z úrovně nástupiště. Vozy jsou jednopodlažní, střední část včetně nástupních prostor má podlahu v úrovni nástupiště (cca 550 mm nad TK), nad podvozky je úroveň podlahy zvýšená.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zadání elektrických jednotek ř. EM 475.1 vycházelo z prototypů řady EM 475.0, jejichž výroba byla objednána v roce 1955. Dvě jednotky byly dokončeny v letech 1959 a 1960 a byly v provozu asi 8 let. Na jejich vývoji se podílely Vagonka Tatra Studénka a Závody V. I. Lenina v Plzni (Škoda Plzeň), sériovou výrobu pak zajišťovala Vagonka Tatra Studénka a MEZ Vsetín.

Jednotky řady EM 475.1 se od prototypových jednotek lišily především uspořádáním pojezdu a tvarem čel. U nových jednotek byla veškerá trakční výzbroj umístěna v čelních vozech.

Elektrických jednotek EM 475.1 (dnes 451) bylo vyrobeno celkem 51, a sice 7 v roce 1964, 12 v roce 1965, 14 v roce 1966, 12 v roce 1967 a 6 v roce 1968. Protože se opozdil vývoj koncepčně nových souprav, byly ještě v roce 1972 dodány 4 a v roce 1973 ještě 7 jednotek EM 475.2 (dnes 452) podobného vzhledu, ale s různými změnami. Původní plánovaná životnost souprav byla 15 let. Většina souprav však byla v provozu více než dvojnásobnou dobu, pět jednotek bylo ještě v roce 2014 v pravidelném provozu již půl století, tedy více než trojnásobnou dobu. Poslední jednotka skončila službu v pravidelném provozu v PID na příměstské lince S41 (Praha-Libeň - Roztoky u Prahy) 10. srpna 2018. Posledního půlroku byla kvůli provozu na této lince zkrácena o jeden vůz.

Žádné z těchto souprav neprošly výraznější modernizací nebo rekonstrukcí, byly prováděny jen některé dílčí technické modifikace. Pouze souprava 452.003-051.080-052.010-452.010 v roce 1992 prodělala modernizaci interiéru. Opravy provádí šumperská Pars nova a. s.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Souprava dvou čtyřvozových elektrických jednotek 451 u Říčan
Jednotka 451 045/046 při oslavách 50 let pantografů v Milovicích dne 26. 4. 2014

Byly používány pro přepravu osob v aglomeracích a okolí velkých měst na více vytížených tratích. Nejprve byly dodány do dep v Praze (zpočátku jezdily na trase PrahaKolínPardubice, později i do Hradce Králové, Chocně a Nymburka, Lysé nad Labem a Kralup) a Bohumíně (trasa Ostrava – Žilina), po nějakou dobu byly i v Ústí nad Labem a v Košicích (1967–1976, jezdily z Košic ve směrech Spišská Nová Ves a Čierna nad Tisou). V letech 1976–2003 byly všechny soustředěny do Prahy, poté byly některé postupně převáděny do Olomouce, kde jezdily jako třívozové na trati do Nezamyslic.

Tradičně jezdily v okolí hlavního města Prahy, kde byly postupně nahrazovány novými jednotkami řady 471 na elektrizovaných trasách systému Esko v Praze:

  • Praha Masarykovo nádražíKolínPardubice (Trať 011 + 010, v úseku Praha – Kolín linka S1) – v roce 2008 je nahradily jednotky řady 471, v GVD 2010/2011 zde jezdily v pracovní dny na jednom nočním vlaku v relaci Praha Masarykovo nádraží – Kolín, v průběhu GVD je však nahradily opět jednotky řady 471.
  • Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad LabemKolín (Trať 231, linka S2) – v GVD 2010/2011 zde jezdily jen na několika málo vlacích. V současnosti se s nimi na této trati již prakticky nesetkáme.
  • Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou (– Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem) (Trať 090, linka S4) – do Ústí nad Labem tyto jednotky v GVD 2010/2011 nezajížděly (výjimkou potvrzující pravidlo byl pár vlaků 6920/6921 při výluce), avšak ve špičkách vybraných pracovních dnů se byly nasazovány na posilových vlacích Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou. V GVD 2015/2016 jezdily dvě soupravy ve špičkách všedních dnů. V GVD 2016/2017 se už na trati 091 s jednotky řady 451 v pravidelném provozu nesetkáte.
  • Praha hlavní nádražíBenešov u Prahy (Trať 221, linka S9) – Od prosince 2013 na této trati s jednotkami již nepočítá.
  • PoříčanyNymburk hl. n. – zde se již s jednotkami nesetkáme.
  • Praha-LibeňRoztoky u Prahy (ML, linka S41) – v pracovních dnech zde obsluhovala polovinu spojů poslední provozní jednotka 451 025/026 (na této lince se jedná o návrat těchto jednotek, kvůli malé vytíženosti zde téměř od počátku provozu jezdily motorové vozy řady 810, později též 814).[1] V GVD 2016/2017 je linka obsluhována ve všední dny dvěma třívozovými jednotkami.

Nehody[editovat | editovat zdroj]

21. září 1965 najel nákladní vlak zezadu na osobní vlak tvořený jednotkami EM 475.1024/022 a EM 475.1005/006, stojící v zastávce Praha-Hloubětín. Zahynulo 13 osob, 66 cestujících bylo zraněno lehce. Vůz EM 475.1005/006 byl po nehodě zrušen.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda v Hloubětíně.

31. března 1988 došlo v 5.22 mezi stanicemi Praha-Hostivař a Praha-Vršovice k najetí osobního vlaku EMOs 9114 tvořeného elektrickou jednotkou 452.011/012 na konec soupravy průběžného nákladního vlaku EPn 68522. Při nehodě byly usmrceny dvě osoby, pět jich bylo těžce zraněno a dalších 10 lehce. Celková škoda byla jeden milion Kčs. Provoz po jedné koleji byl obnoven ve 23.05, obě koleje byly zprůjezdněny 1. dubna v 1.20 ráno.[2]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda mezi stanicemi Praha-Hostivař a Praha-Vršovice.

14. července 2007 došlo v železniční stanici Čerčany k nárazu rychlíku do stojící elektrické jednotky 451 047-48. Při nehodě zemřel strojvůdce stojící jednotky.[3] Nehodou nadzvednutý čelní vůz 451.048 se stal efektní ilustrací pro média. [4][5][6][7][8]

[zdroj?]

10. března 2010 okolo 18.30 došlo v železniční stanici Černošice-Mokropsy na trati 171 (Praha – Beroun) k požáru dvou vozů jednotky 451 spoje Os 8853. Ve vlaku bylo v té době zhruba 40 cestujících, všem se podařilo jednotku opustit, nikdo nebyl zraněn. Požár podle odhadů způsobil škodu kolem milionu korun.[9]

Historické jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 451.045/046 (České dráhy, depo Šumperk) – v roce 2010 prodělala tato jednotka opravu, při které dostala nejstarší dochovaný lak, který byl vybrán z historických dokumentů, dnes tato jednotka není v pravidelném provozu a je ve stavu Depa historických vozidel Lužná. Je deponována v areálu firmy Pars nova.
  • 451.025/026 (NTM, depo Chomutov) - jako třívozová jednotka.
Jednotka 451 045/046 pohledem ze stanoviště strojvedoucího v roce 2017

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Jednotka 451 045/046 při odjezdu ze železniční stanice Zábřeh na Moravě dne 22. 4. 2014

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martan, MICHL Zdeněk. Více vlaků v Praze a okolí [online]. ŽelPage, 2010-09-29 [cit. 2011-02-24]. Dostupné online. 
  2. Najetí na konec vlaku mezi P. Hostivař a P. Vršovice v r. 1988 [online]. 2007-08-04. Dostupné online. 
  3. MALÝ Zdeněk, KONVALINKA Marian. Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události Srážka vlaku R 633 se stojící soupravou v prostoru obvodu užst. Benešov u Prahy, železniční stanice Čerčany, v km 143,767 na 1. staniční koleji (trať 519A Benešov u Prahy – Praha-Vršovice) [online]. Drážní inspekce, 2008-06-25 [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. 
  4. ELIÁŠOVÁ, Kateřina. Nehoda v Čerčanech: strojvedoucí jel moc rychle. aktualne.cz [online]. 2007-07-16 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  5. SVOBODA, Petr. Vážná železniční nehoda v Čerčanech. pozary.cz [online]. 2007-07-14 [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. 
  6. JIK. Policie chce obvinit tři železničáře z Čerčan kvůli srážce vlaků. zelpage.net/zpravy [online]. 2007-08-21 [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. 
  7. Loňský střet vlaků na nádraží v Čerčanech projedná soud. Benešovský deník [online]. 2008-01-08 [cit. 2014-12-24]. Roč. 2008. Dostupné online. (česky) 
  8. Pouštěl vlaky v Čerčanech na trať nepříčetný výpravčí?. Benešovský deník [online]. 2007-12-07 [cit. 2014-12-24]. Roč. 2007. Dostupné online. (česky) 
  9. tn.cz, Mediafax. U Černošic shořel vagon vlaku. Bylo v něm 40 cestujících. tn.cz [online]. Rev. 2010-03-11 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrické_jednotky_451_a_452&oldid=16603095
Stránka byla naposledy upravena 3. 11. 2018 v 17:17. Editovat celý článek Elektrické jednotky 451 a 452.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy