Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra

Elektromagnetické záření je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole. Elektromagnetickým zářením se zabývá obor fyziky nazvaný elektrodynamika, což je podobor elektromagnetismu. Infračerveným zářením, viditelným světlem a ultrafialovým zářením (viz níže) se zabývá optika.

Jakýkoli elektrický náboj pohybující se s nenulovým zrychlením vyzařuje elektromagnetické vlnění. Když vodičem (nebo jiným objektem, např. anténou) prochází střídavý elektrický proud, vyzařuje elektromagnetické záření o frekvenci proudu. Na elektromagnetické záření se stejně jako na cokoliv jiného dá nahlížet jako na vlnu nebo proud částic. Jako vlnu je charakterizuje rychlost šíření (rovná rychlosti světla ve vakuu), vlnová délka a frekvence. Částicí elektromagnetického vlnění je foton. Energie fotonu E = hf, kde h = 6,626 × 10⁻³⁴ J·s = 4,14 × 10⁻¹⁵ eV·s je Planckova konstanta, f je frekvence.

Elektromagnetické pole může ve vodiči indukovat proud a naopak, toho se využívá v anténách. Elektromagnetické vlnění mohou pohlcovat molekuly, přijatá energie se bude přeměňovat na teplo. Toho se využívá v mikrovlnné troubě.

Vlastním přenašečem elektrické energie je právě elektromagnetické pole jako takové (nikoliv tedy ani napětí ani proud, což jsou pouze vnější projevy tohoto pole).

[editovat] Druhy elektromagnetického záření

Řazeno sestupně podle vlnové délky:

• Rádiové vlny
  • Dlouhé vlny
  • Střední vlny
  • Krátké vlny
  • Velmi krátké vlny
  • Ultra krátké vlny
  • mikrovlnné záření, pod které patří i Centimetrové vlny a kratší
• Infračervené záření
• Viditelné světlo
• Ultrafialové záření
• Rentgenové záření
• Gama záření

Více se o nich dočtete ve článku Elektromagnetické spektrum

Tento fyzikální článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.