Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Elektronvolt

Elektronvolt (značka eV) je jednotka energie. Odpovídá kinetické energii, kterou získá jeden elektron urychlený napětím jednoho voltu. Elektronvolt není mezi standardními jednotkami soustavy SI, přesto se často používá k měření velmi malých množství energie zejména v částicové fyzice, fyzikální chemii apod. V některých systémech přirozených jednotek se v elektronvoltech měří všechny veličiny.

Převod elektronvoltu na základní jednotku joule je následující.

1 eV = 1,602 176 53 (14) × 10−19 J.[1]

Hodnota číselně odpovídá náboji elektronu v coulombech, protože práce vykonaná na náboji elektrickou silou se počítá jako součin náboje a napětí. Stejnou energii získá při pohybu v elektrostatickém poli i jiná částice se stejně velkým nábojem, například proton či mion.

Obsah

[editovat] Konstanty

Některé fyzikální konstanty mají rozměr energie, případně v kombinaci s dalšími veličinami. K jejich vyjádření lze místo joulů používat elektronvolty.

[editovat] Energie fotonů

Podle kvantové teorie se světlo a veškeré jiné elektromagnetické záření skládá z částicfotonů, jejichž energie je přímo úměrná frekvenci světla.

E=hf={hc\over\lambda}

Zde h je Planckova konstanta, c je rychlost světla ve vakuu, f je frekvence a λ je vlnová délka. Vyjádříme-li součin hc v jednotkách eV.nm, dostaneme užitečné vyjádření energie fotonu v elektronvoltech.

E={1240\,\mathrm{nm}\over\lambda}\,\mathrm{eV}

Lidské oko je citlivé na fotony s energií mezi 1,77\,\mathrm{eV} (červená) a 3,10\,\mathrm{eV} (fialová).

[editovat] Měření hmotnosti

Albert Einstein objevil, že hmota je jednou z forem energie. Každé hmotnosti odpovídá úměrné množství energie podle vztahu E=mc², kde c je konstanta (rychlost světla ve vakuu). Jde o vztah přímé úměrnosti, což umožňuje měřit hmotnost ve stejných jednotkách jako energii. Například klidovou hmotnost elektronu m_\mathrm{e}=9,11.10^{-31}\,\mathrm{{kg}} můžeme vynásobit c², čímž obdržíme energii v joulech. Po převodu na elektronvolty můžeme psát m_\mathrm{e}=511\,\mathrm{keV/c^2}, což se někdy zkráceně zapisuje i jako m_\mathrm{e}=511\,\mathrm{keV}. Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při anihilaci elektronu.

[editovat] Měření hybnosti

Hybnost fotonu je přímo úměrná jeho energii, přičemž konstantou úměrnosti je rychlost světla ve vakuu.

p={E\over c}

Dle tohoto vztahu můžeme přirozeně měřit hybnost v jednotkách eV / c.

1\mathrm{kg.m/s} = {1eV/c^2\over 1,602\,176\,53.10^{-19}\mathrm{eV/J}}.c = 20,819\,435.10^{9}\,\mathrm{eV/c}
1\mathrm{eV/c} = 4,803\,204.10^{-11}\,\mathrm{kg.m/s}

Hybnost fotonu má v těchto jednotkách číselně stejnou hodnotu jako jeho energie.

[editovat] Měření teploty

Termodynamická teplota se místo kelvinů někdy udává v elektronvoltech. Převod je dán hodnotou Boltzmannovy konstanty.

1\mathrm{eV}/k_{\mathrm B} = {1\mathrm{eV} \over 8,617\,343.10^{-5}\,\mathrm{eV/K}} = 11\,604,5\,\mathrm{K}

Například teplotu v jádru Slunce 13,6 milionu kelvinů můžeme zapsat jako 1\,172\,\mathrm{eV}/k_{\mathrm B}. V tomto smyslu je povrchová teplota Slunce přibližně 0,5\,\mathrm{eV}. Vynásobíme-li tuto hodnotu číslem 3/2, dostaneme průměrnou kinetickou energii částic fotosféry 0,75\,\mathrm{eV}. (Z historických a praktických důvodů není faktor ve vztahu mezi kinetickou energií a teplotou E_k = 3/2\ kT roven jedné. Vymizí tak faktory v jiných vztazích, jako je např. Boltzmannův zákon.)

[editovat] Rozpadová šířka, časy a vzdálenosti

U částic s velmi krátkou střední dobou života τ se místo ní někdy udává tzv. rozpadová šířka, která má rozměr energie.

\Gamma = {\hbar\over\tau}

Například mezon B0 má dobu života asi 1,54 pikosekund, čemuž odpovídá rozpadová šířka 4,27.10^{-4}\,\mathrm{eV}. Je vidět, že časové údaje lze v principu udávat v jednotkách eV − 1 či přesněji řečeno \mathrm eV^{-1}.\hbar.

1 \mathrm eV^{-1}.\hbar = 6,582\,119.10^{-16}\,\mathrm{s}

A protože rychlost světla ve vakuu dává přímý přepočet mezi jednotkami času a vzdálenosti, je možné měřit i vzdálenost v jednotkách eV − 1, či přesněji zapsáno \mathrm eV^{-1}.\hbar/c.

1 \mathrm eV^{-1}.\hbar/c = 2,195\,559.10^{-24}\,\mathrm{m}

Místo Diracovy konstanty \hbar lze v principu použít i Planckovu konstantu h, protože mají obě stejný rozměr. Pak by se jednotky zapisovaly jako eV − 1.h resp. eV − 1.h / c a oba převodní vztahy by se lišily faktorem .

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. CODATA 2002 doporučené hodnoty

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

 
Elektronvolt v jiných jazycích: Afrikaans, العربية, Asturianu, Boarisch, Беларуская (тарашкевіца), Български, বাংলা, Brezhoneg, Bosanski, Català, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, فارسی, Suomi, Français, Galego, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Íslenska, Italiano, 日本語, 한국어, Lietuvių, Bahasa Melayu, Plattdüütsch, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Svenska, தமிழ், ไทย, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronvolt
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 5. 10. 2008 v 11:14.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt