Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Elektronvolt (značka eV) je jednotka energie. Odpovídá kinetické energii, kterou získá jeden elektron urychlený napětím jednoho voltu. Elektronvolt není mezi standardními jednotkami soustavy SI, přesto se často používá k měření velmi malých množství energie zejména v částicové fyzice, fyzikální chemii apod. V některých systémech přirozených jednotek se v elektronvoltech měří všechny veličiny.
Převod elektronvoltu na základní jednotku joule je následující.
Hodnota číselně odpovídá náboji elektronu v coulombech, protože práce vykonaná na náboji elektrickou silou se počítá jako součin náboje a napětí. Stejnou energii získá při pohybu v elektrostatickém poli i jiná částice se stejně velkým nábojem, například proton či mion.
Obsah |
Některé fyzikální konstanty mají rozměr energie, případně v kombinaci s dalšími veličinami. K jejich vyjádření lze místo joulů používat elektronvolty.
Podle kvantové teorie se světlo a veškeré jiné elektromagnetické záření skládá z částic – fotonů, jejichž energie je přímo úměrná frekvenci světla.

Zde h je Planckova konstanta, c je rychlost světla ve vakuu, f je frekvence a λ je vlnová délka. Vyjádříme-li součin hc v jednotkách eV.nm, dostaneme užitečné vyjádření energie fotonu v elektronvoltech.

Lidské oko je citlivé na fotony s energií mezi
(červená) a
(fialová).
Albert Einstein objevil, že hmota je jednou z forem energie. Každé hmotnosti odpovídá úměrné množství energie podle vztahu E=mc², kde c je konstanta (rychlost světla ve vakuu). Jde o vztah přímé úměrnosti, což umožňuje měřit hmotnost ve stejných jednotkách jako energii. Například klidovou hmotnost elektronu
můžeme vynásobit c², čímž obdržíme energii v joulech. Po převodu na elektronvolty můžeme psát
, což se někdy zkráceně zapisuje i jako
. Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při anihilaci elektronu.
Hybnost fotonu je přímo úměrná jeho energii, přičemž konstantou úměrnosti je rychlost světla ve vakuu.

Dle tohoto vztahu můžeme přirozeně měřit hybnost v jednotkách eV / c.


Hybnost fotonu má v těchto jednotkách číselně stejnou hodnotu jako jeho energie.
Termodynamická teplota se místo kelvinů někdy udává v elektronvoltech. Převod je dán hodnotou Boltzmannovy konstanty.

Například teplotu v jádru Slunce 13,6 milionu kelvinů můžeme zapsat jako
. V tomto smyslu je povrchová teplota Slunce přibližně
. Vynásobíme-li tuto hodnotu číslem 3/2, dostaneme průměrnou kinetickou energii částic fotosféry
. (Z historických a praktických důvodů není faktor ve vztahu mezi kinetickou energií a teplotou
roven jedné. Vymizí tak faktory v jiných vztazích, jako je např. Boltzmannův zákon.)
U částic s velmi krátkou střední dobou života τ se místo ní někdy udává tzv. rozpadová šířka, která má rozměr energie.

Například mezon B0 má dobu života asi 1,54 pikosekund, čemuž odpovídá rozpadová šířka
. Je vidět, že časové údaje lze v principu udávat v jednotkách eV − 1 či přesněji řečeno
.

A protože rychlost světla ve vakuu dává přímý přepočet mezi jednotkami času a vzdálenosti, je možné měřit i vzdálenost v jednotkách eV − 1, či přesněji zapsáno
.

Místo Diracovy konstanty
lze v principu použít i Planckovu konstantu h, protože mají obě stejný rozměr. Pak by se jednotky zapisovaly jako eV − 1.h resp. eV − 1.h / c a oba převodní vztahy by se lišily faktorem 2π.