Elf

Lesní elf

Další vyznamy: Elf (Siemens), Executable_and_Linkable_Format.

Elf je mytologická bytost původně zřejmě pocházející ze starogermánských pověstí. Jejich původní jméno pocházející ze staré norštiny zní Álf, ale používají se i jiná označení, či přepisy: alp, elbe, alf, aelf, alb. Téměř všichni autoři se shodují v tom, že mají něco společného s lesy nebo alespoň s přírodou. V současném anglosaském světě (kromě velké části fantasy literatury) se výraz elf používá převážně pro malé pohádkové bytosti příbuzné skřítkům a vílám.

[editovat] Elfové v mytologii

Podívejte se také na článek: Álfové

V severské mytologii se můžeme se setkat s několika značně odlišnými druhy elfů.

Světlí nebo také sliční elfové jsou lidem podobné bytosti vysokého štíhlého vzrůstu s dlouhými, většinou tmavými vlasy, jemnými rysy obličeje a špičatýma ušima. Obývají lesy nebo travnaté pláně, neznají zemědělství a žijí z darů přírody. Jsou členy družiny boha plodnosti Freye a mají na starosti růst rostlin. Obývají Álfheim, jeden z devíti světů jasanu Yggdrasilu.

Tmaví nebo černí (norsky svart) elfové jsou malého vzrůstu a žijí pod zemí. Zřejmě mohou být různého vzhledu, poznávacím znakem jsou však opět špičaté uši. Často se o nich hovoří jako o skřítcích nebo permonících, liší se však od trpaslíků. Ti žijí ve Svartálfheimu.

Jako elfové také bývají označovány víly, přesněji se buď jedná o druh víl, nebo tvoří dohromady s vílami jednu skupinu pod vládou královny víl (nejasnost je pravděpodobně způsobena překladem - v angličtině je pro vílu více termínů, například Fae, Fairy a Pixie).

[editovat] Elfové v moderní literatuře

Postavy elfů se často vyskytují v současné fantasy literatuře, jejich typologie bývá podobná jako u mytologických elfů, v jednom díle resp. fantasy světě se však obvykle vyskytuje pouze jeden druh elfů. Elfové jsou známí zejména z děl J. R. R. Tolkiena, Raimonda E. Feista, A. Sapkowského nebo Poula Andersona.

Ve fantasy se nejčastěji vyskytují elfové podobní mytologickým elfům světlým. Jedná se obvykle o bytosti vysokého štíhlého vzrůstu s jemnými rysy obličeje a špičatýma ušima. Špičatost se ovšem pohybuje od lehké (tvar zhruba jako polovina lipového listu) u Tolkiena až po uši stejně dlouhé jako králičí například v japonských anime. Délka života elfů je většinou výrazně delší než lidská, pohybuje se od nestárnoucích Tolkienových až k „pouhým“ několika stoletím. Elfové se vyznačují velkou moudrostí, mají rádi přírodu, často bydlí přímo v lese (v domech postavených na stromech). Jejich obvyklou zbraní je dlouhý luk.

[editovat] Tolkienovi elfové

Podrobnější informace naleznete v článku Elfové (Středozem).

V Tolkienově Středozemi jsou elfové (Quendi) ušlechtilé dlouhověké bytosti, které do určité míry vládnou magií a byli první, kteří osídlili svět. Tolkien je rozděluje na Vznešené (Calaquendi, dále se dělí na Vanyar, Noldor a část Teleri), šedé (Sindar), zelené (Laiquendi) a temné (Moriquendi). Paralelně Eldar označuje Vanyar, Noldor a všechny Teleri a Avari ostatní (podmnožinu Moriquendi). Toto rozdělení nemá nic společného se základním dělením mytologických elfů, všichni Tolkienovi elfové jsou stejný druh bytostí.

Tolkienovo rozdělení elfů je dáno zejména tím, jak se zachovali k nabídce odchodu do Valinoru - Vanyar do Valinoru přišli a zůstali v něm, Noldor do něj přišli, ale později se vrátili a přinesli do Středozemě moudrost a magii Valinoru, Teleri zčásti došli, zčásti - Sindar a Laiquendi - se vydali na cestu, ale nepřekročili moře. Sindar zůstali v Beleriandu, Laiquendi zůstali východně od Mlžných hor. Avari pozvání odmítli.

Za temné elfy ve smyslu mytologického dělení by mohli být považováni skřeti, protože Melkor, temný pán, podle jedné teorie elfy týral až se změnili do skřetí podoby. Mají také podobný vzhled jako mytologičtí temní elfové.

[editovat] Sapkowského elfové

V díle Sapkowského jsou elfové mizejícím zahořklým druhem, který má k lidem spíše konfliktní vztah. Sapkowkovského elfové jsou příbuzní s dryádami, v mytologickém dělení se řadí ke světlým elfům. Mezi trpaslíky a elfy nepanuje taková nenávist jako u jiných autorů, což je způsobeno tím, že obě rasy, byť nepříbuzné, se počítají k tzv. starší krvi a pomalu podléhají nezadržitelné záplavě lidí - staré spory, na které se několikrát otevřeně naráží, jsou tudíž zatlačeny do pozadí aktuálním společným nepřítelem.

[editovat] Elfové ze světa Warcraftu

Ve světě Warcraftu žili na počátku pouze elfové vysocí, velekrásní, inteligentní a mající dlouhé špičaté uši. Původně se jednalo o jedinou rasu. Elfové byli první bytosti, kteří objevili Studnu věčnosti a s ní spojenou magii. Nekontrolovatelným používáním magie ale přilákali do světa Plamennou legii a přestože ji za obrovského usilí zahnali zpět, došlo k roztrhnutí světa, zničení Studny věčnosti (dárce magiské moci a nesmrtelnosti) a elfové se rozdělili:

• Část, zkorumpovaná demonickou magií plamenné legie byla proměněna v obojživelné Nagy a uvržena do spánku na dno ocánu, do ruin potopeného elfského města. Tam spali až do doby, než je temný elf, původně lovec démonů a posléze démon Ilidan povolal do služeb svých, respektive plamenné legie.
• Část elfů zavrhla bezuzdné používání magie a odešli do hlubokých lesů Kalimdoru a začali se nazývat temnými elfy (Kal'Dorei), kde vypěstovali Strom světa, zdroj jejich magie a zároveň dárce nesmrtelnosti, který posléze obětovali v průběhu třetí války ve snaze zabránit jeho ovládnutí Lordem Archimondem, vůdcem plamenné legie v jejich dimenzi.

Tito elfové mají fialovou až fialovomodrou barvu pokožky a zelené, fialové či modré vlasy. Jsou vysocí a s výjimkou medvědích druidů, štíhlé postavy a jemných rysů. Specializují se na noční boj na dálku (v noci se dokáží skrýt až na úroveň praktické, či dokonce faktické, neviditelnosti) či s pomocí proměn ve zvířata. Jejich magie je úzce spjata se Stromem světa a také s měsíčními studami, jejichž vodu nabíjí magií skrze měsíční svit bohyně Elune.

Jejich vztah s dalšími elfími rasami se postupem času zhoršil až na úroveň nepřátelství.

• Část elfů však se však nechtěla magie vzdát ani v nejmenší míře. Tito byli zváni Vysocí či Vznešení, neboli Quel'Dorei Vedeni Dath'Remarem, jenž přijal přízvisko Sunstrider (denní chodec) odpluli z Kalimdoru a dopluli až ke kontinentu, který lidé později nazvali Lordaeronem, respektive do části nazývané Trisfall Glades. Zde založili první osadu, kterou však posléze opustili, když začali propadat podivnému šílenství. Tato cesta znamenala smrt pro mnohé, neboť bez sil Studny věčnosti byli krom nepřátel vystaveni i nemocím, vyčerpání i rozmarům přírody. Nakonec dorazili až do krajů plných primitivních lidí a Zul'Amanských trolů a za stálých bojů se jim podařilo vybudovat nové království - Quel'Thalas, s hlavním městem Silvermoon. Tuto říši obehnali bariérou z runových kamenů, které maskovaly jejich magii před zraky plamenné legie a umožňovaly i obranu proti trolům, kteří považovali staré trolské ruiny pod Silvermoonem za posvátné.

Ač bylo elfů desetkrát méně, dokázali se ubránit a na další 4000 let žít v míru za současného vytrvalého nadužívání magie, získávané i z později zbudovaného magického zřídla Sunwellu (Sluneční studny.)

Tento dlouhý a bolestný proces, že se tito elfové dost změnili - vlivem slunce i počasí jejich pleť i vlasy vybledly, jejich postava se snížila a rysy ztvrdly, ačkoliv stále byly jemnější nežli lidské.

• • Při pádu Quel'Thalasu pod náporem nemrtvých vedených padlým lidským paladinem a nyní nemrtvým rytířem, princem Arthasem a démony z plamenné legie, došlo k téměř úplnému vyhubení Quel'Dorei a ke zničení Sunwellu. Zároveň došlo i ke smrti většiny vůčích osobností z organizace Kirin Tor - až na jediného.

princ Kael'thas Sunstrider pobýval v té době na magické škole v Dalaranu. Navrátil se do ruin Silvermoonu ke zbytku elfů, tpících mimo jiné i krutou tyranií dosavadních spojenců - lidí. Navíc zjistil, že jeho soukmenovce sužuje nemoc vyvolaná nedostatkem magie, na níž si vypěstovali závislost. Tato potřeba magie, jež nemohla být plněna, měnila elfy v znetvořená šílená monstra útočící na cokoliv co vyzařovalo magii. Kael'thas naučil své poddané, jak magii odebírat magickým tvorům a jak s ní pracovat tak, aby nezešíleli. Část elfů pak přijala Kael'thase za svého vůdce a na počest svých padlých druhů se přejmenovali na krvavé elfy - Sin'Dorei. Z důvodu závislosti na magii se postupně přidali k Nagám vedeným Ilidanem, jenž jim umožnil uspokojit jejich závislost demonickou magií. Tím se zároveň stali součástí Hordy

Tito elfové se původně příliš nelišili od Vznešených a tvořili krásnější část hordy. Ovšem vzhledem k tomu, že tento svět je úzce vázán na počítačovou hru World of Warcraft a části hráčů na placených serverech se zdáli Sin'dorei příliš zženštilí, byl jejich vzhled společností Blizzard upraven a Sin'Dorei se stali podobnými lidem.

[editovat] Ostatní

Ve Feistově Midkemii (a okolních světech) se elfové dělí na světlé (Eledhel), temné peklomory (Moredhel) a šílené rudomory (Glamredhel). Původně se jednalo o sluhy Valheru a rozlišují se podle toho, jaké pojali úmysly po jejich „odchodu“ (opět tedy ve smyslu mytologického dělení jde vždy o světlé elfy). Vládnou sice magií, ale spíše ve smyslu talentu a času se učit než jako zvláštní schopností.

V Andersonově Zlomeném meči vychází autor více z původní mytologie a odkrývá boj světlých elfů a skřetů. Oba tábory jsou však v lidkých měřítkách poněkud nezařaditelné a i Světlé bychom označili za bytosti zlé.

Dokonalým příkladem zlých elfů jsou ovšem elfové z Pratchettovy Zeměplochy. Jsou vznešení a krásní, čtou myšlenky a baví je jen tak mučit nižší formy života, tj. všechny ostatní. Vzhledově se jedná o světlé elfy, nicméně jejich vládkyně je královna víl a jediné čeho se obávají je železo, přesněji feromagnetické materiály - a trochu také „železa v hlavách“, tj. logického myšlení.

Elfové se nachází i ve hrách na hrdiny. V anglickém Dungeons & Dragons nebo českém Dračím doupěti se jedná o elfy podobné Tolkienovým nebo Feistovým. Z Dungeons & Dragons se dostali do řady knih touto hrou inspirovaných. Např. Temní elfové neboli Drow (v prvních českých překladech Drov, anglicky: Drow) se objevují v jednom ze světů Dungeons & Dragons Forgotten Realms.

Příkladem dlouhouchých elfů jsou elfové z Record of Lodoss War. Tento anime seriál vychází z partie D&D a vyskytují se v něm světlí i temní elfové Feistova typu. Oba druhy elfů poskakovali po stromech (tj. neměli problém se skokem přes 5 metrů vzhůru) a místy nebyly vidět, nebylo ale jasné do jaké míry je to vlastnost elfů - tedy nižší váha (nižší i než by odpovídalo jejich útlé postavě) a větší rychlost - a do jaké výsledek více času na trénink nebo použití magie.

Dalším, prakticky neznámým, druhem elfů jsou Ketra norad. Tito elfové byli dříve lidmi, kteří nedlouho po stvoření světa odešli do lesů, o které se starali a z jejichž darů žili. Aby jim to usnadnili, upravili bohové jejich těla – oproti lidem jsou proto menšího vzrůstu, jsou mrštnější a mají vyvinutější smysly. Jejich uši nejsou jen špičatější lidské, ale spíše připomínají uši zvířecí, kupříkladu vlčí, jen nejsou porostlé srstí, a stejně jako zvířata je mohou natáčet, aby získali lepší příjem. V zásadě tu neexistuje dělení na světlé a tmavé, existují sice takzvaní Ketras fenduli, což znamená Lid tmy (Ketra norad, lid lesa), ale jejich název není odvozen od příslušnosti ke zlu, nýbrž od barvy kůže. Krom toho se ještě elfové dělí na Ketra thensia – svobodné elfy, nomády putující lesy, Gostar beg, elfy z Východních hor, a Danij retüd, pouštní elfy. Existuje samozřejmě ještě další regionální dělení. Až na Ketras fenduli jde znovu v zásadě o jednu rasu. Co se týká sporu se skřety, tak ten je zde zapříčiněn ničím jiným než politikou – ve váce proti Tel-jin(sami si říkaly Šán-ža-rözi/rozi) stály obě rasy na opačných stranách barikády – elfové (Tel-jin je nazývali Anury) na straně vítězných lidí a skřeti na straně Tel-jin, právě proto je tak nenávidí i lidé. Pokud by v souvislosti s Ketra norad mělo být hovořeno o nenávisti vůči trpaslíkům, šlo by pouze o spory politické, rozhodně ne o nějaké nepřátelství na život a na smrt.

V románech Christophera Paoliniho vystupují klasičtí zástupci světlých elfů, kteří jsou vytvořeni co nejdokonalejší, například nepotřebují ani spát. Je zde řečeno, že i nejslabší elf snadno porazí člověka, což se zde několikrát potvrdí.

[editovat] Sci-fi

V čistém sci-fi se elfové nevyskytují, ale přesto se zde typologie do určité míry odráží. Například ve světě Star Trek k nim mají v některých směrech blízko Vulkánci (jako světlí) a Romulané (jako temní, ovšem v Tolkienově nebo možná spíše Feistově smyslu) - vzhledem, dlouhověkostí i telepatickými schopnostmi (místo schopností magických). Jako podobné elfům lze popsat i krátkověké Ocampy ze stejného seriálu - jejich schopnosti mají ještě blíže k magii.

Pokud přímo hledáte, najdete znaky elfů i u Minbarů z Babylonu 5. Například jejich architektura připomíná elfskou.

Rozdělení lidí, které popisuje H.G.Wells ve svém románu Stroj času, vykazuje podobnost s rozdělením elfů na světlé a tmavé podle severské mytologie.

Ve světě hry Shadowrun, který spojuje fantasy a kyberpunk, se vyskytují elfové vzniklí mutací z lidí.

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova elf.