Emanuel Swedenborg

Emanuel Swedenborg

Emanuel Swedenborg (29. ledna 1688 Stockholm - 29. března 1772 Londýn) byl švédský vědec, vynálezce, teolog a mystik, autor mnoha latinských spisů. Z jeho učení vzešla Církev Nového Jeruzaléma, jejíž členové jsou známi jako swedenborgiáni.

[editovat] Život a dílo

Swedenborg pocházel ze zámožné těžařské rodiny, jeho otec Jesper Swedberg byl luterský biskup a profesor teologie, ovlivněný pietismem a mystikou. Emanuel vystudoval teologii v Uppsale a roku 1710 se vydal na velkou cestu po Evropě, jež skončila čtyřletým pobytem v Londýně. 1716 se stal asesorem Královské horní rady a vyznamenal se řadou vynálezů. Za jeho rozmanité spisy o matematice, pohybu planet, o mincích a o přílivu a odlivu ho královna roku 1719 povýšila do šlechtického stavu s přídomkem Swedenborg. V následujících letech procestoval německé, rakouské i české doly, vydal 1734 třídílné Opera philosophica et mineralogica a po dalších cestách po Německu, Francii, Itálii a Anglii roku 1745 rovněž třísvazkové Regnum animale. Následovaly dva svazky „O úctě a lásce k Bohu“, kde svůj systém přírodní filosofie rozšířil i na člověka.

Emanuel Swedenborg

Roku 1747 se vzdal svého úřadu, žil z královské penze a věnoval se výhradně náboženské spekulaci, protože byl přesvědčen o mimořádném poslání založit novou církev, která by se vyhnula omylům těch předchozích. Odvolával se přitom jak na biblickou knihu Zjevení Janova, tak i na svá vlastní zjevení a vnuknutí. Jeho knihy zaujaly Immanuela Kanta natolik, že proti Swedenborgovi napsal spis „Sny duchařovy“ (1766) a o jeho Nebeských tajemstvích řekl, že jsou to čtyři svazky plné nesmyslů. Swedenborg na sebe upozornil roku 1759, když z Göteborgu popisoval, jak právě hoří 400 km vzdálený Stockholm. Při jedné z cest do Londýna onemocněl a na jaře 1772 ve věku 83 let zemřel.

Jeho Nová církev, která především odmítala nauku o třech božských osobách a Boží trojici chápala jako trojí aspekt jediného Boha Ježíše Krista, se pomalu šířila v Německu a v Poslku, ale pak hlavně v Anglii a v Severní Americe (Swedenborgiáni). Učila náboženské toleranci, ale odmítala jak kalvínskou nauku o předurčení, tak Lutherovo učení o ospravedlnění z pouhé víry. Naopak kladla velký důraz na praktickou zbožnost, na komunikaci s anděly a duchy (tj. lidmi bez těla) a na pomoc potřebným.

Swedenborgovy myšlenky a díla ovlivnily Goetha, Williama Blake, Balzaca, Baudelaira, Thomase Carlyle, Dostojevského, H. Heina, Schellinga, Schopenhauera, Strindberga, Williama Jamese a mnoho dalších významných myslitelů 20. století, například Carla Gustava Junga nebo Jorge Luis Borgese. Hlásil se k němu i Arnold Schönberg a Anton Webern.

Na Swedenborgovo náboženské učení navázali zejména mormoni, dále unitáři a teosofové, zejména Annie Besant.

Související články obsahuje Portál Křesťanství

[editovat] Literatura

• E. Swedenborg, Manželská láska: Její rozkoše moudrosti a také smilná láska a její radosti nepříčetnosti. - Ostrava: Lenka Máchová, 2001 - 165 s. ISBN 80-238-7219-2
• E. Swedenborg, Nebeské město. Praha: Onyx, 2003 - 94 s. ISBN 80-86788-01-6

[editovat] Související články

• Immanuel Kant
• Pietismus
• Spiritismus
• Swedenborgiáni
• Teosofie

[editovat] Externí odkazy

• (en)

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Emanuel Swedenborg

• Emanuel Swedenborg Studies *A Journal of Dreams.
• The Swedenborgian Church the original Swedenborgian denominational body in North America.
• The New Church or the General Church of the New Jerusalem is the largest Swedenborgian denomination in North America.
• The Swedenborg Foundation *The Swedenborg Digital Library
• The Swedenborg Society

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).