Epigramy

Epigramy je dílo Karla Havlíčka Borovského z roku 1845. Vznikly během pobytu v Moskvě (1842-1845), kde pracoval jako vychovatel v rodině profesora Pogodina.

Autor v díle satiricky kritizuje dobové společenské poměry. Komentuje nejrůznější pokrytecké postoje a zažité konvence, otevřeně poukazuje na rozpory mezi hlásanými pravdami a skutečností.

Dílo je rozděleno podle témat do 5 oddílů: Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu. V oddílu Církvi útočí na kněze, kteří touží po majetku, a na jezuity, které nemůže vystát ("Z historie literatury české: Českých knížek hubitelé lití: / plesnivina, moli, jezoviti). V oddílu Králi si bere na mušku státní moc. Ve Vlasti ironizuje vlastenectví a nekritické rusofilství. V oddílu Múzám se věnuje umělcům a umění, např. dílo Kusy mého srdce Josefa Kajetána Tyla shledává vhodným pro kuchařky pod koláč. Závěrečná skupina epigramů Světu shrnuje různé postřehy o obecných lidských vlastnostech a nezáviděníhodném postavení satirika.

Úryvek:

Nechoď, Vašku s pány na led,

mnohý příklad známe,

že pán sklouzne a sedlák si

za něj nohu zláme.

Epigram:

Odkud vzalo - zkouším žáky -

jméno Rakous počátek?

Od raků, neb oni taky

chodí stále nazpátek.

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje: Portál Literatura