Železniční doprava v pražské aglomeraci

Příměstské elektrické jednotky 471/071/971 ve stanici Praha-Smíchov

Příměstská elektrická jednotka 452/052 ve stanici Praha-Hostivař

Praha je nejvýznamnějším uzlem osobní železniční dopravy v České republice. Je přirozeným centrem nejen dálkové dopravy, ale i příměstské, na hlavních tratích intervalové. Do budoucna se připravuje významné zvýšení úlohy železnice v městské a příměstské osobní dopravě.

Nákladní železniční doprava byla z Prahy od první poloviny dvacátého století postupně vytlačována na okraj města a v důsledku útlumu nákladní železniční dopravy je provoz a rozsah nákladových nádraží omezován.

Pražský železniční uzel prochází přestavbou, která má umožnit propojení nejvýznamnějších pražských nádraží a zvýšení dopravní kapacity tratí v centru Prahy.

[editovat] Historie železniční dopravy

Podrobnější informace naleznete v článku Pražský železniční uzel.

Osobní i nákladní doprava na území dnešní Prahy se uskutečňovala na tratích budovaných zpočátku samostatně různými společnostmi.

• 1830 Lánská koněspřežka – provozovala Pražská železniční společnost z Brusky (poblíž dnešní stanice Praha-Dejvice) směrem ke Kladnu.
• 1845 c. k. Severní státní dráha z Olomouce (navazující na Severní dráhu císaře Ferdinanda z Vídně) na dnešní Masarykovo nádraží
• 1. června 1850 – prodloužení státní dráhy do Podmokel (dnešní Děčín) a Drážďan
• 1863–1868 – Buštěhradská železniční společnost v Bubnech (tehdy ještě ležících mimo Prahu) do státní dráhy zaústila Buštěhradskou dráhu, která vznikla přestavbou Lánské koněspřežky, roku 1923 byla Buštěhradská dráha zestátněna.
• 1862 – Česká západní dráha z bavorského Brodu nad Lesy (Furth in Wald) přes Plzeň na tzv. Nádraží Praha (dnešní nádraží Praha-Smíchov).
• 14. prosince 1871 započala provoz Dráha císaře Františka Josefa z Prahy (nádraží Františka Josefa, dnešní Hlavní nádraží) do Benešova, Tábora a Vídně.
• 1872 – v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží postupně splynula.
• 1872 – zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Státní dráhu). Tím byla propojena nádraží čtyř různých železničních společností. Téhož roku Česká západní dráha vybudovala na Smíchově i nákladové nádraží, nazývané Společné, a Buštěhradská dráha vyústila na smíchovské nádraží odbočku z Hostivice.
• 1873 – do smíchovského nákladového nádraží vyústěna trať ze Slaného, kterou vybudovala Pražsko-duchcovská dráha.
• 1873 – Rakouská severozápadní dráha zavedla na provizorní nádraží na Rohanském ostrově trať z Lysé nad Labem, ta byla roku 1875 prodloužena až na Severozápadní nádraží s velkolepou odbavovací budovou. Původně soukromá Rakouská severozápadní dráha byla zestátněna roku 1908. Provoz na trati z Vysočan přes libeňské dolní nádraží na Těšnov byl ukončen roku 1972, nákladní trať z Vysočan na Rohanský ostrov byla zrušena roku 1984.
• 1882 – České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1905 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. Tato trať byla lidově nazývána Posázavský pacifik. V pražském úseku prošla několika přestavbami.
• 1898 – zprovozněna vlečka podolské cementárny a několik let sloužila i osobní dopravě. Zrušena byla roku 1945.

Od roku 1910 začala být koncepčně oddělována nákladní doprava od osobní dopravy, jak navrhovala Pražská nádražní komise již roku 1910. Bylo postaveno několik nákladních tratí sloužících jako částečný obchvat Prahy (1919 Vršovice–Libeň, 1941 Malešice–Běchovice, 1964 Chuchle–Vršovice, tzv. železniční jižní spojka, 1979 propojení nádraží Vysočany a Libeň horní, 1980 Holešovická přeložka) a několik nákladišť a seřaďovacích a nákladních nádraží (1910 Přístav Holešovice, 1917 Vršovice, 1936 Žižkov). V letech 1949–1957 byly po trati Hostivař–Libeň vedeny i osobní dělnické vlaky. Jihozápadní část nákladního obchvatu, která měla spojovat Jinonice tunelem přes Hlubočepy s železniční jižní spojkou, ani trať Dejvice–Holešovice v severní části města nebyly nikdy realizovány.

Usnesení vlády č. 928/1960 z 12. října 1960 vyhlásilo záměr soustředit osobní dopravu na hlavní nádraží, odstavování a servisní činnosti soustředit do odstavných nádraží Sever a Jih (vybudováno pak bylo v letech 1961–1999 pouze jižní). Plochy Masarykova nádraží a nádraží Bubny a Těšnov měly být uvolněny. Nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích (roku 2000 bylo naopak rozhodnuto o jeho zrušení), tranzitní vedena po obchvatech, v jejichž budování se pokračovalo.

[editovat] Rozvoj železniční dopravy

V letech 2004–2010 je budováno Nové spojení, které posílí a propojí tratě východním a severovýchodním směrem z Hlavního a Masarykova nádraží a umožní tak kapacitní příměstskou dopravu přes Prahu a zrychlení a zpravidelnění dálkové dopravy.

Podrobnější informace naleznete v článku Nové spojení.

Do roku 2015 se uvažuje o vybudování železniční rychlodráhy na ruzyňské letiště modernizací Buštěhradské dráhy a dobudováním odbočky přes Dlouhou míli. Původně mělo jít o část rychlodráhy do Kladna. Dosud není dořešen spor, zda dopravu k letišti namísto této rychlodráhy nezajistí prodloužená trasa metra A nebo B, popřípadě zda budou prováděny obě stavby souběžně.

Prahou procházejí tři budované evropské železniční koridory.

[editovat] Dálková osobní doprava

Z Prahy vyjíždějí nebo Prahou projíždějí dálkové spoje do všech významných směrů. Z Prahy jezdí vlaky InterCity a EuroCity, včetně vlaků Pendolino do Ostravy, Bratislavy a Vídně jako vlaky SuperCity.

[editovat] Integrované dopravní systémy

Naprostá většina železničních tratí v okolí Prahy je zařazena do systému Pražské integrované dopravy tak, že na nich v osobních vlacích, později i ve spěšných vlacích a několika vybraných rychlících, platí dlouhodobé předplatní jízdenky PID. Prvních 23 pražských stanic bylo takto integrováno od 1. října 1992, od 1. července 1994 byla platnost předplatních jízdenek MHD rozšířena na všechny železniční stanice na území Prahy. Od 31. května 1995 bylo pro železniční dopravu zavedeno i vnější pásmo PID a do něj bylo zařazeno prvních 16 mimopražských stanic a zastávek, od 1. ledna 1996 čtyři vnější pásma (týkalo se stále jen dlouhodobých předplatních jízdenek). Od 1. června 1996 byl zaveden časový a pásmový tarif v celé PID včetně železnice, kde však ani nadále neplatily krátkodobé jízdenky PID. Stanice v okrajových částech Prahy jsou zařazeny do „dojezdového“ pásma 0, stanice blíže centru města do pásma P. 28. května 2000 vzniklo páté vnější tarifní pásmo.

Na některých tratích jsou stanice a zastávky postupně vybavovány označovači jízdenek a zaváděna tzv. plná integrace, t. j. platnost krátkodobých přestupních jízdenek MHD a PID. První takové úseky byly vyhlášeny k 30. květnu 1999 na tratích č. 171 (směrem k Berounu) a 221 (směrem k Benešovu), od 30. září 2001 na části trati č. 011 (ke Kolínu), od 15. prosince 2002 na částech tratí č. 070, 231 a 232, od 15. června 2003 na částech tratí č. 093 a 120, od 14. prosince 2003 na trati č. 091, od 13. června 2004 na zbylé části trati č. 171, od 12. prosince 2004 na další části trati č. 011 a části trati 060, od 28. listopadu 2005 na části trati č. 210, od 2. prosince 2005 na další části trati č. 231.

Od 1. října 1992 bylo do PID zahrnuto 23 stanic a zastávek, v roce 2003 221 železničních stanic a zastávek, v roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl. V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID, v roce 1995 to bylo 25 %.

O budoucí integraci železnice se uvažuje i v rámci Středočeské integrované dopravy.

Od května do srpna 1995 byla mezi zastávkou Praha-Modřany zastávka a Komořany, zčásti po vlečce, vedena linka náhradní železniční dopravy za přerušenou městskou autobusovou dopravu při rekonstrukci Komořanské ulice. Konečné zastávky linky byly vybaveny zastávkovými sloupky s označením linky 900.^[1]

[editovat] Esko (metropolitní linie)

Logo systému příměstské železnice Esko

Od počátku 90. let 20. století docházelo postupně k zavádění intervalového provozu osobních vlaků na hlavních tratích pražského regionu. Postupně je tento provoz více integrován mezi ostatní městskou a příměstskou dopravu, zejména v rámci systému Pražské integrované dopravy, plánuje se budování nových zastávek, zřizování nových linek a posílení významu železniční dopravy na úroveň S-Bahnu běžného v německojazyčných zemích. Významným impulsem pro byla povodeň v roce 2002, při níž železnice zajišťovala bezproblémově dopravu v relacích, kde ostatní druhy dopravy, zejména zaplavené metro, selhaly.^{[2] [3] [4]}

Od prosince 2002 se v omezené míře používá již třetí systém číslování příměstských „železničních linek“. Ve všech systémech byly linky označovány písmenem S doplněným o rozlišovací číslo – fakticky však nadále hlavní roli v informačním systému hrají původní čísla traťových oddílů, které nynější linky zatím stále ještě nepřekračují. Jízdní doklady Pražské integrované dopravy platí i na dalších železničních tratích v Praze a okolí, nejsou omezeny na číslované linky.

V prosinci 2002 byl pro systém příměstské (aglomerační) železniční dopravy propagován název Metropolitní linie. V prosinci 2007 bylo, avšak nepříliš důrazně, zavedeno logo (v kombinaci bílé a dvou odstínů modré barvy) a název Esko. ^[5]

[editovat] Číslování linek od konce roku 2002

Od 15. 12. 2002 v rámci informační kampaně o Metropolitních liniích začalo být užíváno na elektronických zobrazovačích na vlakových soupravách řady 471 číslování linek, kde vydrželo až do doby nahrazení dalším systémem číslování. V ostatních informačních materiálech se toto číslování tehdy příliš neujalo a po utichnutí krátké kampaně nebylo oficiálně uváděno v tištěných jízdních řádech, na webu Českých drah ani na webu ROPIDu.

• S 1 (na trati č. 011): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Libeň – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Tatce – Pečky – … – Kolín
• S 2 (na tratích č. 231 a 232): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Zeleneč – Mstětice – Čelákovice – Lysá nad Labem – Stratov – … – Nymburk hlavní nádraží (Po dostavbě Nového spojení měla tato linka vycházet ze stanice Praha hlavní nádraží).
• S 3 (na trati č. 221): Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – … – Benešov u Prahy
• S 4 (na trati č. 120): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně – Hostivice – Jeneč – Pavlov – Unhošť – Kladno – Kladno-Rozdělov – Kamenné Žehrovice – … – Stochov
• S 5 (na trati č. 171): Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun – Beroun-Králův Dvůr – Beroun-Popovice – … – Zdice
• S 6 (na trati č. 091): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Holešovice zastávka – Praha-Bubeneč – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany – Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany – … – Roudnice nad Labem

[editovat] Městská železniční linka

Vůz městské železniční linky ve stanici Praha-Holešovice

Označení vozu tzv. městské železniční linky

Mimo systém stávajících traťových oddílů i číslovaných linek byla od 19. dubna 2004 zavedena takzvaná městská linka (jejíž jízdní řád je od počátku až dosud označován značkou ML) v trase Praha-Libeň – Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy. Od 9. 12. 2007 je tato linka oficiálně označována také jako S 41. Provoz byl zahájen soupravami 451/452, ty byly brzy nahrazeny motorovým vozem řady 810, od roku 2007 zde jezdí i motorová souprava Regionova (814/914).

V době zavedení se hovořilo o brzkém prodloužení linky z libeňského konce směrem k Hostivaři a podél Jižní spojky případně až na Smíchov, s možností vybudovat nové zastávky ve Strašnicích u depa metra Hostivař a v Zahradním Městě, případně o zavedení dalších městských linek. V roce 2006 České dráhy popsaly plán na zavedení tří tangenciálních městských linek (pod označením S 30, S 31 a S 32) s využitím a modernizací stávajících tratí užívaných převážně jen pro nákladní dopravu a vybudováním nových zastávek. Město se však rozhodlo neinvestovat do projektu vlastní peníze, pokud významně nepřispěje i stát.

V pondělí 18. září 2006 při propagační akci Den pražské železnice v rámci Evropského týdne mobility byly vybrané spoje městské linky výjimečně prodlouženy až do stanice Praha-Hostivař a na linku byly tento den nasazeny nové motorové jednotky Regionova (814/914) a příměstské jednotky CityElefant (471/071/971) jako ukázka, jak by v budoucnu městský železniční provoz měl vypadat.^[6]

[editovat] Číslování z roku 2006

Boční informační panel elektrické jednotky 471

Jeden z vnitřních informačních panelů elektrické jednotky 471

V únoru 2006 zveřejnily České dráhy na svém webu návrh budoucího linkového vedení, ^[7] navazující na Studii obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí městskou hromadnou dopravou osob, kterou vypracoval Metroprojekt Praha, a. s., v roce 2002, a graficky zpracoval ROPID v září 2004. Linky byly ve studii nazývané „přepravní ramena“. Na soupravách typu City Elefant bylo v letech 2006 a 2007 užíváno například označení linek S1 (kolínská trať), S5 (kralupská trať), S9 (berounská trať) a S10 (benešovská trať) dle tohoto systému.

• S 1 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Libeň – Český Brod – Kolín (denní interval 30–60 minut)
• S 2 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Nymburk hl. n. – Kolín – Kutná Hora město (denní interval 30–60 minut)
• S 3 Mělník – Všetaty – Praha-Kbely – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Braník – Vrané nad Vltavou – Dobříš (denní interval 60–120 minut)
• S 4 Mělník – Všetaty – Praha-Kbely – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Braník – Vrané nad Vltavou – Čerčany (denní interval 60–120 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 je tato linka sloučena s linkou S3 jako její větev)
• S 5 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy – Kralupy nad Vltavou (– Roudnice nad Labem) (denní interval 30–60 minut)
• S 6 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Kladno – Kladno-Ostrovec (denní interval 15–60 minut)
• (S 7 v původním plánu Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha letiště – Kladno)
• S 8 Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun (denní interval 60–120 minut)
• S 9 (Praha-Libeň –) Praha hl. n. – Praha-Smíchov – Řevnice – Beroun (denní interval 30–60 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 tato linka i nadále začíná až ve stanici Praha hl. n.)
• S 10 (Praha-Vysočany –) Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Hostivař – Říčany – Strančice – Benešov u Prahy (denní interval 30–60 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 tato linka i nadále začíná až ve stanici Praha hl. n.)
• (S 11 Praha-Krč – Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Praha-Satalice – Brandýs nad Labem) (v některých plánech se tato linka nevyskytuje)
• S 20 Řevnice – Praha-Smíchov – Praha hl. n. – Praha-Libeň – Český Brod – Poříčany – Nymburk hl. n. (denní interval 30–60 minut)
• S 21 Milovice letiště – Lysá nad Labem – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Hostivař – Říčany – Strančice (denní interval 30–60 minut)
• S 22 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha letiště (dle pův. plánu dále Hostivice – Praha-Zličín – Praha-Zličín zast.) (denní interval 15–30 minut, noční 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
• S 23 Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Rudná-Hořelice (denní interval 60–120 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
• S 30 Praha-Smíchov – Praha-Vršovice – Praha-Malešice – Praha-Jahodnice – Praha-Běchovice (denní i noční interval 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
• S 31 Praha-Radotín – Praha-Krč – Praha-Spořilov – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Vysočany (denní i noční interval 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
• S 32 Praha-Hostivař – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Holešovice – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy (denní i noční interval 30 minut)
• (S 33 dle pův. návrhu Strančice – Říčany - Praha-Hostivař – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Bubny – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy)
• S 40 Úvaly – Praha-Libeň – Praha hl. n. – Praha-Smíchov – Řevnice (noční interval 30 minut, noční varianta linky S 20) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
• S 41 Praha-Horní Počernice – Praha-Vysočany – Praha-Libeň – Praha-Malešice – Praha-Hostivař – Strančice (noční interval 30 minut, noční obdoba linky S 21 nezajíždějící na hlavní nádraží) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)

[editovat] Číslování od 9. 12. 2007 - současnost

Informační tabule systému Esko na Masarykově nádraží v Praze

Vlaky linek S1 a S2 na Masarykově nádraží v Praze

V jízdním řádu 2007/08 (od 9. 12. 2007) bylo číslování linek poprvé poznamenáno i v oficiálních jízdních řádech, byť nevýrazně. Objevilo se logo a název systému Esko, ^[5], třebaže použití loga je sporadické (objevilo se například na vozech elektrických souprav) a použití názvu Esko je téměř pod hranicí veřejné vnímatelnosti. Za vzor systému aglomerační železnice byla v propagační kampani uváděna Vídeň. Hlášení upozorňující na možnost přestupu na tyto linky („Přestup na vlaky linky S a další spoje Českých drah“) byla přiřazena k hlášením zastávek v tramvajích a autobusech, a stanic v metru. Na vnitřních digitálních panelech v autobusech je u názvu zastávky zobrazen také piktogram lokomotivy. V informačním systému metra je postupně doplňován znak linek S k označení výstupů směrem k železničním stanicím. Železniční linky mají být zvýrazněny i v dalších informačních prvcích PID, zejména mapách a schématech sítě.

Stávajících 11 linek bylo přečíslováno. Základní ramena (radiální traťové směry vycházející z Prahy) mají označení s jednou číslicí, stoupající proti směru hodinových ručiček. Linky tato ramena spojující nebo propojující mají označení se dvěma číslicemi, odvozená od základních linek, na něž navazují.

• S 1 (trať 011) • PRAHA, MASARYKOVO NÁDRAŽÍ - Praha, Libeň - Praha, Kyje - Praha, Dolní Počernice - Praha, Běchovice - Praha, Klánovice - Úvaly - Tuklaty - Rostoklaty - Český Brod - Klučov - Poříčany - Tatce - PEČKY .... Cerhenice - Velim - Nová Ves u Kolína - Kolín, zastávka - KOLÍN • (denní interval 30–60 minut)

• S 2 (trať 231) • PRAHA, MASARYKOVO NÁDRAŽÍ - Praha, Libeň - Praha, Vysočany - Praha, Horní Počernice - Zeleneč - Mstětice - Čelákovice - Čelákovice, Jiřina - Lysá nad Labem - OSTRÁ ... Stratov - Kostomlaty nad Labem - Kamenné Zboží - NYMBURK, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Velké Zboží - Poděbrady - Libice nad Cidlinou - Velký Osek - Veltruby - Kolín, Zálabí - KOLÍN • (denní interval 30–60 minut)

• S 3 (trať 070) • PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Praha, Vysočany - Praha, Satalice - Praha, Kbely - PRAHA, ČAKOVICE ... Hovorčovice - Měšice u Prahy - Zlonín - Kojetice u Prahy - Neratovice - Tišice - Všetaty - Byšice - Kojovice - Košátky - Kropáčova Vrutice - Zdětín u Chotětova - Chotětov - Krnsko - Mladá Boleslav, hlavní nádraží - Mladá Boleslav, Debř - Bakov nad Jizerou - Bakov nad Jizerou, město - Mnichovo Hradiště - Březina nad Jizerou - Loukov u Mnichova Hradiště - Příšovice - TURNOV • (denní interval 60–120 minut)

• S 4 (trať 091) • PRAHA, MASARYKOVO NÁDRAŽÍ - Praha, Holešovice zastávka - Praha, Bubeneč - Praha, Sedlec - Roztoky u Prahy - Roztoky, Žalov - Úholičky - Řež - Libčice nad Vltavou, Letky - Libčice nad Vltavou - Dolany - KRALUPY NAD VLTAVOU • (denní interval 30–60 minut)

• S 5 (trať 120) • PRAHA, MASARYKOVO NÁDRAŽÍ - Praha, Bubny - Praha, Dejvice - Praha, Veleslavín - Praha, Ruzyně - Hostivice - Jeneč - Pavlov - Unhošť - KLADNO ... Kladno, Rozdělov - Kamenné Žehrovice - Stochov - Rynholec - Nové Strašecí - Řevničov - Lužná u Rakovníka - Rakovník, zastávka - RAKOVNÍK • (denní interval 15–60 minut)

• S 6 (trať 173) • PRAHA, SMÍCHOV - Praha, Hlubočepy - Praha, Holyně - Praha, Řeporyje - Zbuzany - Rudná u Prahy - Nučice - Nučice, zastávka - Loděnice - Vráž u Berouna - Beroun, Závodí - BEROUN • (denní interval 60-180 minut)

• S 7 (trať 171) • PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Praha, Smíchov - (Praha, Velká Chuchle) - Praha, Radotín - Černošice - Černošice, Mokropsy - Všenory - Dobřichovice - Řevnice - Zadní Třebaň - Karlštejn - Srbsko - BEROUN • (denní interval 15–60 minut)

• S 8 (trať 210) • PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Praha, Vršovice - Praha, Krč - Praha, Braník - Praha, Modřany zastávka - (Praha, Modřany) - Praha, Komořany - Praha, Zbraslav - Jarov - Vrané nad Vltavou - Skochovice - DAVLE ... Petrov, Chlomek - Petrov u Prahy - Luka pod Medníkem - Jílové u Prahy - Kamenný Přívoz - Prosečnice - Krhanice - Chrást nad Sázavou - Týnec nad Sázavou - Pecerady - Poříčí nad Sázavou, Svárov - Poříčí nad Sázavou - ČERČANY /// PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Praha, Vršovice - Praha, Krč - Praha, Braník - Praha, Modřany zastávka - (Praha, Modřany) - Praha, Komořany - Praha, Zbraslav - Jarov - Vrané nad Vltavou - Skochovice - MĚCHENICE ... Klínec - Bojov - Bojanovice - Čisovice - Rymaně - Mníšek pod Brdy - Nová Ves pod Pleší - Malá Hraštice - Mokrovraty - Stará Huť - DOBŘÍŠ • (denní interval 60–120 minut)

• S 9 (trať 221) • PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ - Praha, Vršovice - Praha, Strašnice zastávka - Praha, Hostivař - Praha, Horní Měcholupy - Praha, Uhříněves - Praha, Kolovraty - Říčany - Světice - Strančice - Mirošovice u Prahy - SENOHRABY ... Pyšely - Čerčany - BENEŠOV U PRAHY • (denní interval 30–60 minut)

• S 12 (trať 060) • POŘÍČANY - Třebestovice - SADSKÁ ... Hořátev - Nymburk, město - NYMBURK, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ • (denní interval 30–60 minut)

• S 41 (trať 011+091) • PRAHA, LIBEŇ - Praha, Holešovice - Praha, Bubeneč – Praha, Sedlec - ROZTOKY U PRAHY • (denní interval 30–60 minut, v provozu jen v pracovní dny)

[editovat] Po zprovoznění Nového spojení

Po zvýšení průjezdnosti pražského železničního uzlu dostavbou Nového spojení mají být některé linky propojeny tak, že Prahou budou projíždět, čímž se zvýší jejich význam pro dopravu v rámci města, a některé linky povedou ve svých částech po společném úseku. Při variantách tangenciálního propojení základních linek (S1–S9) se předpokládá obdobné číslování jako u linky S41 (S4+S1).

Vzhledem k proložení spojů jednotlivých linek se po zprovoznění Nového spojení předpokládá v dopravní špičce patnáctiminutový interval regionální dopravy na traťových oddílech:

• 011: Praha – Poříčany
• 091: Praha – Roztoky u Prahy
• 171: Praha – Řevnice
• 221: Praha – Strančice
• 231: Praha – Lysá nad Labem

[editovat] Železniční stanice

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam železničních stanic v Praze.

Praha má několik velkých nádraží, často ještě z dob přivedení kolejí do města v 19. století. Nejvýznamnější jsou hlavní nádraží na hranici Nového Města, Žižkova a Vinohrad, Masarykovo nádraží na Starém Městě, nádraží Praha-Smíchov a Praha-Holešovice. Jedním z hlavních pražských nádraží bylo i Praha-Těšnov, zrušené v souvislosti s výstavbou silniční Severojižní magistrály.

V rámci posilování role železnice v městské a regionální dopravě a obnovení přestupních vazeb jsou rozpracovány projekty na zřízení asi 20 nových stanic a zastávek na území Prahy. Za hranicemi Prahy se uvažuje například o zřízení stanic nebo zastávek Lety (mezi stanicemi Dobřichovice a Řevnice) a Říčany jih (mezi stanicemi Říčany a Světice).

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Železniční doprava v Praze

[editovat] Související články

• Pražský železniční uzel
• Nové spojení
• Seznam pražských železničních stanic
• Pražská doprava
• Pražská integrovaná doprava
• Pražská aglomerace

[editovat] Externí odkazy

• Michal Roh: Pražský železniční uzel (Bulletin ČD Cargo, 1/2005)
• Nové spojení
• ROPID
• Tomáš Rejdal: Praha – městská železnice (2004–2005, Metroweb)
• Esko Praha – vlakem do práce, do školy i na výlet, České dráhy, 11. 1. 2008. Seznam linek, mapa Eska, přestupní stanice atd.

[editovat] Reference

1. ↑ Josef Vančura: Posázavský pacifik aneb Rychlík Praha–Dobříš–Paříž (III), Noviny Prahy 12, duben 2007, str. 2
2. ↑ České dráhy: Praha, Středočeský kraj a České dráhy budou rozvíjet metropolitní železnici Tisková zpráva ČD o rozvoji metropolitní sítě. (30. 10. 2002)
3. ↑ Rudolf Markvart: Zůstanou Praze železniční kyvadla? (2002)
4. ↑ František Nyklíček: Možný rozvoj sítě „Metropolitních dopravních linií“ (16. 8. 2003)
5. ↑ ^{a b} Esko jako spojení pro město, nové označení a linkový systém vlaků pražské příměstské dopravy, České dráhy, tisková zpráva, 7. 12. 2007
6. ↑ České dráhy: České dráhy podpoří Evropský týden mobility uspořádáním Dne pražské železnice s důrazem na prezentaci dopravy po tzv. Novém spojení, 7. 9. 2006 (původní odkaz)
7. ↑ České dráhy: Budoucnost příměstské dopravy v pražské aglomeraci (1. 2. 2006)