Estonská sovětská socialistická republika

Estonská sovětská socialistická republika Eesti Nõukogude Sotsialistlik Vabariik ←  1940 – 1991  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Tallinn
rozloha:	45,226 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	1,565,662 (1989)
národnostní složení:	Estonci a Rusové
jazyky:	estonština a ruština
náboženství:	státem propagovaný ateismus,
státní útvar
státní zřízení:	socialistická republika jedna ze zemí SSSR
měna:	sovětský rubl
vznik:	21. červenec 1940 vytvořením ESSR a připojení k SSSR
zánik:	20. srpen 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
předcházející státy: Estonsko nástupnické státy: Estonsko

Související články obsahuje Portál Estonsko

Estonsko bylo, pod hrozbou vojenské okupace, nuceno vytvořit prosovětsky orientovanou vládu. Ta byla sestavena 21. června 1940 v čele s Johannesem Varesem. 21. července byla vyhlášena Estonská Sovětská Socialistická Republika a začátkem srpna byla plně začleněna do SSSR. Přes šedesát tisíc Estonců bylo vězněno, zabito či posláno do vyhnanství na Sibiř. V letech 1941-1944 byla země okupována německou Třetí říší a poté znovu dobyta Rudou armádou, V této době odešlo více jak šedesát tisíc lidí do emigrace. Dále vzniklo partyzánské hnutí, které se podařilo sovětům zlikvidovat počátkem padesátých let. Po válce se do země přistěhovalo mnoho Rusů. Země byla Sověty násilně kolektivizována. Nastalo období sovětské moci. Až počátkem roku 1990 byl sestaven parlament, jenž vyhlásil nadřazenost zákonů ESSR nad zákony SSSR a státní svrchovanost. Po vítězném referendu v březnu 1990, byla nakonec 20. srpna 1991 po padesáti letech násilné vlády Sovětů vyhlášena nezávislá Estonská republika, přičemž právně navázala na předválečnou Estonskou republiku. 20. srpen byl z tohoto důvodu vyhlášen státním svátkem, nicméně nejdůležitější státní svátek nadále připadá na den nezávislosti, tj. 24. února. Estonsko odmítlo (stejně jako Litva a Lotyšsko) vstup do SNS, ale stalo se součástí NATO 29. března 2004 a EU 1. května téhož roku.

1940 Sovětská mapa Estonské SSR

Hranice Estonska po druhé dvětové válce

Tallin 17. června 1940

Hymna Estonské SSR:

Jää kestma, Kalevite kange rahvas,
ja seisa kaljuna, me kodumaa!
Ei vaibund kannatustes sinu vahvus,
end läbi sajanditest murdsid sa
ja tõusid õitsvaks sotsialismimaaks,
et päikene su päevadesse paista saaks.

Nüüd huuga, tehas, vili, nurmel vooga,
sirp, lõika, alasile, haamer, löö!
Nõukogu elu, tuksu võimsa hooga,
too õnne rahvale, me tubli töö!
Me Liidu rahvaste ja riike seas
sa, Eesti, sammu esimeste kindlas reas!

Sa kõrgel leninlikku lippu kannad
ja julgelt kommunismi rada käid.
Partei me sammudele suuna annab
ja võidult võitudele viib ta meid.
Ta kindlal juhtimisel kasva sa
ja tugevaks ning kauniks saa, me kodumaa!

[editovat] Související články

• Estonsko
• Dějiny Estonska
• Estonská hymna
• Estonská vlajka
• Státní znak Estonska

Svazové republiky Sovětského svazu
Arménská SSR • Ázerbájdžánská SSR • Běloruská SSR • Estonská SSR • Gruzínská SSR • Karelo-finská SSR (1940–1956) • Kazašská SSR • Kyrgyzská SSR • Litevská SSR • Lotyšská SSR • Moldavská SSR • Ruská SFSR • Tádžická SSR • Turkmenská SSR • Ukrajinská SSR • Uzbecká SSR • Zakavkazská SFSR (1922–1936)