Eva Kantůrková

Eva Kantůrková (2005)

Eva Kantůrková (* 11. května 1930 Praha) je česká prozaička a scénáristka.

Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna (*1949, ekonom) a Jana Šterna (*1953, Ing., publicista).

Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do r. 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře.

Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích.

Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem (1932–1998) angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra. V letech 1990–2 za ně byla poslankyní České národní rady.

V letech 1994–6 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998–2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 je členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání; v únoru 2004 ji tzv. Občanské sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů obvinilo ze střetu zájmů (syn Jan Štern působil jako producent ČT a Ivan Štern jako ředitel programu ČRo 6) a neúspěšně žádalo o její odvolání.

[editovat] Dílo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Eva Kantůrková

• Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
• Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
• Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
• Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
• Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
• Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
• Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
• Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista
• Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1993 byl podle románu natočen televizní seriál
• Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986, Praha 1991 – historická studie o životě Jana Husa
• Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
• Záznamy paměti, 1997
• Zahrada dětství jménem Eden, 1998
• Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
• Nečas, 2000 – autobiografický román

[editovat] Viz též

• Česká literatura v letech 1945–1990

[editovat] Externí odkazy

• Heslo v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Stručný životopis na webu RRTV
• Něco snad za mnou zůstalo – rozhovor o jejím působení na ministerstvu, Mladá fronta Dnes, 3. března 2001