Evangelický Kristův kostel (Ostrava) - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Evangelický Kristův kostel (Ostrava)

Evangelický Kristův kostel,
Červený kostel
Evangelicky Kristuv kostel Ostrava Czech republic.jpg

Aktuální pohled na kostel

Místo
stát ČeskoČesko Česko
kraj Moravskoslezský
obec Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz
zeměpisné souřadnice 49°50′20,9″ s. š., 18°17′13,67″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev Českobratrská církev evangelická /
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
diecéze Moravskoslezský seniorát /
Ostravsko-karvinský seniorát
sbor Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ostravě /
Farní sbor Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Ostravě
datum posvěcení 1. listopadu 1907
světitel brněnský senior dr. Ferdinand Schenner, konsenior Glajcar
status farní kostel
Architektonický popis
architekti Karl Troll, Ludvík Faigl
stavební sloh holandská renesance
výstavba 19051907
Specifikace
kapacita 750 lidí (k sezení)
výška 60 m (věž)
stavební materiál režné cihlové zdivo
Odkazy
adresa Husovo náměstí
702 00 Moravská Ostrava
oficiální web FS ČCE Ostrava /
FS SCEAV Ostrava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Historický pohled na kostel

Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 19051907 ve stylu holandské renesance. Stavba, nazývaná také Červený kostel,[1] patří mezi významné ostravské památky, 3. 5. 1958 byla zařazena na ústřední seznam kulturních památek České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen.

Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907.

Do konce druhé světové války patřil kostel německé evangelické církvi, která byla ale československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru do užívání českobratrské církvi evangelické a slezské církvi evangelické. Od roku 1997 usilovaly tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví.

V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela. Podle předpokladů si obnova fasády vyžádá 10 miliónů korun. Také na sloupech a podlaze se objevují trhliny.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samotná stavba je postavena ve stylu holandské renesance. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží umístěnou asymetricky do vstupního průčelí.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Dominantou interiéru je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. V apsidě se nacházejí čtyři malovaná okna. Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku.

Ve věži se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumi. Nejmenší se jmenuje Práce a je na něm vyryt nápis Já musím pracovati, dokud je den. Na prostředním Lutherovi je napsáno Hrad přepevný je Pán Bůh náš, což jsou slova evangelické hymny. Největší zvon váží 1580 kg a jmenuje se Spasitel. Kromě zvonů jsou na věži funkční hodiny s porcelánovým ciferníkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Radim Kjonka, Kostel je majetkem církví, Právo, 01.04.2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evangelický_Kristův_kostel_(Ostrava)&oldid=11856018
Stránka byla naposledy upravena 14. 9. 2014 v 15:03. Editovat celý článek Evangelický Kristův kostel (Ostrava).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy