Fürstenberg

[editovat] Knížecí rod a jeho stát 1716 - 1806

Fürstenberg je roku 1806 mediatizované knížectví (120 000 obyvatel, 2090 km²) [1] složené z rozptýlených držav rodu Fürstenberg v Bádensku, Württembergsku a Hohenzollern-Sigmaringen [2].

[editovat] Hlavní části knížectví

Lantkrabství Baar [3] s hlavním městem Donaueschingen [4] (od r. 1283)

Lantkrabství Stühlingen s městy Stühlingen [5] , Engen a Neustadt ve Schwarzwaldu (od r. 1639)

Hrabství Heiligenberg a Werdenberg (od r. 1534) u Bodensee s městem a zámkem Heiligenberg [6] (letní rezidence, od r. 1534 v majetku rodu) s krásným výhledem na Tyrolské a Švýcarské Alpy

Panství Meßkirch [7] , Jungnau, Trochtelfingen [8] a drobnější majetky na území Bádenska a Hohenzollern-Sigmaringen.

[editovat] Dnešní majetek Fürstenbergů

Z bývalého knížectví Fürstenberg zůstaly do dnešních dnů v držení knížecí rodiny rozsáhlé pozemkové a lesní majetky v Donaueschingen se sídelním zámkem [9] knížete, zámek Werenwag [10] na skále nad Dunajem, zámek Heiligenberg a zámek Hohenlupfen ve městě Stühlingen. Linie lantkrabat z Weitry obhospodařuje panství a zámek Weitra [11] v Dolním Rakousku, nedaleko Gmündu.

[editovat] Historie rodu

Dnešní rod knížat z Fürstenberga je linií rodu hrabat z Urachu, jehož první historicky doložená osobnost je Egino I. z Urachu (†1050).

25.7.1236 umírá Egino V., hrabě z Urachu a Freiburgu a závětí dělí svá panství mezi syny. Třetí z nich, Heinrich I.(*1236 +1284), přítel Rudolfa Habsburského a muž, který nesl v bitvě na Moravském poli dne 26.8.1278 říšskou standartu, dostává dědictvím po otci hrabství Fürstenberg a listinou německého krále Rudolfa Habsburgského ze dne 18.1.1283 získává lantkrabství Baar.

Titul Landgraf in der Baar poté rod Fürstenbergů drží od roku 1283 až do roku 1806, kdy po mediatizaci knížectví připadá území lantkrabství Baar Bádensku.

Ve 14. a 15. století sídlí na hradě Fürstenberg , v 16. století získávají sňatkem hrabství Heiligenberg a Werdenberg.

Říšský knížecí stav získala roku 1664 linie Heiligenberg, která v roce 1667 obdržela místo a virilní hlas v říšském knížecím kolegiu. Fürstenbergové navíc měli v důsledku držby hrabství Heiligenberg a Werdenberg v tomtéž kolegiu i kuriátní hlas. Velký palatinát, který mj. umožňuje razit vlastní mince, drží linie Stühlingen od roku 1642. Linie Heiligenberg vymřela roku 1716 a jejich dědicem se stává linie Meßkirch. Ta ale vymírá roku 1744 a knížecí titul Fürst zu Fürstenberg s predikátem Hochgeboren získává linie Stühlingen 2.12.1716. Prvním vládnoucím knížetem se stává Joseph Wilhelm Ernst (*12.1.1699 +29.7.1762) ženatý s hraběnkou Marií Annou Waldstein-Wartemberg (*22.2.1707 + 12.11.1756), po které dědí jejich syn Joseph Wenzel Johann Nepomuk (*21.3.1728 + 2.6.1783), 2. kníže zu Fürstenberg (1762-1783) a předseda švábského kolegia říšských hrabat, krom majetků rodu v Německu také panství Křivoklát v Českém Království a to závětí z 3.8.1756. Roku 1762 získávají Fürstenbergové knížecí stav pro všechny členy rodu, roku 1825 predikát Durchlaucht pro hlavu rodu. Waldštejnské panství Křivoklát, které hraběnka Marie Anna přinesla věnem, odkázal kníže Joseph Wenzel svému druhému synu Karlovi Borromeovi Egonu (*7.5.1729 +11.7.1787), ženatému s hraběnkou Marií Josephou ze Šternberku (*24.6.1735 +16.1.1803). Karel Borromeus byl císařským komořím a tajným radou a v letech 1771-1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Království Českého. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění.

Posledním panujícím knížetem je vnuk Karla Borromea Egona, KARL EGON II (*28.10.1796 +22.10.1854), 5. kníže zu Fürstenberg (17.5.1804 - 19.11.1805), ženatý od roku 1818 s princeznou Amalií von Baden (*26.1.1795 +14.9.1869). Je majitelem fideikomisu v Čechách a 17.5.1804 po vymření říšské knížecí linie dědí rovněž všechny říšské statky rodu ve Švábsku. Roční příjem z jeho panství se tehdy odhadoval na 600 000 zlatých. Tento muž je praotcem všech dnes žijících Fürstenbergů - knížecí linie švábské se sídlem na zámku v Donaueschingen a linie knížat a lantkrabat z Weitry žijící na zámku Weitra v Rakousku. Kníže Karl Egon II. studoval ve Freiburgu a Würzburgu a poté vstoupil do rakouské císařské armády. Roku 1814 doprovází jako ordonanční důstojník knížete Schwarzenberga do Paříže, po uzavření míru však vojenskou službu opouští a věnuje se správě rodinného majetku. Jeho rezidencí byl zámek v Donaueschingen a zámek Heiligenberg. Po jeho smrti se rod rozdělil na primogenituru - kníže KARL EGON III (*4.3.1820 +15.3.1892), která však vymírá již synem Karla Egona III. roku 1896 a sekundogenituru na Křivoklátském panství (Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřiváň, Podmokly atd.) - kníže MAXIMILIAN EGON I (*29.3.1822 +27.7.1873).

Hlava rodu, kníže zu Fürstenberg, byl dědičným členem :

-první komory bádenského parlamentu (od roku 1818)

-první komory württembergského parlamentu (od roku 1819)

-panské sněmovny pruského parlamentu (od roku 1854)

-panské sněmovny rakouské říšské rady (od roku 1861)

Následkem aktu Rýnského spolku [12] roku 1806 rod ztrácí knížecí suverenitu v knížectví Fürstenberg.

Stavovská práva rodu k Bádensku jsou upravena smlouvou ze 14.5.1825, k Württembergsku královskou deklarací ze dne 23.6.1839.

[editovat] Významné osobnosti rodu

• Friedrich II (* 19.7.1496 - † 8.3.1559) , první člen rodu který byl poctěn Řádem Zlatého rouna, zdědil po své manželce hrabství Heiligenberg a Werdenberg.

• Albrecht I (* 25.3.1557 - † 13.9.1599), nejvyšší štolba císaře Rudolfa II. , ženatý od roku 1578 s Alžbětou z Pernštejna, dcerou mocného Vratislava z Pernštejna.

• Kníže Karl Borromaeus Egon (* 7.5.1729 - † 11.7.1787), prezident Královské České společnosti nauk, shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, která patří mezi největší a nejcennější v Čechách, v současné době je umístěna na Křivoklátě. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Společnosti nauk a dnes je majetkem Národního Muzea.

• Olomoucký arcibiskup kníže kardinál Friedrich Egon ( * 8.10.1813 - † 20.8.1892 ), pohřben v katedrále sv.Václava v Olomouci, koupil koncem 60. let 19. století knihovnu vatikánského archiváře Augustina Theinera a po jejím převezení do Kroměříže byla z těchto knih založena tzv. Nová knihovna. Jednalo se přibližně o 30 000 svazků, z nichž mnohé byly velmi vzácné.

• Kníže Karl Egon II. (* 28.10.1796- † 22.10.1854) přispěl k rozvoji průmyslu v Čechách. Zakládal hutě a slévárny a provozoval koněspřežku z křivoklátských lesů do Prahy. Podpořil penězi založení Národního muzea v Praze.

• Kníže Maximilian Egon I., hlava sekundogenitury Křivoklát (* 29.3.1822 - † 27.7.1873), sídlil především na zámku v Lánech.

[editovat] Knížecí rod dnes

V současné době je hlavou rodu kníže HEINRICH Maximilian Egon Karl (*17.7.1950) ženatý od roku 1976 s princeznou Maximiliane zu Windisch-Grätz (*16.11.1952) se kterou má dva syny, CHRISTIANA Joachima Maximiliana Egona (*22.11.1977) a ANTONIA Huga Egona ( *14.6.1985).

[editovat] Linie Weitra

Rakouská linie lantkrabat z Weitry pokračuje bratrem knížete Heinricha. Tím je JOHANNES Joseph (*15.4.1958), princ a lantkrabě zu Fürstenberg, který zdědil lantkrabství Weitra s panstvím Weitra, Reinpolz a Wasen adopcí prastrýcem knížetem a lantkrabětem Karlem Egonem V (*6.5.1891 +23.9.1973). Lantkrabě z Weitry má tři syny - Vincence(*16.3.1985),Ludwiga (*28.12.1997) a Johanna (*30.4.1999). Jeho manželka není šlechtického původu.

[editovat] v 1. polovině 20. století

Dle Schematismu velkostatků v království Českém (Ignaz TITTEL, 1906) patřil knížatům zu Fürstenberg pozemkový majetek o velikosti 40 089 ha, z toho 80% lesů. Podobně jako řada dalších šlechtických rodů, tak i knížata Fürstenbergové byli okradeni pozemkovou reformou ve 20. letech 20. století. V této době začal kníže MAXIMILIAN EGON II (*zámek Lány 13.10.1863 +Heiligenberg 11.8.1941) statky v Čechách rozprodávat a roku 1929 musel státu odstoupit hrad Křivoklát a zámek v Lánech (ten se pak stal letním sídlem prezidenta). Těžiště rodu se tak definitivně přesunulo do Německa, kde kníže vlastnil majorátní panství Donaueschingen a do Rakouska, kde centrem jeho majetku byla Weitra a to od roku 1932, kdy vymřela lantkraběcí větev Fürstenbergů. Posledním Fürstenbergem který se narodil v Čechách byl JOACHIM EGON(*zámek Dřevíč 28.6.1923 †Donaueschingen 9.7.2002). Jeho syn Heinrich (*1950) je nynější hlavou rodu.

[editovat] Rodový erb

V erbu mají Fürstenbergové štít se zlatým orlem v červeném poli (Fürstenberg), na něm středový štítek čtvrcený, v 1. a 3. poli stříbrný církevní prapor na červeném poli (Werdenberg), ve 2. a 4. poli do rohu posunuté břevno vpravo křížem ve stříbře (Heiligenberg). Lem štítu stříbrný s modrými dvojobláčky (Blumeneck). [13]

[editovat] Literatura

• Büttner, Heinrich: Egino von Urach-Freiburg, der Erbe der Zähringer und Ahnherr des Hauses Fürstenberg. (Veröffentlichungen aus dem Fürstlich Fürstenbergischen Archiv 6) 1939.
• Vlčková - Butulová,I.: Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži. VVM,1967 - 1976, Brno.
• Mašek P.: Modrá krev - Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, ISBN 80-204-1049-X, Mladá Fronta 2003.
• Županič J.,Stellner F.: Encyklopedie knížecích rodů země české. Nakladatelství Aleš Skřivan ml., Praha 2001.
• Fürst Heinrich zu Fürstenberg,Frankfurter Allgemeine Zeitung, 06.10.2004, Nr. 233 / Seite 18.
• Královna ženské siluety - Diane Von Fürstenberg, MF Dnes, 10. srpna 2006.

[editovat] Externí odkazy

• Genealogie hrabat z Urachu
• Oficiální stránky knížecí rodiny
• Genealogie rodu na stránkách Miroslava Marka
• Genealogie rodu na stránkách Paula Theroffa
• Hrad Křivoklát
• Panství Křivoklát na Rakovnicku
• Těžba rud na Křivoklátském panství
• Fürstenbergské lesy
• Fürstenbergská dřevovýroba