Faerské ostrovy

Faerské ostrovy Føroyar Færøerne
vlajka znak
Hymna: Tú alfagra land mítt
geografie
Hlavní město:	Tórshavn
Rozloha:	1395,74 km² z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Slættaratindur (882 m n. m.)
Časové pásmo:	+0 (letní +1)
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	48 385
Hustota zalidnění:	34,67 ob. / km²
Jazyk:	faerština, dánština (úřední)
Národnostní složení:	faeřané
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Předseda vlády:	Jóannes Eidesgaard
Měna:	faerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK)
HDP/obyv. (PPP):	45 250 USD
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	234 FRO FO
MPZ:	FO
Telefonní předvolba:	+298
Národní TLD:	.fo

Národní pták Faerských ostrovů - Tjaldur

Faerské ostrovy (faersky: Føroyar, dánsky: Færøerne, znamená ovčí ostrov) je souostroví na v severním Atlantickém oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem.

[editovat] Geografie

Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé a 75 km široké a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Nejvyšší hora, Slættaratindur, má výšku 882 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.

mapa Faerských ostrovů

[editovat] Seznam ostrovů

Hlavní článek: Seznam Faerských ostrovů

[editovat] Historie

Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.-9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci - resp. v rámci dánsko-norské personální unie - se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1948 disponují poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).

[editovat] Klima

Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1 501 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.

[editovat] Obyvatelstvo

Na ostrovech žilo v roce 2007 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací.

Střední délka života	77 (muži) / 81 (ženy)
Úhrnná plodnost	2,522
Živě narození na 1000 ob.	15
Zemřelí na 1000 ob.	8
Imigranti na 1000 ob.	32
Emigranti na 1000 ob.	27
Sňatečnost	4,8
Rozvodovost	1,2
Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených)	68

[editovat] Vláda

Faerské ostrovy jsou samosprávným územím Dánska. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců. V posledních volbách (20. leden 2004) kandidovalo sedm politických uskupení, z nichž šest se dostalo do parlamentu (na zisk jednoho poslaneckého mandátu bylo třeba asi 1000 hlasů). Nejsilnější parlamentní stranou je Republikánská strana, která má 8 poslanců. Následují ji Unionisté, Sociální demokraté, Konzervativci se sedmi poslanci. Dva poslance má Strana středu a jednoho poslance Autonomní strana.

[editovat] Hospodářství

Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství. To představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turismus.

[editovat] Galerie

Ostrov Lítla Dímun	Ovce domácí	Vesnice Gasadalur	Vesnice Hvalba
Hlavní město Tórshavn	Tuleň u vesnice Sandvík	Nejvyšší hora Slættaratindur	Útesy u ostrova Suðuroy

[editovat] Viz také

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Faerské ostrovy

Související články obsahuje: Portál Faerské ostrovy

• Administrativní dělení Faerských ostrovů

[editovat] Externí odkazy

• Tinganes.fo oficiální stránky
• Turistické informace
• Informace německy

[editovat] Zdroje

Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.

• Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)

Dánsko – Danmark – (DK)

Regiony Dánska od 2007 a jejich správní střediska: Nordjylland (Ålborg) • Midtjylland (Viborg) • Syddanmark (Vejle) • Hovedstaden (Hillerød) • Sjælland (Sorø) Dánské okresy 1970-2006 a jejich správní střediska: Frederiksborgs Amt (Hillerød) • Fyns Amt (Odense) • Københavns Amt (Glostrup) • Nordjyllands Amt (Aalborg) • Ribe Amt (Ribe) | • 'Ringkjøbing Amt (Ringkøbing) • Roskilde Amt (Roskilde) • Storstrøms Amt (Nykøbing) • Sønderjyllands Amt (Åbenrå) • Vejle Amt (Vejle) • Vestsjællands Amt (Sorø) • Viborg Amt (Viborg) • Århus Amt (Århus) samosprávná města: Bornholm • Frederiksberg • Kodaň autonomní oblasti a jejich hlavní města: Faerské ostrovy (Tórshavn) • Grónsko (Nuuk)

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii

Faerské ostrovy

Borðoy • Eysturoy • Fugloy • Hestur • Kalsoy • Koltur • Kunoy • Lítla Dímun • Mykines • Nólsoy • Sandoy • Skúvoy • Stóra Dímun • Streymoy • Suðuroy • Svínoy • Vágar • Viðoy