Falzifikace

V obecném významu znamená falzifikace napodobení či padělání něčeho. Z filozofického hlediska vytyčil princip falzifikace Karl Raimund Popper, představitel filozofie vědy. Ve vědecké a filosofické oblasti znamená termín falzifikace vyvrácení pravdivosti.

Podle Poppera je hlavní rozdíl mezi vědeckou a nevědeckou teorií v jejím empirickém obsahu, který dává možnost empirické zkoušky. V protikladu k principu verifikace tedy vytyčil princip falzifikace, podle něhož nespočívá kritérium vědeckosti teorie v možnosti nalézt příklady, které ji potvrzují, ale v možnosti existence takových situací, které by danou teorii vyvracely. Čím více je teorie vystavena možnosti svého vyvrácení, tím větší hodnotu z hlediska tohoto principu má pro vědu. Falzifikace má představovat logický argument pro přechod k nové hypotéze. Stručně řečeno: za vědecké by se měly považovat pouze ty teorie a hypotézy, které jsou vyvratitelné – falzifikovatelné.

Například hypotézu „Všechny labutě jsou bílé.“ můžeme snadno vyvrátit, najdeme-li alespoň jednu černou labuť.

Princip falzifikace má tři fáze: prvotně se formuluje „odvážná“ domněnka ve formě falzifikovatelné hypotézy. Většinou se jedná o hypotézy neočekávané a riskantní. Poté se odvozují důsledky a nakonec se odvozené důsledky srovnají s fakty pozorování. Hlavním cílem této poslední fáze je další falzifikace původně přijaté hypotézy. Této metodě se říká hypoteticko-deduktivní metoda.

Síla vědy tedy netkví tolik v tom, že se její tvrzení dají dokázat, nýbrž v tom, že musí být formulována tak, aby se dala vyvrátit. Právě tak síla demokracie není v tom, že by vybírala ty nejlepší k vládě, nýbrž že každou vládu lze běžnými prostředky (volbami) odvolat. Konečná pravda neexistuje, existuje pouze přibližování se k pravdě neustálým vylučováním falzifikovaných teorií.

Tento přístup je obecně přijímán, není však aplikován doslovně a bez výjimky, neboť vyvolává řadu sporů. Jedním z nejkontroverznějších sporů, kterou jeho důsledná aplikace navozuje, je například zpochybňování evoluční teorie, která je podle svých odpůrců v principu nevyvratitelná – a tudíž nevědecká. (Tento názor vyjádřil i sám Popper, kterýžto jej však posléze pod tlakem vědecké komunity odvolal.)

Podle evolučních biologů ovšem teorie evoluce je falzifikovatelná. Evoluční teorii by mohl falzifikovat nález velmi starého a vysoce organizovaného organizmu nebo molekulární nepříbuznost zřejmě příbuzných skupin organizmů.