Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
(Doktor) Faust je postava legendy o vzdělanci, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda je německého původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí.
Legendární dr. Faust vychází ze skutečné historické postavy dr. Johanna Fausta (asi 1480–1540), středověkého německého alchymisty, o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem.
Tato legenda se dočkala mnoha zpracování v literatuře. Jedním z nejstarších je německá verze z roku 1578 Historie dr. Johanna Fausta. Velmi známá zpracování jsou např. od anglického dramatika Christophera Marlowa, nebo od Johanna Wolfganga Goetha
The Tragical History of Doctor Faustus (divadelní hra, kolem 1600)
Doktor Jan Faust z Wittenbergu, jenž se vlastním úsilím vypracoval na slavného učence, hledá nenaplnění své touhy po absolutním poznání, kráse i moci v magii. Odvrhuje dosažené školské vědomosti i morálku a rozmlouvá s ďáblem Mefistofelem, který však často jen s rozpaky odpovídá na naléhavé otázky týkající se podstaty bytí, nebe i pekla. Faust uzavírá smlouvu, podle níž mu bude Mefistofilis sloužit 24 let a po uplynutí této doby si jej může odnést do pekel. Brzy ale Faust poznává, že mu smlouva s ďáblem nepřináší očekávané naplnění žádostí a tužeb. Chce na Mefistofelovi ženu a ten mu poskytuje jen za nevěstku přestrojeného čerta, otázky podstaty existence a stvoření světa zůstávají nenaplněny a Mefistofelovo umění se naplňuje pouze ve fraškovitých žertech a eskamotérských čárech na papežově dvoře, u něm. císaře a vévody z Vaholtu. Faust se nechá zmámit, teprve když mu Mefistofeles zjeví krásnou Helenu trojskou. Je varován starcem a napomínán k lítosti a spáse Dobrým andělem, protihráčem Zlého anděla, jenž mu opět možnosti spásy vyvrací. Faust zavrhuje naději ne vykoupení, novým úpisem poroučí duši peklu a definitivně opouští Boha. Jeho osud je zpečetěn a lhůta dovršena. Fausta si odnesou ďáblové.
(Slovník světových literárních děl, Odeon, 1988, str. 39)
Dvoudílná veršovaná dramatická báseň (1. díl 1806, 2. díl 1832)
1. díl: V prologu uzavírá Bůh s Mefistofelem sázku o Faustovu duši. Mefistofeles není prostým ztělesněním zla, ale spíše radikálním skeptikem. V prologu prohlašuje: „Té síly díl jsem já, jež, chtíc páchat zlo, vždy dobro vykoná.“ Faust touží po vědění, ale to mu nepřináší štěstí. Vyvolá Mefistofela a podepisuje s ním smlouvu – jestliže bude aspoň na okamžik spokojen, propadne jeho duše ďáblu, ten mu za to bude sloužit do jeho smrti. Mefistofeles ho omlazuje a seznamuje ho s Markétkou. Mezi nimi vzplane opravdová láska, s čímž pekelný kníže nepočítal. Tato láska končí tragicky, Markétce umírá matka a bratr a ta nakonec zabíjí Faustovo dítě. Markétka je uvězněna a má být popravena. Mefistofeles ji nabízí své služby, ale ona ho odmítá a umírá.
2. díl: Faust je sám a nechce mládí a lásku. Mefistofeles mu dává slávu. Faust odchází jako učenec k císařskému dvoru. Vynalézá papírové peníze (zachraňuje císaře), vyvolá z podsvětí ducha trojské Heleny. Těmito činy získá císařovu náklonnost a vyžádá si na něm půdu. Zde chce vytvořit stát pro svobodné lidi, v práci pro druhé chce najít uspokojení. Starost o dokončení díla ale opět plodí násilí a vraždy (Filemon a Baucis). Nakonec Faust oslepne a umírá. I díky Markétčině přímluvě jeho duše nepropadá ďáblu, ale je nesena do nebe „za věčným ženstvím“.