Fellner a Helmer

Společný portrét architektů Fellnera a Helmera

Ateliér Fellner a Helmer (Fellner und Helmer), založen roku 1873. Koncem 19. st. jeden z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni. Jeho majitelé architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více jak 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byli významní umělci své doby – Gustav Klimt a Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA (asi nejtragičtější požár vypukl v roce 1881 v divadle Ringtheater ve Vídni, při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např.Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.

Mimo divadel projektoval atelier Fellner a Helmer i další budovy. K nejmalebnějším ukázkám jeho práce patří romantická přestavba zámku Žinkovy nedaleko Nepomuku na jižním Plzeňsku.

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více jak 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. zámek Žinkovy [1]), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka [2], Kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku II. světové války byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.

Neues Deutsches Theater v Praze.

Mahenovo divadlo v Brně, první elektricky osvětlené divadlo v Evropě.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.

Divadlo v Karlových Varech.

Volkstheater ve Vídni.

Chorvatské národní divadlo v Záhřebu.

Národní divadlo Cluj-Napoca, Rumunsko.

Divadlo v Gissenu, Německo.