Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Ferdinand I. Dobrotivý

Tento článek pojednává o Ferdinandu I. Dobrotivém (1793–1875), císaři rakouském. Další významy jsou uvedeny v článku Ferdinand I..
Ferdinand I. Dobrotivý/Ferdinand V.
Rakouský císař, český a uherský král etc.
Ferdinand I. Dobrotivý na obraze Francesca Hayeze.
Doba vlády 18301848
(uherský král)
18351848
(rakouský císař, český, chorvatský a slavonský král)
Korunovace 7. září 1836 (českým králem)
Narození 19. dubna 1793
Vídeň
Úmrtí 29. června 1875 (82 let)
Praha
Pochován Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce František I.
Následník František Josef I.
Manželky Marie Anna Savojská
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec František I.
Matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., (19. dubna 1793, Vídeň29. června 1875, Praha) z Habsbursko-Lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 18351848, král uherský a poslední korunovaný český král.

Obsah

[editovat] Původ

Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I. byl synem rakouského císaře a uherského a českého krále Františka I. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty, které byly způsobeny porodním traumatem, a rachitidou. Do devíti let nezískal téměř žádné vzdělání, protože se v tehdejších dobách věřilo, že fyzická a duševní námaha vede ke zhoršení stavu epileptických pacientů. Protože pozdější Ferdinandovy pokroky postupovaly pomalu, panovaly oprávněné obavy o následnictví.

Ferdinand měl hudební nadání, hrál na klavír a trubku, nadšeně se zabýval botanikou a zajímal se o vývoj techniky. Mluvil pěti jazyky, takže ho není možné označit za slabomyslného. Na druhé straně nelze popřít jeho flegmatičnost, jistou prostoduchost a omezení vyplývající z jeho zdravotních problémů.

Ferdinandovi rodiče byli bratranci prvního stupně, přičemž Ferdinandovi prarodiče byli vlastními sourozenci. Takto blízké příbuzenství mělo za následek, že většina z Františkových a Mariiných dětí se musela potýkat s genetickou degenerací a jen část z nich byla schopna samostatného života.

[editovat] Politická kariéra

V roce 1830 byl Ferdinand v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) korunován jako Ferdinand V. na krále uherského a nadále mu náležel titul „mladší král uherský a arcivévoda rakouský“. Při korunovačním obřadu pronesl řeč v maďarštině a stal se tak prvním a posledním králem, který při tomto obřadu hovořil v mateřštině svých poddaných.

V roce 1835 se po smrti Františka I., stal rakouským císařem a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V.

Ferdinand I. Dobrotivý na dobovém obraze
Ferdinand I. Dobrotivý na dobovém obraze

Ferdinand byl jedním z nejoblíbenějších panovníků, on sám však prakticky nevládl, protože jeho otec před smrtí fakticky složil vládu do rukou všemocného kancléře Metternicha a státní rady, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a jejímž členem byl jak Metternich, tak český hrabě František Antonín Kolovrat. Oba naposledy jmenovaní zaujímali rozdílná politická stanoviska a navzájem si blokovali jakákoli politická rozhodnutí, což nakonec vedlo až k revoluci v roce 1848. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand získal pro své laskavé a příjemné chování.

2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od trůnu a v arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I..

[editovat] Po abdikaci

Zbytek života strávil Ferdinand se svou ženou Marií Annou v Praze. Ačkoliv mu kdysi lékaři předpovídali krátký život, vydržel zde ještě 27 let. Na Pražském hradě mu bylo vykázáno jedno křídlo na druhém nádvoří. Také mu bylo zakoupeno bývalé Toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, na nichž pobýval většinu času a které pro něj byly nákladně upraveny a přestavěny.

Pražané ho měli rádi, vídávali ho na dnešní Národní třídě, kde na každodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval na 450 000 zlatých. Zemřel ve věku 82 let na Pražském hradě 29. července 1875.

[editovat] Ferdinandův život v datech

Lombardsko-benátský král Ferdinand I.
Lombardsko-benátský král Ferdinand I.

1793, 19. duben - narození ve Vídni
1802, 26. duben - byl povolán princův první vychovatel František Maria von Steffaneo-Carnea
1805, listopad - evakuace císařské rodiny z Vídně před blížícími se vojsky francouzského císaře Napoleona
1807, 12. duben - zemřela Ferdinandova matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
1807, 13. duben - po pěti letech služby byl propuštěn princův první vychovatel Steffaneo-Carnea
1808, 6. leden - František I. se oženil s Marii Ludovikou z Modeny a Ferdinand tak dostal nevlastní matku, která se velmi zasloužila o jeho další vývoj a vzdělání
1809 - princi byl přidělen nový vychovatel - svobodný pán Josef Erberg
1815 - se s otcem zúčastnil tažení proti Napoleonovi
1816, duben - zemřela Ferdinandova nevlastní matka Marie Ludovika
1824 - bylo vydáno lékařské dobrozdání, že Ferdinand není schopen vlády
1825 - vedl rakouskou delegaci pozvanou do Petrohradu ke korunovaci cara Mikuláše I.
1830 - vydáno lékařské dobrozdání, které potvrzovalo, že je korunní princ schopen vlády a může se oženit
1830, 28. září - korunovace uherským králem v Prešpurku
1832, únor - sňatek s Marií Annou Karolínou Piou Savojskou
1832, 9. srpen - neúspěšný atentát v Bádenu
1836, 7. září - korunovace českým králem v Praze
1838, 6. září - korunovace v Miláně na lombardského krále
1848, 2. prosinec - v Olomouci zveřejněn manifest oznamující Ferdinandovu abdikaci
1848, prosinec - Ferdinand a jeho manželka se odebrali do Prahy
1856, 28. únor - oslava stříbrné svatby v Praze
1852, 10. květen - setkání s carem Mikulášem I. v Praze
1858 - sepsal závěť
1875, 29. červen - smrt v Praze

[editovat] Rodokmen Ferdinanda V.

Rodokmen Ferdinanda V. ve třech generacích
Ferdinand V. Otec:
František I.
Děd:
Leopold II.
Praděd:
František I. Lotrinský
Prababička:
Marie Terezie
Babička:
Marie Ludovika Španělská
Praděd:
Karel III. Španělský
Prababička:
Marie Amálie Saská
Matka:
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Děd:
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Praděd:
Karel III. Španělský
Prababička:
Marie Amálie Saská
Babička:
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Praděd:
František I. Lotrinský
Prababička:
Marie Terezie

[editovat] Literatura

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Předchůdce:
František I.
Rakouský císař
Ferdinand I.
18351848
Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Český král
Ferdinand V.
18351848
Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Uherský král
Ferdinand V.
18301848
Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Chorvatský, dalmátský a slavonský král
Ferdinand V.
18351848
Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Lombardský a benátský král
18381848
Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Hlava dynastie
18351848
Nástupce:
František Josef I.
 
Ferdinand I. Dobrotivý v jiných jazycích: العربية, Български, Català, Dansk, Deutsch, English, Esperanto, Español, Eesti, Suomi, Français, Hrvatski, Magyar, Հայերեն, Italiano, 日本語, Latina, Lietuvių, Nederlands, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Slovenčina, Slovenščina, Svenska, ไทย, Українська, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_I._Dobrotiv%C3%BD
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 28. 9. 2008 v 02:22.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt