Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Ferdinand z Ditrichštejna

Ferdinand Josef z Ditrichštejna
Arolsen Klebeband 02 497.jpg

2. kníže z Ditrichštejna
Ve funkci:
1655 – 28. listopad 1698
Předchůdce Maxmilián z Ditrichštejna
Nástupce Leopold Ignác z Ditrichštejna

Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
podzim 1683 – 28. listopad 1698
Panovník Leopold I.
Předchůdce Jan Maxmilián z Lambergu
Nástupce Ferdinand Bonaventura z Harrachu

Nejvyšší hofmistr císařovny
Ve funkci:
1673 – ?
Panovnice Klaudie Felicitas Tyrolská
Předchůdce císařovnou se stala v roce 1673
Ve funkci:
5. září 1666 – 1673
Panovnice Markéta Tereza Španělská
Předchůdce císařovnou se stala v roce 1666
Nástupce císařovna zemřela 12. března 1673

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1664 – 1666
Panovník Leopold I.
Předchůdce Gabriel Serenyi
Nástupce Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu

Nejvyšší komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1655 – 1664 ?
Panovník Ferdinand III., Leopold I.
Předchůdce Gabriel Serenyi
Nástupce Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna

Dědičný číšník v Korutanech
Ve funkci:
1655 – 1698
Panovník Ferdinand III., Leopold I.
Nástupce Leopold Ignác z Ditrichštejna

Dědičný číšník ve Štýrsku
Ve funkci:
1655 – 1698
Panovník Ferdinand III., Leopold I.
Nástupce Leopold Ignác z Ditrichštejna

Skutečný tajný rada

Narození 25. září 1636
Vídeň
Úmrtí 28. listopadu 1698 (ve věku 62 let)
Mikulov
Choť Marie Alžběta z Eggenberka
Rodiče Maxmilián II. z Ditrichštejna
Marie Anna z Lichtenštejna
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1668 Řád zlatého rouna (č. 466)
Commons Kategorie Ferdinand Joseph von Dietrichstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Maxmilián z Ditrichštejna
1596–1655
matka Anna Marie z Lichtenštejna
1597–1640
manželka Marie Alžběta z Eggenbergu
1640–1715
syn Leopold Ignác z Ditrichštejna
1660–1708
dcera Erdmunda Tereza, provdaná Lichtenštejnová
1662–1737
syn Walter Xaver z Ditrichštejna
1664–1738
děd Zikmund z Ditrichštejna
1560–1602
praděd Adam z Ditrichštejna
1527–1590
prastrýc František z Ditrichštejna
1570–1636, kardinál
tchán Jan Antonín I. z Eggenbergu
1610–1649
tchyně Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská
1609–1680
sestra Johana Beatrix z Ditrichštejna
1625–1676
švagr Karel Eusebius z Lichtenštejna
1611–1684
nevlastní bratr Filip Zikmund z Ditrichštejna
1651–1716
nevlastní sestra Marie Žofie, provdaná z Lobkowicz
1653–1711
švagr Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz
1654–1697

Ferdinand Josef z Ditrichštejna (25. září 163628. listopadu 1698, Vídeň?)[1] byl šlechtic z rodu Ditrichštejnů, nejvyšší císařský soudce[zdroj?], nejvyšší komorník na Moravě, moravský zemský hejtman a nejvyšší hofmistr císaře Leopolda I., rytíř řádu Zlatého rouna a člen rady říšských knížat, v letech 16551698 majitel polensko-přibyslavského panství.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb Ditrichštejnů

V roce 1652 spravoval panství Polná-Přibyslav za nemocného otce Maxmiliána Ditrichštejna a dovezl z Říma dar papeže Inocence X., ostatky sv. Liguriáše, jenž se stal patronem města a polenské mrkvancové poutě.[1]

V roce 1658 nechal v Polné znovu vybudovat kostel sv. Kateřiny, který vypálila švédská vojska. Roku 1665 na jeho pokyn vznikly městské lázně. V roce 1681 smluvně upravil statut Židů ve městě a roku 1689 dal vzniknout špitálu pro chudé a nemocné. Od roku 1690 se na jeho pokyn zrekonstruoval polenský hrad, který zpustl po nájezdů Švédů. Za jeho panování město rozkvetlo a celé panství se výrazně zvětšilo, když k němu postupně přikupoval ves Bílek u Chotěboře, panství Krucemburk a statek Jirkov. Vlastnil další rozsáhlá panství Mikulov, Budyně, Libochovice, Nepomyšl, Vlachovo Březí. Od císaře Leopolda I. obdržel hrad Trasp ve Švýcarsku.[1]

Manželka Marie Alžběta z Eggenbergu mu porodila 17 dětí,[1][2] z nichž nejstarší Leopold zdědil panství Polná-Přibyslav a v letech 17001707 finančně dotoval výstavbu barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné.

Ferdinand, Mikulov a císař Leopold I.[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Ditrichštejn dosáhl službou u císařského dvora nejvyššího postu a to pozici nejvyššího hofmistra císaře Leopolda I. Jeho postavení se dá srovnat s kariérou jeho praděda Adama Ditrichštejna a prastrýce kardinála Františka Ditrichštejna. Ferdinand převzal rodové majetky v čele s bohatým panstvím Mikulov po smrti svého otce Maxmiliána v roce 1655. Mezi léty 1666–1673 byl hofmistrem mladičké císařovny Markéty Marie Španělské, které je známá především díky svým četným Velasquezovým portrétům. Vrcholem jeho kariéry bylo již výše zmíněné jmenování nejvyšším hofmistrem císaře v roce 1683. Byl považován za nejinformovanějšího muže císařského dvora a jedním z nejbohatších rakouských šlechticů. Podporoval rovněž umění, luxusně přestavěl rodový palác na Herrengasse i mikulovský zámek. Na scénu uvedl věhlasného architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu, podle jehož plánů se později v Mikulovské Loretě stavělo.

Mikulov byl od konce 16. století majorátním sídlem rodu. Díky svému prastrýci kardinálu Ditrichštejnovi byl Mikulov výstavným městem s církevními a vzdělávacími institucemi. Eleganci města podtrhoval manýristický poutní komplex na Svatém Kopečku, první Loreta v českých zemích (1623) a luxusně vybavený zámek. Celé město bylo obehnáno pásem Ditrichštejnských zahrad, letohrádků a obor postavených v italském duchu. Bohatství města pak zajišťoval obchod s několika výročními trhy a významnými privilegii, srovnatelnými s královskými městy a v neposlední řadě vinařství a obchod s vínem.

Pověst o zázracích mikulovské loretánské černé madony oslovila zbožného císaře Leopolda I. k návštěvě tohoto výjimečného města. Tuto pouť vykonal se svojí ženou Markétou Marií Španělskou a několika dvořany v létě roku 1672. Leopold nevyjížděl na návštěvy do českých zemí často. Za dlouhou dobu své vlády to bylo pouze pětkrát, z toho jednou do ditrichštejnského Mikulova. V rodinném archivu je zachován popis této vzácné návštěvy. Zajímavý je fakt, že kníže měl dokonalý přehled o svém zámku i přes to, že trvale sídlil ve Vídni od roku 1666. Z tohoto popisu se dovíme o opulentních hostinách i barokním jídelníčku té doby. Účty mluví mj. o štikách z Poysbrunnu a z Kobylí. Účtovali se raci, 50 kapounů, 200 slepic, 200 kuřat, 12 mladých tučných husí, 12 krůt, 30 kohoutů, 20 telátek i 30 jehňat z panského ovčína a další. Jako zvláštní chod se podávali pstruzi v polévce, zavařené (nakládané) želvy, zelné a sladké saláty, španělské vizel, dort se šlehaným sněhem, hovězí s olivami, kýta plněná na anglický způsob, máslové pečivo, španělské kroužky a mnoho dalšího. Program urozených hostí byl stejně pestrý jako jídelníček. Časté byly návštěvy okolních panství, například Lichtenštejnů v Lednici, kde je přijal tamní kníže Karel Eusebius s manželkou Johannou Beatrix, která byla sestrou mikulovského knížete Ferdinanda. Samozřejmostí byl lov na knížecím letohrádku Portz na ostrově Insel uprostřed Nového rybníka nedaleko Mikulova. Poté císařský pár s kavalíry a fraucimorem nasedl do dvou gondol a hodinu se vozili po rybníce. K tomu jim hráli císařští muzikanti. Vyvrcholením celé návštěvy byl velký ohňostroj, pořádaný večer v zámeckém parku. V průběhu třičtvrtě hodiny bylo vypáleno 200 ohnivých koulí a 100 raket. Z 280 světel byla sestavena písmena provolání Vivat Leopoldus Margarita. V dalších dnech se jedlo ve velkém altánu nebo v zámeckém sále, zpívaly se serenády v den císařovniných jmenin. V rajské zahrádce byla připravena tabule ve tvaru půlměsíce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska. Polná: Linda, 2002. ISBN 80-238-8985-0. Kapitola Ditrichštejn (Dietrichstein) Ferdinand, s. 26-27. 
  2. Podle VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 343.  porodila 19 dětí. Otěhotněla po sňatku v roce 1656 a rodila až do poloviny 80. let 17. století.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DAVID, Jiří. Ferdinand z Dietrichsteina v zemských službách. Projev rodové kontinuity nebo péče o kariéru?. In: KORDIOVSKÝ, Emil; SVOBODA, Miroslav. Kardinál František z Ditrichštejna a jeho doba : XXIX. mikulovské sympozium, 11.-12. října 2006. Brno: Moravský zemský archiv, 2006. ISBN 80-86931-22-6. S. 391-398.
  • SMÍŠEK, Rostislav. Důvěra nebo nenávist? Obraz Španěla v korespondenci císaře Leopolda I. s knížetem Ferdinandem z Dietrichsteina. Časopis Matice moravské. 2004, roč. 123, čís. 1, s. 47-76. ISSN 0323-052X. 
  • SMÍŠEK, Rostislav. Leopold I., Markéta Tereza Španělská a Ferdinand z Dietrichsteina. Návštěva císařské rodiny v Mikulově roku 1672 jako prostředek symbolické komunikace. In: BŮŽEK, Václav; DIBELKA, Jaroslav. Člověk a sociální skupina ve společnosti raného novověku. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2007. ISBN 978-80-7394-020-1. S. 65-111.
  • BRICHTOVÁ, Dobromila. Návštěva císaře Leopolda I. na mikulovském zámku. Regiom, 2004, Sborník Regionálního muzea v Mikulově. ISBN 80-85088-19-3. S 16-21.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Gabriel Serenyi
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
1664-1666
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_z_Ditrichštejna&oldid=16302120
Stránka byla naposledy upravena 11. 8. 2018 v 10:12. Editovat celý článek Ferdinand z Ditrichštejna.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy