Fiat G.55

Fiat G 55 Centauro byla nejvšestrannější a nejvýše hodnocená italská stíhačka 2. světové války.

Prototyp letounu Fiat G.55 vzlétl na jaře roku 1942. První malá zkušební série létala vyzbrojená jedním kanónem a čtyřmi kulomety, ale bojové stroje byly vyzbrojeny standardem: 3 x 20 mm kanónem a 2 x 12,7 mm kulometem. Toto však byla na italské poměry těžká výbroj. Až do italské kapitulace v září 1943 stačila firma Fiat dodat pouze 30 strojů, z nichž část se již ani nedostala k jednotkám na frontu. Bojů se letouny účastnily až po italské kapitulaci, kdy na severu země vznikla proněmecká „Italská sociální republika.“ Úspěšně napadaly spojenecké bombardovací svazy i jejich stíhací doprovod. Němci zadali výrobu dalších letounů avšak zakázka se neuskutečnila. Připravovaný prototyp G.56 s německým motorem DB 603A vyššího výkonu i s německými znaky se do býroby nedostal.

Protože se Itálie vzdala včas a ještě si stihla zabojovat proti bývalému spojenci, nebyla důkladně demilitarizována jako třeba Japonsko či Německo. Některé italské typy ve výzbroji zůstaly a právě G.55 čekala dlouhá poválečná služba s červeno-zelenými kokardami.

[editovat] Technická data

• Rozpětí 11,85 m
• Délka 9,37 m
• Výška 3,13 m
• Nosná plocha 21,11 m²
• Hmotnost letounu 2 630 kg
• Vzletová hmotnost 3 520 kg
• Maximální rychlost 630 km/h
• Cestovní rychlost ? km/h
• Dostup 12 750 m
• Dolet 1 200 km
• Pohon: řadový motor Fiat RA-1050 RC-58 Tifone o výkonu 1085kW.
• Výzbroj: tři kanóny ráže 20 mm, dva kulomety ráže 12,70 mm a až 320 kg bomb na závěsnících pod křídlem.

[editovat] Literatura

• Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939 - 1945

Tento článek o letectví je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.