Fidel Castro

Neutralita tohoto článku je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Fidel Castro v roce 2003

Fidel Alejandro Castro Ruz (* 13. srpna 1926) je bývalý kubánský prezident, revolucionář a diktátor. Vládl od roku 1959, kdy byl pod jeho vedením svržen generál Fulgencio Batista, až do roku 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce převzal jeho bratr Raúl Castro.

Castrova vláda se zapsala do dějin země výstavbou socialismu, rozvojem zemědělství, cenzurou tisku, integrací do RVHP, porušováním lidských práv, existencí velkého počtu politických vězňů či chudobou většiny obyvatelstva na přelomu 20. a 21. století.

[editovat] Titul

Castrův oficiální titul zní „Comandante en Jefe. Primer Secretario del Partido y Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros de la República de Cuba“, tj. „Vrchní velitel (ozbrojených sil). První tajemník strany a předseda státní rady a rady ministrů Kubánské republiky“. Titul předseda státní rady nahradil titul prezidenta v nové kubánské ústavě v roce 1976. Proto je Castro, který se stal hlavou státu po Osvaldu Dorticósovi Torradovi (1919-1983, prezidentem 1959-1976) někdy zkráceně nazýván také prezidentem. Kubánci Castra většinou označují slovem Commandante - Velitel.

[editovat] Život

[editovat] Dětství

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na plantáži cukrové třtiny v Birán, nedaleko Mayarí, v provincii Holguín, jako třetí potomek Ángela Castra y Argiz, úspěšného podnikatele s cukrovou třtinou. Jeho matka Lina Ruz González byla služka v jeho domácnosti.

Angel Castro se oženil s Fidelovou matkou, až když bylo Fidelovi 15 let. Do té doby byl jeho otec s jinou ženou. Díky tomu vyrůstal jako nemanželské dítě v různých domácnostech s jeho matkou a trpěl výsměchy spolužáků.

Castro má dva bratry (Ramóna a Raúla) a tři sestry (Angelu, Juanitu a Emmu). Všichni narozeni v nemanželském svazku.

[editovat] Nástup do vysoké politiky

Castro v USA v roce 1959

Od roku 1959, kdy s pomocí skupiny svých přívrženců (Hnutí 26. července) svrhl předchozího autoritativního vůdce Fulgencia Batistu, zastával až do roku 1976 funkci premiéra Kuby; jeho vliv na celou zemi však byl mnohem větší než tehdejší hlavy státu – prezidenta Osvalda Dorticóse Torrada. Oficiálně Castro získal titul ekvivalentní prezidentovi (předseda státní rady) – a stal se tak hlavou státu – až v roce 1976.

Během své téměř padesátileté vlády se stal jedním z nejkontroverznějších politiků světa. Původně sliboval demokratické reformy, ale brzy po převratu znárodnil veškeré pozemky a průmyslové podniky, které byly ovládány hlavně Američany, a nastolil na Kubě autoritativní režim; revoluci, jak jej označil, později prohásil za komunistickou a následně navázal blízké vztahy se Sovětským svazem a dalšími zeměmi, které se v této době označovaly jako socialistické.

[editovat] Zavádění socialismu na Kubě

Po sovětském vzoru zaváděl rychle školství, aby zvýšil gramotnost Kubánců, za jého vlády byla též zavedena i bezplatná lékařská péče. Castro si nejdříve získal u obyvatel Kuby velkou oblibu. Vysláním kubánských jednotek do Angoly a dalších rozvojových zemí, kde existovaly ultralevicové vojenské oddíly, demonstroval odhodlanost země bojovat za komunismus kdekoliv na světě. Populárním se stal též i v Hnutí nezúčastněných zemí, jehož se stal v roce 1979 předsedou. Avšak poté, co schválil sovětský útok na Afghánistán (člena Hnutí nezúčastněných zemí) jeho podpora silně poklesla a to nejen v zahraničí, ale též i doma.

Rozčaroval a postupem času zklamal lidi jak neúspěšnou vojenskou akcí, tak svým nacionalismem, hrubým porušováním lidských práv, potlačováním a pronásledováním opozičních politiků, tvrdou cenzurou tisku a nakonec i také zákazem emigrace.

Statisíce Kubánců během jeho diktatury emigrovaly do zahraničí. Neznámé množství se jich utopilo při pokusu přeplout pomocí vratkých plavidel moře na americkou Floridu. Desetitisíce se jich však vrátili, protože je USA nechtělo.

[editovat] Hospodářské krize na přelomu století

Po rozpadu SSSR, na němž byla Kuba závislá, se hospodářská situace země prudce zhoršila (největším problémem bylo zásobování ropou), a Castro musel zavést drastická opatření na uchránění ekonomiky Kuby před krachem. Na začátku 21. století dokázal opět obnovit spojenectví se zeměmi s levicovými vládami – tentokrát s latinskoamerickými zeměmi, a to s Venezuelou a Bolívií, což pomohlo silně poškozenému kubánskému hospodářství.

[editovat] Zdravotní potíže v roce 2006

V létě 2006 se prudce zhoršil jeho zdravotní stav a prodělal komplikovanou operaci a řízení státu na čas převzal jeho bratr Raúl. Podle oficiálních prohlášení kubánských úřadů se jeho stav zlepšuje, zahraniční tisk ale spekuluje o tom, že umírá na rakovinu.

• 31. července 2006 kubánské úřady oznámily, že Castro dočasně předal pravomoci bratru Raúlovi, po dobu rekonvalescense z operace trávicího traktu.
• 7. října 2006 časopis TIME napsal, že Castro je léčen na rakovinu v posledním stadiu a jeho návrat k moci je přinejmenším spekulativní.
• 8. října 2006 Raúl oznámil před tiskem, že jeho bratr neumírá, naopak, jeho stav se ze dne na den zlepšuje.
• 30. ledna 2007 odvysílala kubánská televize záběry z návštěvy Huga Chaveze u zotavujícího se Fidela Castra.
• 19. února 2008 Fidel Castro oznámil, že se již nebude ucházet o úřad nejvyššího představitele Kuby.

Konkrétní informace o Castrově nemoci jsou chráněny jako státní tajemství kubánské vlády.

[editovat] Souvisejcí články

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Fidel Castro

• Fulgencio Batista
• Che Guevara
• Hugo Chávez
• Evo Morales
• Daniel Ortega