Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Knižně byla vydána v roce 1877. Poslední zpracování hry bylo napsáno Helenou Šimáčkovou. Ve hře se objevuje píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou. Ve hře ji zpívá slepý houslista Mareš. Tato píseň byla složena Františkem Škroupem.

[editovat] Děj

Obchodnice s máslem Mastílková se stará o neteř Lidušku, kterou miluje mlynářský chasník Jeník. Ten je synem obuvníka Kroutila, souseda paní Mastílkové. Lásce mladých lidí není nakloněn ani jeden z opatrovníků. Obuvník je vlastenec, zatímco Mastílková se pohybuje mezi Němci.

U Mastílkové se sejde „vznešená“ společnost a té je Liduška představena jako nevěsta malého koktavého barona Dudka, který téměř neumí česky. Když je zábava v nejlepším, přijde Jeník a požádá o Liduščinu ruku. Je odmítnut a odchází.

Žid Šiveles se syny vymáhá od Dudka dluh. Naštěstí jde kolem kuchařka paní Mastílkové a Dudek od ní vyláká peníze a náramek, které židovi odevzdá. Schází se více lidí a Jeníkovi se podaří promluvit s Liduškou. Dohazovač Kozelka se dozví o Dudkově lásce ke kuchařce, což popudí jejího nápadníka Ondřeje.

Kuchařka má schůzku s baronem, ale místo něho najde Ondřeje a omylem ho políbí. Když ho pozná, uteče. Přichází opilý dráb a chce se s Ondřejem líbat, ale naštěstí právě v tu chvíli přichází Mastílková se dvěma sluhy a Kozelkou. Ondřej jí vše řekne a Mastílková se rozhodne, že Lidušce najde jiného ženicha.

Slaví se Fidlovačka. Kroutil přichází s Jeníkem a Kozelkou a slepý houslista Mareš zpívá Kde domov můj? Přijde i Mastílková s Liduškou. Kuchařka zahlédne barona a táhne ho pryč, Ondřej ale způsobí poplach a Dudek je zatčen. Poté se Ondřej s kuchařkou usmíří. V zahradním hostinci čeká dohazovač Kroutil. Všichni se u něj sejdou a domluví se svatba.

Šťastně dopadne i Ondřej, který všem s jásotem oznámí, že si do tří týdnů bude brát kuchařku. Hra končí pobídkou, aby se Češi hodně ženili, měli hodně dětí a vychovali z nich hodné a upřímné Čechy.

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Fidlovačka, neb: Žádný hněv a žádná rvačka

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.