Filtrace

Filtrace je metoda dělení pevné látky od kapaliny či plynu na porézní přepážce - filtru. Tekutina suspenze filtrem protéká, zatímco pevné částice filtr zachycuje.

[editovat] Rozdělení

• povrchová filtrace - částice se zachycují na povrchu filtru, kde vytvářejí vrstvu zvanou filtrační koláč. Podle velikosti částic dále dělí na
  • koláčová filtrace - větší než přibližně 1μm, často viditelné pouhým okem (kvasinky, mouka, krvinky, sraženiny atd.). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
  • mikrofiltrace - přibližně od 0,1μm do 1μm (pigmenty, bakterie, asbest). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
  • ultrafiltrace - přibližně od 3 nm do 0,1 μm (bílkoviny, viry, želatina). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
  • nanofiltrace - zde se už udavá spíše rozmezí molekulárních hmotností filtrované látky a to přibližně od 200 g/mol do 15.000 g/mol což odpovídá přibližně velikosti částic od 1 nm do 10 nm (barviva, pesticidy, herbicidy, cukry). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
  • reverzní osmóza - molekulární hmotnost menší než 200 g/mol (ionty, soli). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
  • difusní dialýza - dělení iontů i nenabitých částic (krevní dialýza - čištění krve od metabolických škodlivin). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl koncentrací.
  • elektrodialýza - dělení aniontů a kationtů (čištění síranových vod po těžbě uranu u Stráže pod Ralskem). Hnací silou tohoto procesu je elektrické pole - rozdíl elektrického potenciálu.
• hloubková filtrace - částice procházejí porezním prostředím filtru a zachycují se v něm (pískové filtry v čističkách odpadních vod). Tloušťka filtru bývá mnohem větší než v povrchové filtraci.

[editovat] Literatura

V. Novák, F. Rieger, K. Vavro: Hydraulické pochody v chemickém a potravinářském průmyslu, SNTL Praha 1989, ISBN 80-03-00144-7

Tento článek o analytické chemii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.