Finský záliv

Finský záliv
Hloubka	100 m
Šířka	130 km
Délka	390 km
Rozloha	29 500 km²
Nadřazený celek	Baltské moře
Sousední celky	Baltské moře
Podřazené celky	Něvská zátoka, Vyborgský záliv, Koporská zátoka, Lužská zátoka, Narvský záliv
Světadíl	Evropa
Státy	Estonsko,  Rusko,  Finsko
Poznámka
Přítoky	Něva, Luga, Narva,

Finský záliv (finsky Suomenlahti, estonsky Soome laht, rusky Финский залив [Finskij zaliv]) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (kraje Západní Finsko, Jižní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.

[editovat] Číselné údaje

Je 390 km dlouhý a 70 (u vstupu) až 130 km (u Narvy) široký. Celkově zabírá rozlohu asi 29 500 km². Maximálně je hluboký 100 m u vstupu. Na východ hloubka klesá na 20 až 30 m západně od ostrova Kotlin. Východně od něj hloubka nepřekračuje 5 m. V Něvské zátoce dosahuje 3 až 4 m s výjimkou mořského kanálu, který spojuje petrohradský přístav s hlubinami dostatečnými pro mořské lodě.

[editovat] Pobřeží

Severní břeh je velmi členitý, skalnatý, s množstvím ostrovů a skalisek. Východní a jižní břeh jsou převážně nížinné, složené z měkkých hornin. K nim pak méně nebo více blízko (místy až k zálivu) postupují základní horniny, které vytvářejí vysoký a srázný svah (Baltsko-ladožská terasa).

[editovat] Zátoky a přítoky

Východní část zálivu se nazývá Něvská zátoka a do ní ústí Něva. Na severu leží Vyborgský záliv a na jihu se do pevniny zařezávají Koporská zátoka, Lužská zátoka (ústí do něj Luga) a Narvský záliv (ústí do něj Narva).

[editovat] Ostrovy

V zálivu je mnoho ostrovů (nepočítaje skaliska). Největší jsou Kotlin (s pevností Kronštadt), Moščnyj, Velký Tjuters, Malý Tjuters, Sommers, Gogland, Naissaar, Osmussaar. U břehů je mnoho mělčin oplývajících rybami.

[editovat] Vlastnosti vody

Průměrná teplota vody na povrchu je v zimě okolo 0 °C, v srpnu 15 °C u vstupu do zálivu a 17 °C i více v Něvské zátoce. U dna je teplota 2 až 3 °C. Ledová pokrývka se objevuje u břehů na konci listopadu na východě a v polovině prosince na západě a tání začíná na západě na konci dubna a mazi skalisky končí v první polovině května. Slanost vody je na povrchu 3 až 6 ‰, v Něvské zátoce 2 ‰ i méně. Úroveň hladiny vykazuje pod vlivem větru a atmosférického tlaku silné výkyvy. K obzvláště velkým vzestupům hladiny (150 až 410 cm) dochází v Něvské zátoce a způsobují povodně v Petrohradě.

[editovat] Přístavy

Hlavní přístavy na břehu jsou Petrohrad, Vyborg (Rusko), Tallinn (Estonsko), Helsinky, Kotka (Finsko).

[editovat] Chráněné oblasti

Největšími chráněnými oblastmi jsou Národní park Lahemaa (Lahemaa rahvuspark) na estonském pobřeží východně od Tallinnu a mořský Národní park Východní Finský záliv (Itäisen Suomenlahden kansallispuisto) u finského města Kotka.

[editovat] Literatura

• (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Финский залив“.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Finský záliv