Flavius Odoaker

Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).

Odoakerův solidus s portrétem císaře Zenona

Flavius Odoaker (též Odovaker, * cca 430 – † patrně 15. března 493 Ravenna) byl vojevůdce germánského původu, který vládl v letech 476–493 Itálii (germánským obyvatelům země jako král, románským jako patricius).

Odoaker, syn Edekonův, zastával od roku 470 funkci velitele pomocných sborů v západořímské armádě, což z něj brzy učinilo nejmocnějšího muže v Itálii, protože regulérní „římské“ jednotky v té době již téměř neexistovaly a císaři se spoléhali výhradně na cizí žoldnéře. V této funkci svrhl Odoaker roku 476 patricia Oresta, který vládl místo císaře Romula Augustula (svého syna) zbytkům rozkládající se západořímské říše, a sám převzal otěže moci. Na rozdíl od dřívějších germánských vojevůdců však nejmenoval loutkového císaře, ale dal se prohlásit za krále. Východořímský císař Zenon Odoakerovo postavení nakonec uznal, čímž se definitivně uzavřela krátká historie západořímské říše. Odoakera svrhl a zahubil ostrogótský král Theodorich Veliký, jehož vojska obsadila v letech 489–493 Itálii.

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.