Formule 1 v roce 1984

XXV. Mistrovství Světa Formule 1 / 1984
Formule 1 v roce 1983****Formule 1 v roce 1985
Mistr světa Niki Lauda 72 Alain Prost 71,5 Elio de Angelis 34
Pohár konstruktérů McLaren 143,5 Ferrari 57,5 Lotus 47
Grand Prix
1. Brazílie 2. JAR 3. Belgie 4. San Marina 5. Francie 6. Monaka 7. Kanady 8. USA západ	9. USA 10. Velké Británie 11. Německa 12. Rakouska 13. Nizozemska 14. Itálie 15. Evropy 16. Portugalska

Portál Formule 1

Sezóna roku 1984 byla v pořadí již 35. ročníkem Mistrovství světa jezdců Formule 1 a 27. ročníkem poháru konstruktérů. Triumf mezi jezdci slavil pilot McLarenu, Niki Lauda a pohár konstruktérů který získal McLaren. Sezóna začala na brazilském okruhu Jacarepagua, 25. března a mistrovství světa uzavírala Grand Prix Portugalska 21. října. Z kalendáře byla vyškrtnuta Grand Prix New Yorku a Grand Prix Španělska, která se měla jet 21. října, byla nahrazena portugalskou Grand Prix.

Novinkou v pravidlech bylo omezení objemu nádrže na 220 l. Týmy se s tím dokázali vyrovnat i některými nepovolenými praktikami, které se ovšem těžko dokazovaly, a to podchlazením paliva, což v reálu představovalo o 15 l pohonné látky navíc. Dalším přínosem bylo rozšíření elektroniky, která zlepšovala kontrolu na vozem, a to především v oblasti vstřikování paliva. Již začátkem roku se za nejlépe připravené komponenty považovali McLaren MP4/2, navržený Johnem Bernardem a pohaněný motorem Porsche Turbo od společnosti TAG. Předchozí boje mezi konstruktéry a Mezinárodní federací automobilového sportu (FISA), ustaly. Posledním počinem byl protest stájí Renault a Ferrari v závěru roku proti mistru světa Piquetovi, jenž v Grand Prix Německa a Grand Prix Itálie použil ve svém voze palivovou směs o oktanovém čísle 102,8, zatímco pravidla povolují jako maximální hranici 102. Celou záležitost uzavřel razantně předseda FISA Balestre, který oznámil, že použité palivo ve vozech Brabham bylo v mezích tolerance, která dle pravidel činí 0,9.

Obsah 1 Před sezónou 2 Pravidla 3 Složení týmů 3.1 Změny v týmech 4 Velké ceny 4.1 Brazílie 4.2 Jihoafrická republika 5 Konečné hodnocení 5.1 Piloti 5.2 Týmy 6 Související články

[editovat] Před sezónou

V polovině ledna se na okruhu Jacarepagua u Rio de Janera, sešlo všech 11 týmů, které přijely testovat nové nebo předělané vozy. Téměř ve všech vozech se jako pohonná jednotka objevil přeplňovaný motor turbodmychadlem, jedinou výjimku tvořil tým Tyrrell, který spoléhal na osvědčený atmosferický motor Cosworth. Tým Kena Tyrrella ze začátku sezóny pociťuje omezený rozpočet v důsledku malého zájmu sponzorů. Nicméně Ford Motor Compa ohlásil zahájení prací na novém revolučním motoru, který bude disponovat větším výkonem a bude přeplňovaný. S klasickým motorem Ford Cosworth zvítězily vozy formule 1 ve 155 Grand Prix.

[editovat] Pravidla

Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:

• První - 9 bodů
• Druhý - 6 bodů
• Třetí - 4 body
• Čtvrtý - 3 body
• Pátý - 2 body
• Šestý - 1 bod

• Motor - o maximálním objemu 1500 cc přeplňovaný turbodmychadlem nebo 3000 cc atmosferický. Maximální povolený počet válců je 12. Maximální objem nádrže je 220 l a je zakázáno doplňování paliva během závodu.
• Hmotnost - minimální povolená hmotnost je 540 kg.
• Kvalifikace - bylo zrušeno jedno ostré kolo a o postavení na startu rozhodoval průměrný čas z několika rychlých kol.

[editovat] Složení týmů

Team	Výtobce	Šasi	Motor	Pneumatiky	č.	Pilot
Motor Developments Racing	Brabham	BT53	BMW M12/13	M	1	Nelson Piquet
					2	Teo Fabi
						Corrado Fabi
						Manfred Winkelhock
Tyrrell Racing Organisation	Tyrrell	012	Ford- Cosworth DFY	G	3	Martin Brundle
						Stefan Johansson
					4	Stefan Bellof
						Mike Thackwell
Williams Grand Prix Engineering	Williams	FW09 FW09B	Honda RA163E	G	5	Jacques Laffite
					6	Keke Rosberg
Marlboro McLaren International	McLaren	MP4/2	TAG Porsche P01	M	7	Alain Prost
					8	Niki Lauda
					32	Stefan Bellof
RAM Formula 1 Team Skol Bandit	RAM	01 02	Hart 415T	P	9	Philippe Alliot
					10	Jonathan Palmer
						Mike Thackwell
John Player Special Team Lotus	Lotus	95T	Renault EF4B	G	11	Elio De Angelis
					12	Nigel Mansell
Team ATS	ATS	D7	BMW M12/M13	P	14	Manfred Winkelhock
					31	Gerhard Berger
Equipe Renault Elf	Renault	RE50	Renault EF4	M	15	Patrick Tambay
						Mario Andretti
					16	Derek Warwick
					33	Philippe Streiff
Barclay Nordica Arrows Racing Team	Arrows	A6 A7	Ford- Cosworth DFV BMW M12/13	G	17	Marc Surer
					18	Thierry Boutsen
Toleman Group Motorsport	Toleman	TG183B TG184	Hart 415T	P M	19	Ayrton Senna
						Stefan Johansson
					20	Johnny Cecotto
						Pierluigi Martini
Spirit Racing	Spirit	201	Honda RA163E	P	21	Mauro Baldi
						Huub Rothengatter
Benetton Team Alfa Romeo	Alfa Romeo	184T	Alfa Romeo 890T	G	22	Riccardo Patrese
					23	Eddie Cheever
Osella Squadra Corse	Osella	FA-1E FA-1F	Alfa Romeo 890T	P	24	Piercarlo Ghinzani
					30	Jo Gartner
Equipe Ligier Loto	Ligier	JS34	Renault EF4	M	25	François Hesnault
					26	Andrea De Cesaris
Scuderia Ferrari SEFAC	Ferrari	126C4	Ferrari 031	G	27	Michele Alboreto
					28	René Arnoux

[editovat] Změny v týmech

• Nelson Piquet nastupuje do sezony jako obhájce titulu a jako jeden z mála nezměnil působiště.
• Tým ATS kromě Manfreda Winkelhocka, nasadil v několika závodech i druhý vůz, který pilotoval Gerhard Berger.
• Brabham BMW konstruktéra Gordona Murraye vyjel se zcela novým motorem BMW M12/13 1.5 L4T. Poté co odešel hlavní sponzor Fila, se tým přejmenoval na MRD International
• Lotus v černo zlatých barvách sponzora JPS nastoupil v kompletní jezdecké sestavě z loňské sezóny a s turbo motorem Renault, je to vůbec první konstrukce na které nepracoval zesnuvší Colin Chapman.
• Renault nasadil nový vůz RE50, jehož řešení je poněkud odvážnější než u jeho předchůdců. Nový motor EF-4 je výkonější, mechanika je kompaktneji uspořádaná, šasi z kevlaru pomohlo k nižší hmotnosti. Z týmu odešel Alain Prost a nezůstal ani Eddie Cheever, jejich místa zaujali Patrick Tambay a Derek Warwick.
• Ligier s novým vozem JS-23 také sází na turbo od Renaultu a na italského pilota Andreu de Cesarise (dříve Alfa Romeo), který má s turbo motory bohaté zkušenosti. Tým doplnil nováček François Hesnault.
• Značné změny doznal i tým Alfa Romeo, který představil především nové závěsy a chladicí systém. Zbrusu nová jezdecká dvojice Riccardo Patrese a Eddie Cheever slibovala posun vpřed.
• Tým Spirit, který loni experimentoval s turbo motorem od Hondy, koupil motory Hard a Švéd Stefan Johansson, který loňskou sezónu za stáj jezdil, se na soupisce neobjevil a v Brazílii vůz testoval Emerson Fittipaldi, který se po třech letech absence chtěl vrátit do světa Grand Prix.
• McLaren, pokládaný za černého koně šampionátu, přijal Alaina Prosta, který tak nahradil Johna Watsona.
• Enzo Ferrari propustil Patricka Tambaye a na jeho místo angažoval nadějného pilota Michele Alboreta.

[editovat] Velké ceny

Datum	Grand Prix	Okruh	Náhled	Pole	Kolo	Vítěz	Vůz	Výsledky
25. březen	Brazílie	Jacarepagua		Elio de Angelis	Alain Prost	Alain Prost	McLaren MP4/2	Výsledky
7. duben	Jihoafrické republiky	Kyalami		Nelson Piquet	Patrick Tambay	Niki Lauda	McLaren MP4/2 ‡	Výsledky
25. duben	Belgie	Zolder		Michele Alboreto	Rene Arnoux	Michele Alboreto	Ferrari 126C4	Výsledky
6. květen	San Marina	Imola		Nelson Piquet	Nelson Piquet	Alain Prost	McLaren MP4/2	Výsledky
20. květen	Francie	Dijon		Patrick Tambay	Alain Prost	Niki Lauda	McLaren MP4/2	Výsledky
3. červen	Monaka	Monaco		Alain Prost	Ayrton Senna	Alain Prost	McLaren MP4/2	Výsledky
17. červen	Kanady	Circuit Gilles Villeneuve		Nelson Piquet	Nelson Piquet	Nelson Piquet	Brabham BT53	Výsledky
24. červen	Detroit	Detroit		Nelson Piquet	Derek Warwick	Nelson Piquet	Brabham BT53	Výsledky
8. červenec	Dallas	Dallas		Nigel Mansell	Niki Lauda	Keke Rosberg	Williams FW09	Výsledky
22. červenec	Velké Británie	Brands Hatch		Nelson Piquet	Niki Lauda	Niki Lauda	McLaren MP4/2	Výsledky
5. srpen	Německa	Hockenheimring		Alain Prost	Alain Prost	Alain Prost	McLaren MP4/2 ‡	Výsledky
19. srpen	Rakouska	Osterreichring		Nelson Piquet	Niki Lauda	Niki Lauda	McLaren MP4/2	Výsledky
26. srpen	Nizozemska	Zandvoort		Alain Prost	Rene Arnoux	Alain Prost	McLaren MP4/2 ‡	Výsledky
9. září	Itálie	Monza		Nelson Piquet	Niki Lauda	Niki Lauda	McLaren MP4/2	Výsledky
23. září	New York	Zrušena						Zrušena
7. říjen	Evropy	Nürburgring		Nelson Piquet	Michele Alboreto	Alain Prost	McLaren MP4/2	Výsledky
21. říjen	Španělska	Zrušena						Zrušena
21. říjen	Portugalska	Estoril		Nelson Piquet	Niki Lauda	Alain Prost	McLaren MP4/2 ‡	Výsledky

[editovat] Brazílie

Podrobnější informace naleznete v článku Grand Prix Brazílie 1984.

První pole position sezóny a druhé ve své kariéře získal talentovaný Říman Elio de Angelis na voze Lotus. Start se ale nejlépe povedl jeho krajanovi Michele Alboretovi, který se tak ujal vedení, zatímco Lauda a Warwick mírně kolidovali a Nelson Piquet měl problém s motorem. Již se zdálo že Michele Alboreto jedoucí v čele rozhodl o závodě, když z jeho vozu unikla brzdová kapalina a v 11. kole tak přišel o vedení a ve 14. odstoupil definitivně. Vedení převzal Niki Lauda a Nelson Piquet prokázal, že jeho Brabham je nejrychlejším monopostem v poli, když se probojoval na 7. pozici. Také Laudovi nebylo dáno, aby viděl šachovnicový praporek - ve 38. kole ho zradila elektronika. Na čele se mihl Prost, ale vzápětí pozici přenechal Warwickovi, protože musel zamířit do boxu. Deset kol před cílem zradila technika i Warwicka a tak se do čela vrátil Prost a vedení udržel až do cíle. Jako další projeli cílem Rosberg (Williams-Honda), De Angelis, Cheever (Alfa Romeo), Brundle (Tyrrell-Ford) a Tambay (Renault ).

[editovat] Jihoafrická republika

Podrobnější informace naleznete v článku Grand Prix Jihoafrické republiky 1984.

Nelson Piquet získal první pole position v sezóně a patřil mezi nejrychlejší v celém závodním víkendu, do doby než jeho motor během závodu explodoval. Do čela se tak dostal Niki Lauda a vedení si udržel až do cíle. Jeho týmový kolega Alain Prost startoval z boxu v náhradním voze a skvělou stíhací jízdou si vybojoval druhé místo. Zbytek světa jen přihlížel a na třetím místě dokončivší Warwick ztrácel již celé kolo. Riccardo Patrese s Alfou Romeo dojel čtvrtý, Andrea de Cesaris na Ligieru pátý a šestým místem poprvé v kariéře bodoval i Ayrton Senna.

[editovat] Konečné hodnocení

[editovat] Piloti

* Pilot BRA RSA BEL SMR FRA MON CAN USE USA GBR GER AUT NED ITA EUR POR Body 1 Niki Lauda Ret 1 Ret Ret 1 Ret 2 Ret Ret 1 2 1 2 1 4 2 72 2 Alain Prost 1 2 Ret 1 7 1 3 4 Ret Ret 1 Ret 1 Ret 1 1 71.5 3 Elio de Angelis 3 7 5 3 5 5 4 2 3 4 Ret Ret 4 Ret Ret 5 34 4 Michele Alboreto Ret 11 1 Ret Ret 6 Ret Ret Ret 5 Ret 3 Ret 2 2 4 30.5 5 Nelson Piquet Ret Ret 9 Ret Ret Ret 1 1 Ret 7 Ret 2 Ret Ret 3 6 29 6 René Arnoux Ret Ret 3 2 4 3 5 Ret 2 6 6 7 11 Ret 5 9 27 7 Derek Warwick Ret 3 2 4 Ret Ret Ret Ret Ret 2 3 Ret Ret Ret 11 Ret 23 8 Keke Rosberg 2 Ret 4 Ret 6 4 Ret Ret 1 Ret Ret Ret 8 Ret Ret Ret 20.5 9 Ayrton Senna Ret 6 6 DNQ Ret 2 7 Ret Ret 3 Ret Ret Ret Ret 3 13 10 Nigel Mansell Ret Ret Ret Ret 3 Ret 6 Ret 6 Ret 4 Ret 3 Ret Ret Ret 13 11 Patrick Tambay 5 Ret 7 Ret 2 Ret Ret Ret 8 5 Ret 6 Ret Ret 7 11 12 Teo Fabi Ret Ret Ret Ret 9 3 Ret Ret 4 5 Ret Ret 9 13 Riccardo Patrese Ret 4 Ret Ret Ret Ret Ret Ret Ret 12 Ret 10 Ret 3 6 8 8 14 Jacques Laffite Ret Ret Ret Ret 8 8 Ret 5 4 Ret Ret Ret Ret Ret Ret 14 5 15 Thierry Boutsen 6 12 Ret 5 11 DNQ Ret Ret Ret Ret Ret 5 Ret 10 9 Ret 5 16 Eddie Cheever 4 Ret Ret 7 Ret DNQ 11 Ret Ret Ret Ret Ret 13 9 Ret 17 3 17 Stefan Johansson DSQ DSQ DNQ DSQ 4 Ret 11 3 18 Andrea de Cesaris Ret 5 Ret 6 10 Ret Ret Ret Ret 10 7 Ret Ret Ret 7 12 3 19 Piercarlo Ghinzani Ret WD Ret DNQ 12 7 Ret Ret 5 9 Ret Ret Ret 7 Ret Ret 2 20 Marc Surer 7 9 8 Ret Ret DNQ Ret Ret Ret 11 Ret 6 Ret Ret Ret Ret 1 21 Jo Gartner Ret Ret Ret Ret 12 5 Ret 16 0 22 Gerhard Berger 12 6 Ret 13 0 23 François Hesnault Ret 10 Ret Ret Ret Ret Ret Ret Ret 8 8 7 Ret 10 Ret 0 24 Corrado Fabi Ret Ret 7 0 25 Mauro Baldi Ret 8 Ret 8 Ret DNQ 8 15 0 26 Manfred Winkelhock DSQ Ret Ret Ret Ret Ret 8 Ret 8 Ret Ret Ret DNS 10 0 27 Jonathan Palmer 8 Ret 10 9 13 DNQ Ret Ret Ret Ret 9 9 Ret Ret Ret 0 28 Huub Rothengatter NC DNQ Ret NC 9 NC Ret 8 0 29 Johnny Cecotto Ret Ret Ret NC Ret Ret 9 Ret Ret DNQ 0 30 Philippe Alliot Ret Ret DNQ Ret Ret DNQ 10 Ret Ret Ret 11 10 Ret Ret Ret 0 — Stefan Bellof DSQ Ret DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ DSQ Ret DSQ DSQ DSQ 0 — Martin Brundle DSQ Ret DSQ DSQ DSQ DNQ DSQ DSQ DNQ 0 — Mike Thackw