Fototerapie

Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku.

Fototerapie je vědeckou medicínou uznávaná metoda, určená k léčbě depresí a s ní spojených poruch spánku. Léčba probíhá často ambulantně u psychiatra případně psychologa. Stejně tak je možné si lampu zakoupit. Alternativně se podobná metoda používá také k předcházení Jet-lagu (problémy se spánkem způsobené přeletem do vzdáleného časového pásma) . Mnohé letecké společnosti nabízí svým pasažérům na dlouhých tratích speciální pokrývky hlavy, na kterých je umístěný zdroj světla.

[editovat] Popis léčby

Pacient se dívá denně do jasného světla ze vzdálenosti minimálně 1 metr po dobu 20 až 60 minut - nejlépe hned po probuzení. Účinnost je dobře prokázána při expozici o síle 10.000 Luxů po dobu půl hodiny nebo 2.500 Luxů po dobu 2 hodin. Důležité je aby světlo dopadalo na sítnici, pacient se ale nemusí dívat přímo do zdroje světla.

[editovat] Mechanizmus účinku

Nejnovější výzkumy se zabývají souvislostí fototerapie s cirkadiánními rytmy, například v kombinaci fototerapie a tzv. spánkové deprivační terapie. Je zřejmé, že melatonin je v mozku vylučován především v druhé polovině noci. Melatonin je dle těchto výzkumů dáván do spojitosti s depresogenním účinkem. Pokud je fototerapie použita bezprostředně po ranním probuzení, pak je vylučování melatoninu ukončeno, případně se melatonin odbourává. Tím dojde k pozitivní změně nálady.

Oproti dřívějším předpokladům, je zřejmě důležité použít fototerapii ne libovolně dopoledne, nýbrž pokud možno hned po probuzení. Empiricky nejlépe ověřenou a plně uznávanou je fototerapie při sezónně podmíněné depresi, která je také nazývána zimní depresí. Množí se ale stále více studií, které svědčí o tom, že fototerapie je účinná u všech forem depresí. Účinné je normální bílé světlo, které odpovídá spektru slunečního světla. Samozřejmě že nemusí být používáno pouze umělé světlo (terapeutická lampa). Studie však ukazují, že se dnes lidé příliš málo pohybují venku, aby se tak potažmo vystavili potřebnému množství světla. Zvláště modrý krátkovlnný rozsah světelného spektra má vliv na řízení ciarkadiánních rytmů.