Francisco Goya

Goyův autoportrét 1795-1797, lavírovaná kresba čínskou tuší, 23,3 x 14,4 cm, The Metropolitan Museum of Art, New York

Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec.

[editovat] Život

Goya se narodil ve Fuendetodos a později žil hlavně v Madridu. Vyrůstal v Zaragoze a ve 14 letech se učil u uměleckého přítele svého otce Josécandy. V roce 1773 se oženil s Josefou Bayeu, sestrou Francisca Bayeu.

Rodina Karla IV., olej na plátně 280 x 336 cm, Museo del Prado, Madrid

Jeho vliv stoupal společně s tím, jak se v jeho díle objevovaly subjektivní a revoluční prvky a to v době, kdy tyto směry nebyly dominantní. Důraz na popředí a zamlžené pozadí předcházel dílo Édouarda Maneta.

Goya byl královským portrétistou stejně jako kronikářem historie. Vytvořil cyklus obsahující 80 rytin, nazvaný Los Caprichos (Rozmary). Ten měl znázorňovat to, co nazýval „nespočetné slabosti a pošetilosti, které se nacházejí v kterékoli civilizované společnosti a běžné předsudky a podvodné praktiky, které zvyk, ignorance nebo sebezahleděnost přetvořily v obyčejné.“ [1]

Nahá Maja, olej na plátně, 97 x 190 cm, Museo del Prado, Madrid

Oblečená Maja, olej na plátně, 95 x 190 cm, Museo del Prado, Madrid

Namaloval také španělskou královskou rodinu včetně Karla IV. Španělského a Ferdinanda VII. Španělského. Jeho bohatá tematická šíře postupovala od bohatých oslav pro tapiserie, přes kreslené postavičky až po scény války, boje a těl. Tento vývoj odrážel ztemňování jeho mysli. Současní vědci se domnívají, že olovo obsažené v jeho barvách mu roku 1792 způsobilo ztrátu sluchu. Krátce před smrtí se stáhl do ústraní a pracoval na vystrašujících a temných výjevech šílenosti, vzteku a fantazie. Styl těchto Černých maleb (Pinturas Negras) předznamenal příchod expresionistického hnutí.

Poté co Napoleon Bonaparte uchvátil moc ve Španělsku, odešel Goya na odpočinek do své vily „Quinta del Sordo“ (Sídlo hluchého). Některé z jeho obrazů znázorňují scény z války, plné hrůzy a děsu.

Zemřel slepý a hluchý, v dobrovolném exilu v Bordeaux.

[editovat] Dílo

Jedny z nejznámějších Goyových maleb jsou Nahá Maja (La Maja desnuda) a Oblečená Maja (La Maja vestida). Znázorňují stejnou ženu ve stejné pozici, avšak jednou nahou a podruhé oblečenou. La Maja Vestida namaloval po pobouření ve španělské společnosti, které vyvolala Nahá Maja. Odmítl na ní namalovat šaty a tak místo toho vytvořil zcela nový obraz.

Další dobře známé Goyovo dílo je Saturn požírající svého syna, které zobrazuje scénu z řecko-římské mytologie, kdy bůh Saturn pojídá dítě. Tato malba je jedna ze 14 v cyklu nazvaném Černé malby.

Mnoho Goyových děl je k vidění v Museo del Prado.

Goya - pamětní deska v Bordeaux

[editovat] Životopisy

• Goya (životopisný román) od Liona Feuchtwangera
• Goya od Roberta Hughese, 2003
• Goyovy přízraky (Goya's Ghosts) film z roku 2006 natočený podle scénáře Miloše Formana a Jean-Claude Carrièra.

[editovat] Externí odkazy

• Goyův životopis a několik obrazů
• Film Goyovy přízraky (2006)
• Goyovy obrazy, životopis a jiné zdroje (anglicky)
• Goya na „Olga's Gallery“ (anglicky)
• Caprichos (anglicky) (PDF na Arno Schmidt Reference Library)
• Desastres de la Guerra (anglicky) (PDF na Arno Schmidt Reference Library)
• The Sleep of Reason - článek v World&I Magazine (anglicky)
• kategrie Open Directory (anglicky)
• kategorie Open Directory pro film Goya v Bordeaux (anglicky)

Tento článek o malíři je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Francisco Goya

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Francisco Goya

Související články obsahuje: Portál umění