Franco Faccio

Franco Faccio (8. března 1840 Verona - 21. července 1891 Monza) byl italským skladatelem a dirigentem.

[editovat] Život

Studoval v Miláně na konzervatoři. Jeho přítelem a spolužákem byl Arrigo Boito. Společně získali stipendium od italské vlády a dále studovali v Paříži. Faccio se stal přítelem Giuseppe Verdiho. Jeho sestra, Chiarina Faccio (1846 - 1923), byla sopranistkou. Zemřel v Monze na syfilitidu.

[editovat] Dílo a angažmá

• 1862 - spolu s Boitem složili kantátu Le sorelle d´Italia
• 1863 – první opera, Uprchlí Vlámové (I profughi fiaminghi); libreto napsal Emilio Praga; premiéra proběhla v listopadu v La Scale
• 1865 – opera Amleto; libreto napsal Boito
• 1867 – turné po Skandinávii a Německu
• 1868 – působil jako dirigent v milánském Teatro Carcano
• 1869 – působil jako asistent dirigenta v La Scale
• 1871 – 1890 – byl šéfdirigentem La Scaly

[editovat] Dirigovaná díla

• 1874 – dvě ze čtyř uvedení Verdiho Rekviem v Miláně (další dvě dirigoval sám Verdi)
• 8. dubna 1876 – světová premiéra opery Gioconda Amilcara Ponchielliho
• 24.března 1881 – milánské uvedení 2. verze Verdiho opery Simone Boccanegra
• 5. února 1887– světová premiéra Verdiho opery Otello
• 21. dubna 1889 – světová premiéra opery Edgar Giacoma Pucciniho

[editovat] Literatura

Josef Bachtík: Giuseppe Verdi, 1963